XVI.

169 30 0
                                    

" Uklidni se, Harry, ano? Jen klid, nikoho si určitě nezabil" ujal se toho Niall.

" Zabil" protestoval jsem. Zabil jsem ho. Neměl jsem říkat ty slova, která jsem řekl, bylo to zlé. Kvůli mě se zabil. Kvůli mě si vzal život. Jen kvůli MĚ.

" Co tím myslíš?" zeptal se nechápavě William a sednul si vedle mě na zem, což Niall zopakoval, akorát z druhé strany.

" Než jsem od něho utekl, tak mi řekl, že mě miluje a já na něho křičel tak hnusná slova" zavzlykal jsem nahlas přes celou místnost.

" Ale notak, určitě se nezabil, Louis je silná osoba, možná ho to zranilo, neříkám nic to asi jo, ale určitě se z toho dostal, svým způsobem, jestli mi rozumíš" uklidnil mě William. A já mu až moc dobře rozuměl.

" Tak kde tedy potom je?" zeptal jsem se. A myslel si, že mám vyhráno. No neměl jsem.

" Určitě se jen někam zašil, neudělal to poprvé a podle mě ani naposledy, až bude chtít, zase se objeví, neboj" usmál se Will a pomohl mi na moje ochablé nohy.

" Vážně?" otázal jsem se možná až moc radostně.

" Určitě" kývl Will a pomohl mi dostat se zpět na gauč, kam mě položil a přikryl mě dekou s rozkazem, že si musím odpočinout, trochu se prospat.

A tím pak zbyl jen s Niallem v místnosti.

No again, please [l.s.] (CZ) ✔︎Kde žijí příběhy. Začni objevovat