Fine Line: Hvězdná noc - Kniha druhá

11. Policeman

Harry TPWK-writer

Louis Fox_ie01

Na nohou jsem byl už před svítáním, nemohl jsem spát. Harry nastupuje dnes na stanici a mám pocit, že jediný vynervovaný jsem tady z toho já. Nic mě tentokrát nedokáže uklidnit, běh, cvičení ani sex. Už dvakrát jsem odmítl Harryho očividnou nabídku. Ale nemůžu si pomoct, jediné na co dokážu myslet je Harry a nebezpečí, do kterého skáče po hlavě aniž by tušil co se může posrat.

Po dalším běhu, si dám sprchu a s kávou se usadím v kuchyni. Dnes tam jde poprvé, během tří dnů nám snad zjistí nejlepší cestu a ve čtvrtek diamanty ukradneme. Během toho týdne já vyrobím padělky. Včera Zayn sehnal pec na 2000°C a svářecí techniku. Bude to hračka, nedělám to poprvé a dokud je nebudou prohlížet pod mikroskopem nezjistí to. Na mě a Liamovi bude ukrást ty pravé z trezoru a vyměnit je za naše. Jenže to nejdřív Harry musí zjistit jaké diamanty vůbec mám vyrábět. Nic nevíme, jediné co jsme dokázali získat jsou plány a zhruba zabezpečení.

,,Nemůžeš spát?" objeví se zamnou Zayn.
,,Ne."
,,Hele já chápu, že se o něj bojíš. Taky mám strach, ale za toho půl roku jsem zjistil, že Harry má opravdu vlohy pro naši práci. Je dobrej a zvládne to." No tím mě teda uklidnil.
,,Je to nebezpečné. Nechci ho vidět za mřížemi." tvrdohlavě si vedu svou.
,,Louisi zvládne to a kdyby ne, mi ho z toho dostaneme. Neskončí ve vězení. A přestaň se od něj odtahovat." jeho tón je vyčítavý, jako by snad věděl vše nejlépe.
,,Neodtahuju se," zabrblu.
,,Jasný. Znám tě. Nedivil bych se kdyby jsi teď nepřemýšlel, jak ho vyšachovat. Hele pořád jsi šéf jasné? Jen tohle musí stát na Harrym." Pobaveně se uchechtnu.
,,Jasný, tak proč nikdo nebere vážně můj názor? Jen prostě chci, aby to už skončilo." Zvednu se a rozejdu se na terasu. Nechci s ním teď mluvit. Dokud nebude po všem nebudu v klidu.

Ráno mi zazvoní budík, po dlouhé době. Ani mě nepřekvapí, že jsem v posteli sám. Od té doby co jsem začal uskutečňovat tenhle plán a já v něm sehrají defakto hlavní roli se mě pomalu nedotkne. Chápu, že je naštvaný, ale proč na mě.
S povzdechem se zvednu jdu do koupelny, udělám ranní hygienu, pročešu své vlasy. S povzdechem si vzpomenu, že se jich už několik dní Louis nedotkl. Sundám ozdobný obojek z krku a nasadíme si jednoduchý kožený. Byl bych rád kdyby tohle udělal Louis, ale toho se nedočkám.
Dojdu do pokoje. Po dlouhé době na sebe oblékám boxerky, černé upnuté skiny a lesklou lehkou petrolejovou košili se vzorem. Ještě pásek a jsem připraven opět do práce.

S hlubokým nádechem opustím pokoj a jdu do kuchyně. Kde najdu Zayna s Liamem.
Liamovi zaskočí snídaně když mě uvidí mezi dveřmi.
"No ty vole, kdo jsi a co tu děláš?" Řekne překvapeně. "Haha... Moc vtipné," odseknu mi a jdu do kuchyně pro kávu, snídani radši vynecháme. Můj žaludek by protestoval, možná to nevypadá ale jsem z toho celého děsně nervózní. Chování Louise tomu nepomáhá.

"Tebe nikdo nemůže podezírat z krádeže. To ani nejde, koho by s tímhle vzhledem podezírali," ohodnotí mě oblečení Zayn a doplní to máchání rukou. "Dík, snažil jsem se. Je tu vůbec?" zeptám se oni budou vědět kdo.
"Venku na terase. Nech ho to zpracovat, má jenom strach," vysvětlí mi už po několikáté Zayn. "Já ho chápu, jenom mě mrzí, že mi nevěří a nedokáže semnou o tom mluvit. Místo toho se mi vyhýbá," povzdechnu si.

Po dopiti kávy se zvednu vezmu připravené klíče od auta, které jsem si půjčil na své jméno.
"Tak večer," rozloučil se a odcházím. Mrzí mě, že se Louis nechtěl se mnou rozloučit.