No again, please [l.s.] (CZ) ✔︎

XVIII.

Blonďák zůstal v místnosti, když vyspustíme Kudrnáče spícího na gauči, sám a totálně zmatený.

" Co. To. Kurva. Doprdele. Bylo?" zeptal se sám sebe Blonďák a svezl se po stěně na zem, přičemž si natloukl trochu zadek, ale koho to zajímá.

Stále v úžasu a překvapení čuměl s pootevřenou pusou před sebe, opírajíc se zády o zeď.

Vážně tomu nedokázal uvěřit. Někdo tak hot, jako je William ho před pár sekundami políbil a zbavil tak jeho nevinné rty prvního polibku, aniž by o tom vůbec věděl.

Zabraný do sebe a svých poletujících myšlenek si nevšiml, že jeho Kudrnatý společník se probral s právě na něho víc než dost nechápavě kouká.

" Jsi v pohodě?" optal se Kudrnatý svého blonďatého koštěte a zamával mu rukou před obličejem, což blonďatého skrčka probralo.

Ihned se vydrápal nahoru, když spatřil obličej Kudnatého stojíc kousek od něho.

" Co proboha vyvádíš, Nialle?" zeptal se nechápavě Kudrnatý, který vlastně nechápal spousty věcí, které vždycky normální člověk pozná.

" Sedím, jestli nevidíš, odpočívám jako ty, lehl bych si na gauč, ale tam jsi ležel ty, takže" nechal vyznít větu do ztracena.

" Hahahah" Protočil očima Kudrnatý.

" Takže, co se tu kurva vůbec všechno stalo, když jsem nevnímal svět." založil si ruce má hrudi.

" Fajn sedni si na gauč" řekl Blonďák a poposunul Kudnatého blíž k němu.

" Tak spusť"