kapitola 30

202 18 0
                                    

Po dlouhé době sem konečně měl hotovo a hned jak sem doběhl tak sem se svalil vedle techna do trávy

"Ještě furt toho nelituješ?" Zeptá se mě a my vedle sebe furt ležíme v trávě

"Ne, bylo to náročný ale na začátek dobrý" řeknu a zakoukám se na mraky

"Hah jo, taky si to dávám jako rozcvičku každý ráno, no, a teď pojď když už ses zahřál" v tu chvíli jsem na něj okamžitě otočil hlavu

"Tohle byla teprve rozcvička?!" Řeknu a vyhoupnu se do sedu abych na něj líp viděl

"Jo. Ale začínáš na mě působit docela dobře takže jestli chceš tak si klidně ještě chvíli lehni" řekl a mě se v tu chvíli ulevilo 

"Ty jseš prostě super " řeknu a zpět si lehnu

"Ne to neříkej. Neznáš mě" řekne a otočí se odemne nastranu

"Dobře možná působíš trochu děsivě kvůli těm jizvám ale nemůže to být zas tak strašný" řeknu mu na to a ruku mu položím na rameno

"Věř mi že jo. Možná že jestli budeš  poslouchat tak ti to pak i řeknu" odpoví

"Rozkaz pane" vykřiknu a stoupnul sem si tak rychle až se mi zamotala hlava

"Prosimtě klid" řekne a trochu se uchechtl "dneska už toho necháme ale zítra už jedeme trénink naplno" dopoví

"Dobře, a ty teď máš něco na práci?" Optám se ho protože nebudu mít co dělat

"Ne ty snad jo?" Opětuje mi otázku

"Vůbec" řeknu a nad tím se oba zasmějeme

"Pojď někam tě vezmu" řekne a rozejde se zahradou

Šli jsme zahradou okolo toho altánku a pak někudy do lesa okolo baráku ale spíš směrem od altánku

Po chvíli jsme zašli do lesa a procházeli okolo jezera. Na jeho konci byl vidět altánek, další... Řekl bych že tam máme namířeno

Obešli jsme jezero a pak vešli do toho podezřele udržovaného altánku

"Jsme tu" řekl a rukama ukázal okolo sebe na prostor

"Jak je možný se je to tu tak udržovaný, vždyť od baráku je to docela daleko a je to tu okolo docela zarostlý" zeptám se a u toho se kochám důkladně vyřezanými ornamenty do dřevěných stěn

"Chodím sem celkem často a navíc moje babička tu zemřela. Celý život se tu o to starala a tak jsem se rozhodl to tu zachovat jako památku na ní, mám v plánu se vrhnout i na to jezero" řekne a já na to kývnu hlavou

"To je mi líto" řeknu a dál se věnuji dřevu

"Nemusí" odpoví a posadí se na jednu z lavic

"Ale jestli chceš můžu ti s jezerem pomoct" řeknu a otočím se na něj

"Dreame fakt si se změnil" řekne a opětuje mi pohled

"Řekni mi o tom jakej sem byl" řeknu  a Sednu si vedle něj

" Promiň ale to fakt nemůžu, jediný co zatím můžu je říct ti jak ses choval" odpoví mi a upřímně já to i trochu čekal

"Povídej schválně jestli sem fakt tak jinej" řeknu a koukám na něj zaujatě

"Tak jo, byl si děsivej a měl si prsty dlouhý snad do každýho kouta. Byl si manipulativní a hodně silnej téměř neporazitelnej. Dokud, si nepotkal tvojeho přítele. Ten tě změnil hodně, až nebezpečně moc. Potom co si byl s ním se ti začali krátit prsty a už si nebyl tak odhodlaný a odvážný. Strašně si se uzemnil. No mám pocit že už sem řekl dost." Řekne a tím ukončí končí konverzaci o tomhle tématu

Zvedne se a já se začnu též zvedat a když už vychází ven tak ho ze zadu obejmu a řeknu

"Děkuju za informace" pak ho pustím a odejdu směr barák protože cestu si pamatuju

Ovšem cestou potkám někoho kdo že mě nebyl úplně nadšený

Omlouvám se že takhle pozdě ale mám nalomenej loket a bolí to jak prase takže dřív to prostě nešlo

my shadow savior Kde žijí příběhy. Začni objevovat