𝕂𝕒𝕡𝕚𝕥𝕠𝕝𝕒 𝟛

73 2 0
                                    

Vstávalo se mi dobře, až do doby, než jsem si připomněla včerejší den.

„Kurva," zanadávám si pro sebe a posadím se. Na to že bylo půl jedné odpoledne, nebyla jsem vůbec vyspaná. Potřebovala jsem ještě tak dvě hodinky, ale musela jsem vstávat, kvůli obědu. Dneska jsem potřebovala jen jídlo, Netflix a pak zauvažovat nad práci. Jak znám můj život něco se stejně posere. Je mi to jasné.

U stolu zavládlo ticho, když jsem sešla dolů za nimi. Nikdo nemluvil, jen mě sledovali. Bylo to nepříjemné a také divné. Nikdo neumřel.
„Dobré ráno," pozdravím.
„Dobré," pozdravili chlapi.
„Jak ti je? Chceš něco podniknout nebo chceš být sama?" zeptá se táta.
„Není to konec světa, jen se se mnou rozešel další chlap. Stejně jste ho neměli rádi," zabručím a sednu si ke stolu, kde se chlapi ode mě trochu odtáhnou. Možná jsem byla naštvaná na mužské pohlaví, to neznamená, že se s nikým nebudu bavit nebo že jim ublížím.

„Co se vlastně stalo?" optá se Noah.
„Zjistila jsem, že mě podvedl, a pak řekl, že se se mnou rozchází," ironicky se zasměji a nespouštím pohled od svých cereálií, se kterýma si hraji. Když jsem to řekla nahlas bylo to hnusné, ale jako zázrakem jsem neměla potřebu brečet. Záleželo mi na něm, ale najednou to úplně rychle vyprchalo. Samozřejmě mi na něm záleží, ale jsou to jen další vrata, která zavřu a už je nebudu chtít otevřít. Dvakrát do jedné řeky nevkročíš.

„Pozvu partu, jestli to nebude vadit," podívám se konečně na ně. Všichni se na mě smutně dívali, nemuseli. I tohle překonám.
„Ovšem, že můžeš," usměje se táta.
„Děkuji, že tady můžu být," poděkuji mu.
„Vždy se sem můžeš vrátit. A mám pro tebe novinu," najednou zahýbe obočím.
„Philip má přítelkyni, ale ode mě to nemáš," řekne pobaveně. Překvapí mě to, samozřejmě. Vždyť je to doba, co někoho měl. Byla jsem za něj šťastná.
„Neboj, já si ho sama proklepnu," zazubím se na něj. Hned jsem měla lepší náladu. Po snídani jsme se už moc neviděli. Táta musel něco vyřídit ve firmě a chlapi měli své kšefty.

Já: Mohla bych mít prosbu, abyste přijeli za mnou? Ve 4. Jsem u táty.

Napsala jsem do skupiny a doufala, že aspoň někdo přijde. Ne že bych chtěla řešit můj život, ale zajímalo mě, jak se mají ostatní, kromě Richieho a Lexy, kteří jsou zřejmě spolu. No jo vlastně, včera jsem jim tam tak vpadla, že bych se také mohla omluvit.

Všichni si přečetli zprávu, nikdo neodepsal. Moc mě to nepotěšilo, ale co, i oni mají vlastní život. Naposledy jsme se všichni pořádně sešli, když se Jason s Live vrátili z dovolené anebo když nám Kyle oznámil, že má přítelkyni. Spíše to druhé a bylo to asi dva měsíce zpět. Po prázdninách před rokem všichni nastoupili do práce a už nebyl čas na vysedávání u kávy. Schůzky jako všichni máme omezené, ale jako jedinci se vídáme často.

Zvuk zvonku se rozezněl celým domem, proto jsem vyskočila z postele a vydala se ke dveřím. Překvapilo mě, když ve dveřích stali všichni.
„Myslím, že cokoli, co chceš řešit chceme slyšet všichni," podotkne Lexa, když se na ně překvapeně dívám.
„No jasné, ahoj Gaio," zasměje se Kyle a jde mě obejmout jako první. Pak se k němu přidají všichni ostatní.
„Lexa se nám všem zmínila, že by bylo dobrý, kdybychom přišli, takže jsme zde a jsme ti oporou," usměje se Liv. Chyběli mi všichni.
„Lexa by nám možná taky chtěla něco sdělit," podotknu a dívám se na Richieho.
„Uhm možná," zaskučí.
Všechny pošlu do pokoje, zatímco jdu pro skleničky s pitím, zatímco dnes probereme pár asi důležitých věcí. Myslím, že by to měli vědět všichni.

Poskládají se na postel, takže když odložím skleničky s pitím lehnu si k nim. Bylo fajn je tu mít všechny.
„Jsem rád, že vás všechny vidím," vydechne Kyle, jako by mi četl myšlenky. „Přesně," zasměje se Jason. Všichni se nějak změnili. Za ten rok a půl se změní kde kdo, a to jsem s nimi chtěla probrat, ale prvně to chtělo něco veselého.

𝔾𝕒𝕚𝕒 & 𝔼𝕘𝕠𝕟Kde žijí příběhy. Začni objevovat