No again, please [l.s.] (CZ) ✔︎

XXXVII.

" Nemůžu tě prostě jen přijít navštívit?" zavrněl a proklouzl kolem mě rychle dovnitř do bytu. Co to?

Než jsem se nadál, tak dveře byly zavřené a já byl přitlačen hrubě na ně. Au. Sykl jsem bolestí a provrtával ho pohledem.

Stále tak byl ten obtisk, navíc jsem byl rozlámaný, takže to bolelo mnohem více, než by to bolet mělo.

" Ne nemůžeš" zavrčel jsem na něho naštvaně a odstrčil ho od sebe, když byl stále na mě přitisklý zatímco mě přišpendloval k těm zatracený dveřím!

" Nevrč. Jsi jen štěně." výsměšně mě pozoroval.

" Co chceš?" vyhrkl jsem na něho. Rušil můj klid, nechtěl jsem ho tu, ne potom všem, co se stalo.

" tebe" zavrněl a já překvapeně otevřel pusu. Co prosím?? On si to sem drze nakráčí potom, co udělal a ještě má tu drzost, aby mě chtěl.

" Zavři tu svou sladkou pusinku, když se divíš, mohl by jsi jí taky využít k něčemu lepšímu" zavrněl znovu a já ho chtěl právě teď kuchnout. Zřejmě jsem něco stihl pochytit za tu dobu s Louisem.

" Drž hubu, nechci tě a teď padej" otevřel jsem dveře a ukázal rukou ven.

" Myslíš si, že tě jkao hodný kluk poslechnu? Že prostě odejdu, ačkoli jse sem přišel kvůli něčemu, že odejdu bez toho? Jsi naivnější než jsem si myslel" zasmál se.

" Nezajímá mě, co ty chceš, jako tě nezajímal to, co jsem chtěl já. Takže už laskavě vypadni z mého bytu a odstěhuj se, co možná nejdál to jen půjde" zavrčel jsem naštvaně. Vážně jsem na něho neměl právě teď ani za pár let náladu.

" Tak hele, kuře, přestaň štěkat a pojď mi radši vykouřit, kurvičko. Víš jak jsem tě to učil. Uvidíme, jestli si to ještě pamatuješ" ušklíbl se a přešel ke mě blíž.

Stalo se to tak rychle!

Než jsem se nadál, tak jsem klečel na kolenou přímo před jeho rozkrokem. Zatímco on si pomalu stahoval kalhoty.

A pak to přišlo nasilím mi otevřel pusu a vplul dovnitř se svým penisem. Brečel jsem. Tedy myslím. Nejsem si jistý, nebyl jsem úplně duší na zemi. Spíš jsem byl mimo a plul mimo tenhle svět.

Vím, že mě probralo to, jak se udělal. Přímo do mé pusy, nutíc, abych to spolkl. Neudělal jsem to, vyplivl jsem to na něho.

Zmlátil mě. Surově. Víc, než kdy Louis. LOUIS!

" Nulo, navíc pokud vím, tak je to i můj byt. Dík za kuřbu, i když není moc za co děkovat" prskl na mě. Ještě si párkrát kopl a pak už vážně odešel.

Brečel jsem. Neviděl jsem pořádně na klávesnici, když jsem psal zprávu.

~~

Chudáček Lou