my shadow savior

kapitola 29

No nemá cenu se teď zabývat logem už musím jít. Obul sem si ještě černé boty se zelenými tkaničkami a už běžel chodbama prostorného baráku kamsi ven a tohle byl moment kdy sem si to uvědomil

Kurva...... Já vlastně nevím kam jdu

No a sem v prdeli protože z tohohle baráku znám maximálně cestu z té místnosti kde sem ležel ke mě do pokoje a to je vše. Nevím kde je kancelář a už vůbec kde východ z budovy.

Je to tu obrovské ani nechci myslet na to kolik tu bydlí lidí a kolik to muselo stát.

Nicméně vidím okno a jelikož krutě nestíhám tak mi nezbývá než skočit a doufat že to není až taková výška.

Otevřel jsem okno, sedl si do něj a chvíli přemýšlel jestli bych neměl radši jít najít východ ven, ale jelikož to je jen první patro tak bych to měl zvládnout.

Vlezu zpět dovnitř, dojdu ke zdi naproti oknu a s rozeběhem vyskočím z okna a ladně dopadnu na zem. Vůbec mi ten pocit volného pádu nebyl cizí, naopak, cítil jsem se úžasně tak volně.

"Vidím že máš koule, to se musí uznat ale máš i výdrž?" Řekne techno a třikrát tleskne rukama, nejspíš to viděl...

"Samozřejmě já vždycky" řeknu sebevědomě a techno se zašklebí

"Fajn. Tři kola kolem baráku.       Bez pauzy" řekne a už tleská a startuje mi běh

"Tři........ Dva ........ Jedna......... Běž!" Křikne a já se rozeběhnu

Cestou mám čest vidět obrovskou zahradu a budovu ve které sem byl z venku. Byl to novější velký barák podobný spíše zámku ale nebyl to zámek, to šlo poznat z klasicistického stylu, jímž byla budova tvořena. Zámky a hrady jsou spíše Barokní.

Zahradu zdobyli záhony s květinami s velký dvůr s altánem a posezením, nesměla chybět příjezdová cesta a uprostřed ní fontána/ kašna.

Zaujal mě malý altánek stranou od ostatního. Bylo okolo něj pár stromů, které vrhali už z pohledu příjemný stín. Okolo altánku byly dokola vysazené záhony s kytkami různých druhů. K altánku vedla drobná nenápadná Kamená cesta a ta poté pokračovala i do lesa kousek od altánku.

Už to běžím pět minut a teprve mám první kolečko a to si myslím že mám dobré tempo. Když probíhám okolo Techna tak vidím jak sedí v trávě a hraje si s kytkou kterou utrhl v nedalekém záhonu a růžemi. Měl na tváři úsměv podle kterého jsem usoudil že to co prožívám teď bude teprve začátek něčeho mnohem horšího... A ne jen kvůli tréninku ale obecně

Takže další kapitolkaaa doufám že se líbí. Mějte se krásně a dobrou noc <333