,,Tak jo děti už víte proč jsem si vybrala práci psychiatra, už je spousta hodin tak si běžte lehnout" ,, dobře dobrou noc" ,, dobrou" usmála jsem se na moje děti kterým jsem povídala příběh který jsem zažila když jsem byla mladší. Seděl vedle mě můj manžel a já jsem se o něj opřela. ,, Nemůžu uvěřit že je to už tolik let , ale jsem ráda že je to už zamnou, byly to nejhorší roky mýho života" dala jsem pusus mýmu manželovi a on odešel za dětmi nahoru protože začali dělat rachot. Koukala jsem na fotku na krbu kde jsem s paytonem, riley, addison, charli a dlšíma lidma za naší původní velký party. Usmála jsem se nad tím a vytáhla jsem si krabici se vzpomínkama. Šla jsem pro jednu určitou věc. Vytáhla jsem dopis ,, tak dlouho jsem to nečetla" zašeptala jsem a začala číst znovu ten dopis. Po dočtení přemýšlím že by na mě vlastně payton byl pyšnej.Teď mi je 35, mám dvě děti, dům, manžela práci se kterou jsem spokojená a dělám ji ráda. Vzdy když jsem v práci a přijde tam někdo mladý vzpmenu si na paytona, který mám pocit že mi je stále nablízku. Ale kdyby to neudělal mohlo by to být všechno naprosto jinak....
Konec.
Jsem strašně ráda za to že se vám tenhle příběh líbil,
dala jsem do něj opravdu všechno a moc vám chci poděkovat za to
že jste si příběh přečetli a vydržel až do konce. Všem moc děkuju
ČTEŠ
Bez tíže // payton moormeier// dokončeno
ActionMám to shrnout? Je to o problémech kterými si prochází spousta lidí jenom je málo kdo vidí. Ale t/j je jedna z mála co si jich všímá...
