VII.

173 33 1
                                    

" Harry" Zamával mi někdo rukou před obličejem a já, jelikož jsem se lekl, tak jsem nadskočil jak namrdaná liška.

" Co je?" zeptal jsem se, když jsem se vzpamatoval.

" Jsi v pohodě?" Zeptal se Niall.

" Jo jsem? Neměl bych být?" zeptal jsem se nechápavě.

" Jen že na tebe mluvím a ty ani trochu nevnímáš a usmíváš se jak sluníčko na hnoji" pokrčil rameny. Ehm. Oops.

" By mě zajímalo nad čím pořád přemýšlíš" zavrtěl nade mnou hlavou.

" Emmmmmmmmmm" vydal jsem ze sebe.

" No? Já poslouchám" přisedl si ke mě blíž.

" Jen myslím na Louiho" Usmál jsem se.

" Louiho? Kdo to je? Pokud vím, tak tvůj přítel se jmenuje Nick" nakrčil nos a do mě uhodil blesk.

" Říkám na Nicka, Nialle měl bysis nechat vyčistit uši, blbě slyšíš" Snažil jsem se to nějak zakecat.

" To nezakecáš, Harry" zavrtěl nade mnou hlavou a já si povzdechl.

" Takže chci vysvětlení" založil si ruce na hrudi a koukal na mě nekompromisním pohledem.

" Kdo je ten Louis, na kterého pořád myslíš, jsi kvůli němu mimo realitu a hlavně kvůli kterému se tak usmíváš" dožadoval se odpovědi kterou jsem mu odmítal dát.

" Hazz, nikomu nic neřeknu pokud to nebudeš chtít to za prvé a za druhé, myslel jsem si, že jsme kámoši, že si můžeme věřit a že si všechno říkáme" smutně se usmál a chtěl odejít.

" Dobře, tak já ti to řeknu"

~~

Další kapča je tu

No again, please [l.s.] (CZ) ✔︎Kde žijí příběhy. Začni objevovat