Bez tíže // payton moormeier// dokončeno

Riley

áno jsem nevěděla jetsli mám vztát jít do školy i když riley na mě je nejspíš naštvaná a nebo jednoduše zůstat doma, v posteli se spoustou jídla a všeho co k životu potřebuju. Stejně jsem si ale vybrala tu horší možnost, jdu do školy. Vylezla jsem a dala se do kupy, najedla jsem se a šla jsem pěšky na bus. Dneska ráno nikdo nebyl doma což mě ještě víc tahalo zpátky dopostele protože by se to nikdo nedozvěděl. V buse jsem si sedla na předposlední sedačku v parvo a batoh si hodila vedle sebe. Před školou na mě nikdo nečekal a u skříněk taky ne, riley je na mě asi vážně naštvaná. Došla jsem do třídy ale ve třídě riley nebyla. Zkusial jsem ji zavolat ale nikdo mi to nebral, zavolala jsem tak její mámě protože já má číslo na opravdu spoustu lidí. Když mi to zvedla řekla mi že by riley měla být ve škole. Myslela jsem že se jí něco stalo nebo jí neni dobře tak jsem to nechala bejt. ,, tady máš tu mikinu" švihla jsem nickovi jeho mikinu na hlavu a chtěla jít pryč jenomže mě zastavila charli. ,, můžeš na slovíčko?" ,, jo, tak co charli" ,, já jenomže po tom jak jsi včera vyjela na nicka tak to tady docela vzneslo vážnou diskuzi a kluci jsou proti tobě, já s addi ne ale kluci drží spolu, a myslí si že to kvůli tobě si payton vzal ty drogy" ,, to je hloupost, proč by to jako dělal?" ,, já nevím ale já tomu úplně taky nevěřím" ,, riley dneska taky nepřišla do školy, co když-" ,, ne t/j nemysli vůbec na to, třeba jí je jenom blbě" ,, dobře, hele už zvoní musím ahoj" ,, ahoj" zavoalal naposled charli a já už mizela na schodech do jiného patra.

Po škole jsem jela za riley se jí zeptat co jí je protože mi to celej den nebere a její mamka je v práci a taky nic neví. Vzala jsem si taxi a jela jsem za riley, je to od sud asi kilometr nebo dva. Přijela jsem k ní domu a zkoušela ji zavolat protože jsem nevěděla zda je odemčeno a když mi to nezvedla skusila jsem vzít za kliku ale bylo zamčeno, sakra ale většina lidí si nechává nějakej klíč někde u dveří. Nakonec jsem ho našla v květináči, pro zloděje docela lehky. Odemkla jsem si a zavolala na celej barák ale nikde nikdo, vešla jsem do horního patra a šla směrem k riley pokoji. ,, rile- ne ne ne nee" riley ležela na zemi a kousek od ní byly taky drogy. ,, kurvaaa" vytočila jsem záchranku a řekla jim že je mimo, nereaguje na fyzickou bolest ale dýchá. Zachvíli by tu měli bejt. S riley jsem jela do nemocnice, zavoalla jsem mámě a vinniemu kde jsem aby když tak pak pro mě přijeli. ,, riley to zvádneš" berečela jsem protože mi na ní opravdu záleží a te už chápu proč kluci ve škole si myslí že jsem to byla já i když popravdě nechápu proč to udělal pay.

Po půl hodině tam byl vinnie a nechtěl abych na ni tak koukala protože viděl že mě to ničí. ,, t/j tak pojď" ,, dobře ale ještě se zastavíme u paytona" ,, jo" vinnie mě vzal a šly jsmek jinému pokoji. Payton ještě stále nybl vzůru a seděla u něj jeho máma se ségrou. ,, ahoj t/j" jeho mamka se zvedla a já ji obejmula. ,, je mi tak líto" ,, to nám taky" nadějně ale s bolestí se na mě joane usmála. Sedla jsem si k němu a chytila ho za ruku. ,, já zjistím kdo to dal tobě a riley" ,, co? riley?" ,, jo riley je tu už taky, jestli za ní chcete je na pokoji 203, taky předávkování ale u ní to není tak špatný, sice není při vědomí ale doktoři říkali že je na tom lépe." ,, dobře" joane se zvedla a s faith odešly za riley. ,, už aby jsi byl vzhůru" zvedla jsem se a s očima plných slz šla z pokoje ven a vinnie semnou. Odejli jsme a já to napsala do skupiny z party která mě teď bude nenávidět ještě víc. Napsala jsem to tam a vypnula jsem si zvuk. Doma jsem neměla ani chuť nic jíst tak jsem ihned zaplula do pokoje a schoulela se do postele. Nohy jsem si přimáčkla k bradě a začala brečet. Po hodině jsem si uvědomila že tímhle nic nevyřeším a koukla jsem se do skupiny. Kluci to dávali za vinu mě a tentokrát se přidala i addison. Ono ji asi hodně záleželo na riley ale víc než mě určitě ne. Charli se mě tam snažila obhajovat jak to pro mě je těžký ale kluci začali bejt hnusný a když přiletěla do skupiny avani které tam stále je, bohužel tak charli už odešla a já taky. Chci v tý skupině bejt když jsou tam oni. ,, mami?" ,, t/j je mi to tak líto" ,, napíšeš mi omluvenku do konce týdne?" ,, t/j" ,, je to pro mě vážně těžký a na co tam budud chodit když se stejně nesoustředím a jenom dostávaám zasraný špatný známky kurva!" ,, jak to mluvíš?!" ,, tenhle svět mě nenávidí" otočila jsem se a šla zase do pokoje. Zavřela jsem za sebou dveře a pak je i zamkla. Začala jsem rozbíjet věci a shodila celou skříň. Nenáviděla jsem všechny co jsou proti mě a hlavně toho kdo jim ty drogy dal.