Bez tíže // payton moormeier// dokončeno

rozvádí?

Přišla jsem domu v čas kdy obvykle chodívám ze školy. Aby rodiče neměli zase otázky ohledně toho kde jsem byla, proč jsem nebyla ve škole a že ježdění v  taxiku je nebezpečný. ,, ahoj, jsem doma" ,, ahoj t/j " ozvala se mamka z kuchyně. 3la jsem k sobě do pokoje a hodila si tašku vedle postele. Zbytek dne jsem nic nedělala a k večeru jsem si šla připravit těch pár sešitů do školy a vykoupat se. Už mi psala i charli jestli je payton v pohodě, odepsala jsem ji a šla spát.

,, dobré ráno" ,, ahoj" pozdravily mě oba rodiče. ,, t/j proč jsi včera nebyla ve škole po první hodině" ,, to je jedno, chvátám měj se" Opravdu jsem chvátala ale taky jsem nechtěla tohle rozebírat. Vzala jsem si jablko, kabát a vypadla jsem z baráku. Po cestě jsem poslouchala písničky a před školou jsem viděla stát riley. ,, ahooj" ,, no nazdaar" ,, co se stalo že na mě čekáš?" ,, chtěla jsem vědět jak je na tom teda payton" ,, že mu je líp, ráno mi ještě psal že nepůjde do školy" ,, aha tak to joo" už jsme stály na chodbě u skíněk ale já ji mám dál než riley tak jsme se rozpojily a já si šla pro učení, vyndavala jsem si ho pak jsem jenom šlyšela bouchnutí mé skříňky. ,, avani co je?" ,, payton je můj!" ,, my jsme jenom kamrádi" ,, proto ses o něj tak bála?" ,, co ti je po tom? tobě by bylo jedno kdyby chcipl co?" ,, co si na mě otevíráš hubu ta jedna-" natahovala se že mi dá jednu ,, ještě jednou a tu ruku ti zlomim" chtila ji charli ze zadu. ,, děkuju char" ,, není zač" a sladce se na mě usmála. Avani pustila a ta si uraženě odkráčela pryč.  

S charli jsem se rozloučila protože začínala hodina, s riley jsme šly na hodinu. Ta mě zase nebude vnímat no, máme toho učitele co se ji trochu líbí ale už má jinýho crushe. Dylana! Sedli jsme si do lavic a dneska ten kluk chyběl a tak si riley šla sednout ke mě. Po půl hodině mě to už nebavilo tak jsem šla na záchod. Učitel nás tady už nehlídá jak na základce, jeno mu to oznámíme a jdeme. Vytáhla jsem telefon z kapsy a šla si chvíli psát s paytonem.
,, jak ti je?" ,, dobře, nemáš být náhodou ve škole?" ,, vždy jsem, ale šla jsem jako na záchod máme zase toho mladýho co je pro zdraví životní styl, jinak bych ti napsala ve třídě" ,, zase tenhle? je hroznej ale riley se líbí ne? jsem slyšel." ,, líbil, ted se jí líbí dylan" ,, tyjoo tak takhlee" ,, jojo, hele už musím pak kdyžtak zavoláme ahoj" ,, okk,čauů zandala jsem telefon do zadní kapsy a šla zpátky do třídy. Sedla jsem si zase k riley a doposlouchala zbytek hodiny. O přestávce jsme šly za partou a pak na hodinu, furt se to opakovalo jenom s výjimkou že parta občas přišla k nám.

,, riley vážně chceš jíst jídlo ze školní jídelny?" ,, máš pravdu, serem na to" odešly jsme když jsme zahlídly že je k obědu jaká si kaše rozlitá po celým talíři připomnající rozmixované vnitřnosti. ,, ble" ochvěla jsem se když jeden ze studentu si to dal do pusy. ,, dala bych siiii" ozvala se riley když jsme procházeli chodbou zpátky ke skíňkám. ,, já asi čínu"  ,,já sushi" ,, riley jak to můžete jíst" ,, úplně normálně" zazubila se riley a já šla ke svojí skřínce.

,, tady je vaše objednávka" ,, děkujeme" poděkovala jsem i za riley co nedočkavě stepovala kousek odemě. ,, můžu si ještě skočit na záchod?" ,, ty se mě jako ptáš? to je samozdřejmost ne?" riley si ještě odběhla na záchod a já si položila jídlo na malí stoleček co tam stál. ,, nechtěla by jste mi dát svoje číslo?"
otočila jsem se k pokladně a otáza se mě tan samí kluk co mi prodával jídlo. ,, jo, jasně" napsala jsem mu svoje číslo a už slyšela jak riley vychází ze záchodů. Vzala jsem jídlo a šly pryč ,, naschle" ,, naschle" ozvalo se za námi a riley ihned spustila. ,, tak telefoní číslo?" ,, cože?" ,, no já ho šlyšela" ,, riley ty jsi agent" ,, máš jasný"

Když bylo pět hodin, zavolala jsem vinniemu kde je. ,, jsem ještě v práci, počkej deset minut už končím" ,, já už musím na bus tak se měj" ,, jojo ahoj"
,, čauky" riley odešla a já čekala na vinnieho. Bylo ještě vidět ale začalo se ochlazovat. Po dvaceti minutách tu byl vinnie ,, říkal jsi deset!" ,, sorryy"
,, no jo no bys mě tu nechal umrznout" ,, ježiš jseš otravná víš to?" ,, jo a byla bych ráda kdyby jsi už mlčel" ,, ty jsi začala!" ,, nee ty!!" hádali jsme se celou cestu domu. ,, bejt tebou držím hubu táta dneska nemá dobrou náladu" ,, proč?" ,, nevím" vešly jsme domu a naši se hádali. ,, co se děje?" Opatrně jsem se zeptala protože jsem se bála, nemám ráda když někdo takhle křičí. ,, t/j my se rozvádíme!" naštvaně na mě štěkla máma a mě to zastavilo dech. vinnie ke mě došel a odvedl mě pryč do kuchně, křik byl ale i tak slyšet. ,, jak jako rozvádí?" ,, nevím ale máma vypadala že to myslí vážně.

Zalezla jsem do pokoje a nad vším tím jsem přemýšlela... je to pravda? rozvádí se? nebo je to jen další hádka ze který se usmíří? Po hodině někdo zaklepal..