Prolog

334 23 11
                                    



Paprsky slunce pomalu zapadaly a pronikaly otevřeným oknem. Bílé oči s rozšířenými černými zorničkami se do záře dívaly bez mrknutí již několik minut. Mysl byla plná vířících myšlenek. Krásný výhled na město Tokyo doplňovala vůně sakur z aroma lamp po stranách velkého bílého stolu. Tichou podívanou přerušilo zaklepání na dveře. Hlava plná rozčepýřených černých vlasů se mírně natočila ke dveřím.

,,Vstupte!" vyzval návštěvu hluboký hlas s nádechem jemnosti. Dveře se otevřely a do místnosti vstoupil chlapec kolem sedmnáctého roku života. Poklonil se a klesl na jedno koleno.

,,Omlouvám se za vyrušení mladý pane...."

,,VŮDČE!" přerušil jej s hlasitým štěknutím až chlapec nadskočil. Místnost pomalu zaplnila vyděšená vůně omegy, když se alfa otočila a pomalu přistoupila.

,,Pro vás všechny jsem vůdce. Neopovažujte se na to ještě někdy zapomenout." Zavrčel svým alfa hlasem potěšen nad pohledem klepajícího se těla a pocitem totální nadvlády.

,,Ano vůdce, o-odpusťte mou ignoraci."

,,Ale jistě, pokračuj." Vyzval s malým potěšeným úsměvem.

,,Donesl jsem oč jste žádal." Omega natáhla ruku s bílou obálkou a alfa si ji přebrala. Obálka byla otevřena a na stůl se vysypalo několik fotografií. Po chvíli prohlížení pokýval hlavou.

,,Skvělá práce. Teď mám vše, co jsem potřeboval."

,,Děkuji vůdce. Ale pokud se smím zeptat na co jste ty fotografie potřeboval?" alfa si nad tou otázkou odfrkla. Vrhla pohled plný nenávisti na specifickou fotografii a začala pomalu přecházet po místnosti.

,,Jak jistě víš můj drahý předchozí vůdce smečky byl chladnokrevně zavražděn smečkou prašivých psů. Ale on sám přispěl ke své záhubě, protože si příliš dlouho hrál se svým jídlem. Teď, když jsem na vedoucí pozici já tak je mou povinností jim ukázat, že nejsme stejní. Koneckonců vražda nikomu jen tak neprojde." Zastavil se u stolu a zvedl fotografii do prstů. Čím déle se díval na šťastnou tvář tím větší byla jeho nenávist.

,,Kim Taehyung..." sevřel fotku pevněji a podvědomě ji propíchl třemi drápy.

,,Pořád mi nedochází, co na něm viděl. Jenom další chlípná tvář, co roztáhla nohy následníku, aby si udržela vedoucí pozici. Jak nechutné." Znechuceně odhodil fotku na stůl, nyní protkanou třemi dírami. Jak přesné byly, jelikož jedna byla v oblasti sídlícího srdce. Očima přelétl ostatní fotky, na kterých kromě stříbrovlasé omegy byla černovlasá alfa s malým dítětem v náruči a poslední fotka měla obrázek starší alfy, jejíž rysy se velmi podobaly té mladší.

,,Kdyby nebylo těchto tří, tak bychom nebyli v takové svízelné situaci." Zavrčela si alfa pro sebe cítíc zlobu svého vnitřního vlka. Zvíře bylo hladové po nové krvi a jemu se nevědomky naplnila ústa slinami. Hlasitě polkl.

,,Ale všechno začalo s tou omegou. Kdyby vůdce nebyl taková měkkota a násilím si jej vzal, nemusel by dalších deset let ztrácet rozum a posílat za ním naše nejlepší špehy. A podívej se, jak dopadl. Zabit tou samou děvkou, po které toužil a která jej odmítla a vůbec nehleděl na to, že má tady partnerku a povinnosti!" koncem monologu alfa křičela. Silný alfa hlas způsobil, že se omega přikrčila a zakňučela. Tím na sebe upoutala pozornost. Alfa ve své zlosti na omegu zapomněla. Ale teď se na ni zamyšleně dívala. Na rtech se po chvíli roztáhl široký úšklebek. Pomalu k omeze přistoupil.

,,Dobrá práce můj drahý. Zasloužíš si odměnu." Jeho hlas nabral svádivý podtón a omega se otřásla. Na tváři přistála něžná dlaň a zvedla sklopenou hlavu. Omega se v černých zorničkách ztrácela.

,,Pojď, náležitě tě odměním. Víš, proč si ji zasloužíš?" alfa pokračovala stejným tonem a pomalu omegu přinutila, aby se postavila. Ruce začaly z těla svlékat oblečení.

,,Protože jsem hodný a poslušný." Odvětila omega jako v transu, ruce svěšené podél těla. Nechala sebou manipulovat, protože to byla správná věc.

,,Správně, udělej, co ti říkám a nic se ti nestane. U mě jsi v bezpečí. Víš, jakou dostaneš odměnu, tak se dej do práce." Omega na nic nečekala, stáhla z alfy kalhoty se spodním prádlem a přesunula svou pozornost na svou odměnu. Alfa si v duchu povzdychla. Jak jednoduché je ty ubožáky ovládat. Omegy se narodily emocionální a empatické. Stačí zahrát na správné struny a samy se rozhodnou zůstat pod nadvládou. Jako tento chlapec. Stačily mu dva dny, aby lehl a roztáhl nohy. A teď dělá vše pro to, aby mohl užívat pocitu blaženosti z milostného aktu. Tak snadno zmanipulovatelný! S posledním pohledem na fotky ležící na stole omegu postavil, odvedl k posteli, na kterou ji povalil a doširoka roztáhl stehna. Však on se o všechno postará. Začne venkovním kruhem a postupně se probojuje k jádru zkázy. Myšlenka na totální zlomení omegy se mu chvíli převalovala v hlavě, zatímco přirážel. Možná to není tak špatný nápad. Kim Taehyung musí trpět. A jestli to znamená, že se musí snížit k tomu aby jej přinutil odnosit nechtěného potomka a nebo jej o schopnost mít potomky připraví stejně, jako to udělal se všemi omegami ve smečce, to si nechá projít hlavou.




Krásný čtvrtek vlčata moje!

tak tady máme prolog ke druhému dílu a musím vám říct, že to nebude procházka růžovým sadem. Troufám si říct, že tento díl bude ještě více temný a plný disturbia. Doufám, že se těšíte, protože já již mám spoustu nepříjemných událostí naplánovaných :-D

Vaše Tetsu-chan

Catch me if you dareKde žijí příběhy. Začni objevovat