kapitola 37

212 20 28
                                    

Quackity pov:
Ráno jsem se probudil u sebe v ložnici. Večer jsem usnul s myšlenkama na Willa a bum. Už na něj myslím zas. Je to hrozný on je ta první věc na kterou ráno myslím a ta poslední věc na kterou myslím večer. Nevím co způsobuje to že na něj furt myslím, vždyť, je to muž stejně jako já a to asi ne. Ne že by mi to vadilo ale já se neumím představit s jiným chlapem.

No už bych ale mohl vstát přeci jenom je tu dost věcí co udělat.

Zvednu se z postele a jdu k Willovi do kanceláře, jo povídali sme si o hodně věcech ale kde je jídelna sem se nedozvěděl.

"Dobré ráno Wille ohhh- promiň" sotva sem otevřel dveře a viděl Willa jen s ručníkem okolo pasu tak sem ty dveře zase zavřel.

Musím rozdýchat to co jsem právě viděl. Ty břišáky! Ta dokonalá postava s tím dokonalým obličejem. Jo je normální že některý lidi mají dokonalý tělo ale v obličeji nejsou tak hezcí, a nebo že mají hezké oboje ale vlasy nestojí za nic. ALE WILL je dokonalej celej. Ne ne ne ne nesmím na to myslet je to-

"Alexi, děje se něco" byl jsem opřený o zeď vedle dveří a on z nich vyšel tak jako byl předtím vevnitř, jen s ručníkem okolo pasu

"Uhh no jenom, kde no kde , je jídelna" vykoktal sem ze sebe po chvíli

Opřel se o trám dveří a to bylo mega hot

"A neříkal jsem ti náhodou že máš jít za Technem až se vzbudíš a že on tě odvede" řekl a přiblížil se blíž k mému obličeji

TAK JO teď už si připouštím to že se mi líbí, bohužel se nedá nic dělat ale už to tak je

"Jo, promiň já no, já zap-" nestihl jsem doříct protože oči mi furt jezdili dolů k jeho břišákům

"Oči mám tady" přerušil mě a ukázal si dvěma prsty na oči

"Hele víš ty co. Já jdu na tu snídani a jídelnu si najdu sám. Takovýhle zkoušky toho, jak moc toho vydržím než ti ztrhnu ten ručník, nemám zapotřebí!" Řeknu teď už jasně a nekoktavě a otočím se pryč s tím že odejdu

"Zkoušky si odhalil, ale co ty oči. Hlídej si kam koukáš zlato" křikne na mě a s těmito slovy zmizí u sebe v kanceláři

Jo tak teď absolutně nevím co se stalo, on věděl že sem se mu koukal na břicho a tak si tam ukázal prsty ale AAAGG on mi řekl zlato! To je další věc já sem z toho prostě zmatenej

Procházím okolo jednoho pokoje který je sladěn do černo zelené barvy a má na všem ve vnitř logo úsměvu :), DREAM!

Přiblížím se blíž k dveřím a v tom se za mnou ozve hlas. Známí hlas....

Další kapitola venku. Chtěla bych vás upozornit na mojí novou ff na žádost jednoho z vás je to " the Lovers - životní změna" člověk pro kterého to je má postavu slíbenou a první tři komentáře vás tam také můžou mít jejich postavu. Stačí pro první kapitolu toho příběhu hlasovat a pak do komentáře napsat jméno, věk atd.(samozřejmě té postavy ne vaše) A já vám tam tu postavu přidám ale jen první tři. Užívejte
(●’3)♡

my shadow savior Kde žijí příběhy. Začni objevovat