postávali v parku u laviček

144 19 0
                                    

hledím na ten přízrak

který kdysi
se mi i podobal

jak stalo se
že ty oči
teď jsou mi cizí

z tváře
jako by život prchal

a ze rtů
mravnost mizí?

kdysi bála jsem se
takových
teď sama jimi jsem

jenomže kdo?

to nepoví mi ani mé staré
vyplašené já

co oči nevidí, to srdce nebolíKde žijí příběhy. Začni objevovat