𝐃𝐄𝐌𝐎𝐍【𝐂𝐙】ʰʸᵘⁿˡⁱˣ

9.

𝐃𝐄𝐌𝐎𝐍
↳˳⸙;; ❝ Ne vážně.. ty se červenáš?

FELIX POV

Zíral mi do očí několik minut. Nic neřekl, to stejné já.. bál jsem se, že to zase obrátí proti mě.. však je to démon.

V jeho očích se objevil menší plamen, měnily barvu.. nebo spíš se tam měnilo spoustu barev dohromady.

Červená, oranžová, trošku i černá.. zlatá.. Byl jsem tím úplně očarován. "Přestaň mě laskavě vytáčet." promluvil, ale já ho nevnímal.. ty jeho oči byly pro mě prostě.. oh wow. "Felixi" oslovil mě, ale já opět bez reakce.

Mírně mnou zatřásl, čímž mě hodil zpět do reality. "Hele já s tebou mluvím, vnímáš vůbec!?" řekl trošku ostřejším hlasem. "Tvé oči.." "Mé oči?" "Mění barvu a tak všeobecně.. líbí se mi" mírně jsem se usmál.

"Líbí- cože?" "Líbí se mi tvé oči" "Lí-líbí.. mé.. o-oči.." řekl potichu a jeho tváře trošku nabraly růžový odstín. Pustil mě, odtáhl se a otočil.

"Ty se červenáš?" koukal jsem na něho, jak ke mně stojí zády. "Co- ne! Proč bych se měl červenat?" "To já nevím, proč se démon červená. To bys měl vědět ty." mírně jsem se zasmál. "Buď ticho.." řekl a opřel se o zábradlí u schodů.

"Ne vážně.. ty se červenáš?" "Co ti je do toho?" "Jen se ptám" řekl jsem a mířil k němu.

"Červenáš se, vidím to. Je to.. roztomilé" řekl jsem a zíral na něho. "Roztomilé?" zamumlal potichu.

"Jo, je to roztomilé, že se červenáš. Vždyť si to vem.. jsi démon, nevěděl jsem, že se démon umí červenat.. Proto si myslím, že je to roztomilé" nad tím on zčervenal ještě víc.. Vážně s ním něco takového dokážu?

Proč se vlastně červená? Kvůli mé lichotce o jeho barvě očí? Nebo.. proč?

"Hele.. nechceš jít teda semnou ven? Dal bych ti něco ochutnat. Znáš zmrzlinu?" "Zmr- cože?" "Zmrzlinu" "Neznám.. co to je?" podíval se na mě. "Tak uvidíš, určitě ti bude chutnat. I když jíš, nejíš.. nezabije tě to" usmál jsem se.

"Jdu se převléknout, můžeš počkat dole u dveří, hned tam budu" "Dobře?"

Po pár minutách jsem šel po schodech dolů. Na sobě jsem měl jiné oblečení, něco na ven.. ale vypadalo to dobře, samozřejmě.

"Můžeme jít?" "Jo.." řekl. Od té doby co se červenal mluvil.. zvláštně, byl takový.. jak to říct? Zaprdnutý? Mimo? Prostě.. no to je jedno.

"Jakou chceš kdyžtak příchuť? Mají skoro vše." "Příchuť?" "Příchuť zmrzliny. Čokoládová, vanilková, kokosová, kávová, mangová, jahodová, jablečná, borůvková, karamelová, kinder bueno, oreová, tatranková, limitková a tak dál, nebudu vyjmenovávat všechny."

"Jo příchuť zmrzliny?.. To je asi jedno.. Vem svou oblíbenou" "Dobře vezmu dva kopečky"

Samozřejmě jsem mu odpovídal, když nikdo kolem nešel. Nechci aby mě ostatní brali za trotla, který mluví do vzduchu.

Došli jsme ke stánku se zmrzlinou. Objednal jsem tedy dva kopečky, něco co by mohlo chutnat Hyunjinovi. Takže Kinder bueno a maracuia. Obě mám moc rád.

Poté jsme zašli někam za roh, kde se nacházel rybníček s posezením a krásným výhledem.

"Ochutnej. To je Kinder bueno příchuť. Samozřejmě ta tyčinka v tom je to bueno. Můžeš si ji vzít" usmál jsem se.

On si vzal tu tyčinku a opatrně ji dal k ústům. "Neboj ona tě nesežere" "Nebojím se, ale nikdy jsem to nejedl" řekl a kousl do ní. V ten okamžik ztuhl.

"D-děje se něco?" "Ne jen.. o můj bože to je.. úžasný" "Jsem rád, že ti to chutná" usmál jsem se a dal k němu blíž tu zmrzlinu. "Ochutnej celou, bude ti také chutnat"

"Vaše jídlo je opravdu lepší než to co jsme měli v našem světě" řekl a ochutnal zmrzlinu.

Byl jsem spokojený, že mu to chutná. Nikdy jsem ho takového neviděl. "Chceš ochutnat i tu druhou? To je maracuia" "Rád"

Když jsme dojedli první příchuť, tak během chvilky i tu druhou. "Jaká ti chutnala více?" "Ta první. To bueno. Tobě chutná jaká více?" "Maracuia. Jinak můžeš sníst i ten kornout, pokud chceš" "Klidně" řekl a vzal si ho.

"Ale jinak je tady pěkně ne? Samozřejmě to není jediné místo, které ti chci ukázat" řekl jsem a zvedl se. Podíval jsem se na celý výhled rybníka, a pak zpátky na Hyunjina jak jí kornout.

Počkal jsem až ho sní. "Můžeme jít?" "Jistě" řekl a zvedl se. Šli jsme po cestičce dál. Byla to má oblíbená cesta, protože kraje okouzlovali stromy odrůdy blossom třešeň. Takže prostě nádherná cesta.

"Pěkné stromy" "Viď. Mám je nejradši" radostně jsem si vyskočil, nad čím se on usmál. "Jsi jak sluníčko, doopravdy"

"Sluníčko?" zastavil jsem se a zíral na něho. "Sunshine" řekl, pohladil mě po hlavě a šel dál po cestě. A mě tam nechal stát celého ztuhlého.

"Sun.. sunshine?" řekl jsem si potichu a trošku zčervenal.. nikdo mi nikdy nedal přezdívku. Bylo to od něho milé.

𝐃𝐄𝐌𝐎𝐍

↳˳⸙;; ❝ Zdravíčko, tak další kapitolka je tu 😇. Snad se vám líbila. Maracuia je má oblíbená příchuť zmrzliny. Samozřejmě jsem měla i oreo, tatranku. I kinder bueno příchuť, když jsem byla v Itálii, byla úžasná! S kousky bueno 😩💗.

Schválně, kdo z vás měl kinder bueno kopečkovou zmrzlinu?? 👀-

Snad jsem ještě nezmínila přezdívku sunshine u Felixe, pokud ano, tak se omlouvám 😭😭.

ଘ(੭ˊᵕˋ)੭ 𝐌𝐞𝐨𝐰, vaše sunshine~