𝐃𝐄𝐌𝐎𝐍【𝐂𝐙】ʰʸᵘⁿˡⁱˣ

4.

𝐃𝐄𝐌𝐎𝐍
↳˳⸙;; ❝ Jak cože? Co sis myslel, že takový démon dělá? Chytá motýlky? Ne.

FELIX POV

Ráno jsem se probudil kvůli budíku, on ležel tak, jak si včera lehl. Pořád mě objímal... Spí taky?

Jelikož jsem musel vstát, nachystat se, a pak se najíst.. tak jsem se musel od něho dostat. Chytil jsem jeho ruky a pomalu je od sebe odpojil, a pak si je sundal z těla.

Odtáhl jsem se a pomalu se chtěl zvednout, jenže on mě vtáhl zpátky do postele. "Já mu-" "Ještě chvilku~" "Uh.. ale já vážně už musím.. Já zase.. přijdu" řekl jsem a doufal jsem, že mě pustí.

"Ah dobře.." řekl a pustil mě. "Děkuji" řekl jsem, vstal a rychle se nachystal. Popadl jsem batoh a ještě než jsem odešel tak jsem se na něho podíval. "Umm..tak zatím" "Zatím.. Možná tě navštívím" řekl a ležel dál na mé posteli.

Seběhl jsem schody dolů a jako každý den jsem usedl za stůl k mé rodině. Nějak moc jsme se nebavili, protože každý z nás spěchal a doma vlastně nezůstane nikdo.. Až na démona..

Vyšel jsem ven a ihned mířil k Minhovi. Chvilku jsem počkal a on během chvilky vyšel ven. "Ahoj" řekli jsme oba zároveň, a pak se zasmáli.

"Dneska máme tělocvik, těšíš se?" zeptal se Minho. "Tak trošku" řekl jsem a společně jsme šli směrem do školy.

"Četl jsi už tu knihu?" "Tak trošku jo" "A co to teda je za knížku? Co dělá?" "Uh.. je to úplně normální knížka"

Vůbec jsem nevěděl, jak na tyto otázky odpovídat, tak jsem se snažil si něco vymyslet. "A co ty?" zeptal jsem se ho. "Co já?" "Nevím tak třeba rodina?" "Ale jo.. Dobrý"

"Co to máš na ruce?" zaraženě se na mě podíval. "Jo tohle.. uhh, to nic není" "Vážně? Vypadá to divně. Ono tě něco kouslo?" ".. Hrál jsem si s kočkou a kousla mě, ale nic vážného to není, neřeš to." "Dobře.." neřekl moc přesvědčivě.

Když jsme došli do školy, tak jsme samozřejmě byli chvilku u svých skříněk a poté jsme šli na hodinu. Dneska moc hodin nemáme, takže to uteče rychle.

☼☼☼

Momentálně mi skončila poslední hodina a to tělocvik. Konečně jsem mohl jít domů.. Čekal jsem to popravdě horší, protože tělocvik moc rád nemám, ale bylo to v pohodě.

"Jdeš domů nebo?" "Ještě ne, musím skočit do obchodu." "Dobře tak ráno, ahoj" řekl jsem a odcházel ze školy domů.

Dokonce bylo dneska i pěkně. Poslouchal jsem při cestě domů zvuky přírody. Bylo to krásné a příjemné.

Přišel jsem domů a při nějakém štěstím byla máma už doma z práce.. Nějak brzo.

"Ahoj mami" pozdravil jsem ji a zavřel dveře. "Ahoj zlatíčko. Co škola?" "Dobrý" řekl jsem a mířil do pokoje.

Hlad jsem neměl, jelikož jsem měl oběd. Vešel jsem do pokoje a nikdo nikde.. Ne že bych zrovna někoho očekával, ale.. víme.

Položil jsem si batoh a vyndal z něj všechny učebnice a sešity. Pak jsem se převlékl do něčeho pohodlného na doma. Stále nikdo nikde.. Lehl jsem si na postel a začal přemýšlet.

"No toto trvalo" ozvalo se a já se ihned podíval na místo, odkud se to ozvalo. Byl to on.. překvapilo mě, že se tady objevil. Tentokrát neměl rohy..

"Kde máš.. rohy?" podíval jsem se na něho. "Nějak se ti mé rohy líbí" ušklíbnul se. "Em.. jen se ptám." "Teď je nemám, pokud chceš, tak je mít budu." "Jak chceš ty.." "Mhh, ale ty je chceš." řekl a přiblížil se.