Kdo jsem?

6.Kapitola - Nákupy a přespání?

Lydia, jakmile jsme vyjeli, začala se ptát na spoustu věcí, kdy to začalo, ale hlavně se ptala, jak jsem to udělala, že s Kendellem nikdo ještě nikdy nechodil. ,,No tak první pusu jsme si dali až dnes, jak si mohla vidět a jak jsem to udělala? Já ani nevím, prostě jsem mu naslouchala a pomohla mu." ,,To jsou ale věci," řekla Lydie a pak pokračovala: ,,Tak on se zamiluje do tebe, i když s nikým nikdy nechodil, proč vlastně s nikým nikdy nechodil?" ,,To není až tak pravda, že by s někým nechodil, jednou někoho měl, ale já o tom nesmím mluvit, promiň, ale můžu ti říct, že to co mu ta holka udělala, bylo odporné a hnusné." Lydie jenom povzdechla a pak dodala: ,,Tak v tom případě ti dovoluji s ním chodit." ,,Jo tak ty mi dovoluješ s ním chodit," a obě jsme se začali smát.

Holky vystoupili z auta a šli do nákupáku. Nejprve se zašli podívat do HM. Lydie si kopila krásny bílý crop top tílko s odhalenýma zády jen s pár provlečenými šňůrkami. K tomu si pak koupila krásné světle modré džínové kraťasy, které měli po stranách krajky. Bella si nakonec koupila podzimní šaty, které byli černé nahoře a dole, jakoby ta sukně, byla kostkovaná s barvami černé a červené, ke všemu tomu měli ještě u pasu pár šňůrek, aby to doplnilo tu prázdnotu mezi pasem a boky. Poté navštívili ještě obuv a obě si pořídili stejné krásné lodičky, akorát každá si vybrala jinou barvu, Lydie si vybrala béžové, kdežto Bella červené. Poté co vyšli z obchodu s obuví, řekla Lidie: ,,Pojď, zvu tě na sushi." Takže k večeři bylo sushi. ,,Opravdu shusi, já je ještě v životě neměla," řekla jsem a jakmile jsem to dořekla hned se ozvalo: ,,Počkat kočko, ty jsi nikdy neměla shusi, tak to musíme napravit, určitě ti bude chutnat, uvidíš." Bohužel jsem musela jít, ale vůbec jsem toho nelitovala, potom co jsem si jednou kousla už to jelo, to bylo tak dobrý. 

Když jsme jeli už k Lydii, dostala jsem v půlce cesty zvláštní pocit. Jeli jsme zrovna lesem, když v jednu chvíli jsem zaječela. Lydie zastavila a chtěla vyjít ven aby mi pomohla, ale když otevřela dveře já tam nebyla. Ocitla jsem se v černém lese. Nevím jak jsem se tam ocitla, ani proč jsem tam byla, ale po chvilce jsem se rozešla a ani jsem nevěděla kam jdu, prostě jsem šla. ,,Co se to se mnou děje," pomyslela jsem si. Najednou jsem uslyšela výt vlka, začala jsem utíkat co mi síly stačili. Po chvilce jsem ucítila jak mě něco kouslo. Začala jsem utíkat ještě víc. Najednou jsem se objevila u Lydie. Obejmula mě a zeptala jsem se: ,,Seš v pořádku, měla jsem takoví strach." Zmateně jsem odpověděla: ,,Já, já se omlouvám, ale ani já nevím, co se se mnou stalo. Co to tady mám na té ruce?" Obě jsme se podívali na mé předloktí a nechtělo se nám věřit co jsme viděli. Našli jsme kousnutí, nevěděli jsme od čeho bylo, ale nechali jsme to raději být a jeli jsme k Lydii domů.