Přes týden v práci a víkendy kupodivu divoké. Lexa dostala nápad si každý pátek vyjít do Le Café a soboty na nějakou diskotéku. Musím říct, že to byly ty nejlepší nápady, které kdy měla. Liv se k nám přidávala stejně tak i Jenny. Holky to braly jako víkendy bez chlapů a já to brala jako super víkendy, kdy přestanu přemýšlet nad kravinami. Přes týden jsem se všem celkem vyhýbala, tedy až na otce. Chlapům nic nedošlo, ale tátovi ano. Dvakrát si mě za týden vzal do pracovny, aby mi promluvil do duše o tom, co se svým životem dělat. Měla jsem nutkání si najít nějaký byt abych nemusela poslouchat tyto pitomé řeči ostatních. Jestli se jim Egon tak moc líbí, ať si s ním chodí sami. První týden mě to vážně štvalo, ale druhý týden mi nešlo z hlavy to, co mi Egon řekl. Popírala jsem to, byla věčně myšlenkami u našich rozhovorů a toho líbání. Nešlo to z hlavy, ani nevím proč.
„Tak jo, jak to bylo s tebou v pohodě, začínáš být vážně neurotik," zabručí Lexa, když sedíme v baru na pár skleničkách. Nechtěly jsme to přehánět. Jenny ještě tvrdla v práci, Liv měla spoustu věcí se svatbou.
„No promiň," vydám ze sebe, přičemž si okusuji kůži na prstech kolem nehtů. Protáčela očima, každých pět minut, vždy když jsem něco řekla a jí se to nelíbilo.
„Hele pozoruji tě každý víkend už tři týdny a musím říct, že jsi čím dál tím víc protivná," zabrblá naštvaně. Celou dobu si mě prohlížela svým kritickým okem.
„Nejsem," zamračím se.
„Kdyby ses viděla na začátku a teď, tak si myslíš to, co já," protočí očima. Obě jsme se napily vína a zpátky to položily.
„Hele nad čím pořád přemýšlíš?" zeptá se nakonec.
„Nad ničím," zakroutím hlavou, ale stejně si vzpomenu opět na Egona. Zamračím se nad myšlenkou, že by se mu něco stalo. Popírání toho, že mi na něm záleží je zbytečné. Pořád mi na něm nějak záleží, akorát za ty tři týdny je to trochu silnější, než jsem si myslela. Proč mi chybí, když jsme se k sobě snad jednou chovali normálně? Co to se mnou zase je? Nemůžu být sakra zamilovaná podruhé do stejného chlapa!
„Zase přemýšlíš, i v neděli večer," rozhodí rukama.
„Mám v sobě málo alkoholu," pokrčím rameny.
„To teda ano! Aarone přines čtyřikrát dvojitou!" zakřičí na Aarona, který jen pobaveně nachystá to, co řekla. Protože jsme měli trochu přednost před ostatními, dostaly jsme to do pěti minut. Pozvedneme skleničky, které so sebe kopneme a pokračujeme i s druhýma. Sice jsem se u toho šklebila, ale okamžitě mi to nabralo alkoholovou hladinku. Zvednu se od baru jen abych mohla na chvíli do tancujícího davu. Potřebovala jsem, aby mi to dnes stouplo do hlavy co nejvíce, protože jen tak přestanu nad ním přemýšlet.
Po nějaké době jsem cítila, jak se n mě někdo zezadu nalepil. Nevadilo mi to, ani to, že mě držel za boky. Nad tím se lehce pousměji, ale nepřestávám tancovat dál. Po nějaké době mě ale přepadne zvláštní pocit, a proto se otočím. Ani nevím proč, ale byla jsem zklamaná. Moje hlava mi pořád říkala že je to Egon. Měla jsem ho už plnou hlavu a nevěděla, jak se ho zbavit.
„Omluv mě," zabručím a odejdu z parketu rovnou za Lexou, která flirtovala s nějakým chlapem. Cože? Ano obdivovala jsem, jak rychle se dokázala dostat do toho jejího režimu večírků a diskoték.
„Stalo se něco?" zeptá se mě najednou a začne ignorovat toho chlapa.
„Asi nic, jen nechápu, jak můžeš flirtovat, když máš Richieho," pokrčím rameny, ale celkem dost mě to zajímá.
„Vím, kde jsou hranice, zlato. Navíc Richie to ví, zná mě a nevadí mu to, když se nestane něco více," pokrčí laxně rameny. Překvapeně zakroutím hlavou.
