Catch me if you dare

1. Velící omega

Procházel černou temnotou a snažil se najít jakýkoli náznak světla. Uši měl stažené k hlavě strachem, jež mu svíral srdce. Ale nevěděl proč. Neviděl nikde důvod svého strachu. Přišlo mu to zvláštní.

,,Kookie!?" zvolal do temnoty, ale vrátila se mu pouze ozvěna. Zakňučel, když ucítil svíravý pocit hrudníku. Začínalo se mu špatně dýchat. S hlasitě bušícím srdcem se rozběhl do prázdné temnoty. Běžel a běžel bez cíle s úmyslem se dostat ze spárů strachu. Ale nezáleželo na tom, jak rychle běžel. S rychlým pohledem za sebe zjistil, že se za ním valí velký hustý oblak temnoty, jejíž vlny se mu pomalu přelévají přes zadní nohy. Každý dotyk mu do těla vyslal silnou vlnu bolesti. Se zaťatými zuby zrychlil, jak jen mohl ale nebylo mu to nic platné. Temnota se mu přizpůsobila. Bolest narůstala až jej nakonec přemohla. S hlasitým zavytím se skácel na zem. Udělal dva kotrmelce a svůj pád završil jedním sudem, načež zůstal v bolestech ležet na boku. Oči plné hrůzy sledovaly temnotu, která jej pomalu pohlcovala.

,,Kime Taehyungu..." ozval se z oblaku drsný nenávistí protkaný hlas a omega strnula. Nedokázal se pohnout.

,,Co jsi zač!?" vykřikl se staženým hrdlem. Odpovědí mu byl hlasitý do krve řezající smích. Taeho srdce vynechalo dva údery. Z temnoty se na něj dívaly dvě bílé oči s malými zorničkami. Oči se k němu pomalu blížily, dodávajíc zraku siluetu těla. A pár velkých čelistí plných slin a bílých tesáků stažených do křivého úšklebku.

,,Jsem tvá smrt." Odvětila temnota a bleskem po něm skočila s rozevřenými čelistmi. S výkřikem zavřel oči čekajíc na smrt.

,,TAE!" omega se s výkřikem vymrštila do sedu. Tvář byla pokryta kapkami potu a dech byl zrychlený. Stále měl ty čelisti před očima. Na rameni ucítil dlaň a instinktivně sebou škubl. Jungkook ruku stáhl k tělu.

,,Jsi v pořádku? Měl jsi noční můru." Alfa se držela na své straně postele a čekala až se Taehyung uklidní a zorientuje. Trvalo to pár minut. Tae pomalu dostával svůj dech pod kontrolu. Seongja v jeho nitru byla stulená do klubíčka s třásla se. Zamračil se nad tím pohledem a zatřepal hlavou. Pomalu se rozhlédl po společné ložnici a zrak mu spočinul na černovlasé alfě, jež jej znepokojeně sledovala.

,,Kookie..." hlesl a svalil se mu do náruče.

,,Měl jsem zvláštní sen." Tvář zavrtal do hrudníku svého druha. Prsty mu pročísly vlasy.

,,Jaký sen?" Jungkook se položil na záda a omegu si přitáhl do náruče.

,,Byl jsem sám v temnotě. Volal jsem, ale nikdo mi neodpovídal. A temnota se mě snažila pohltit. Nemohl jsem utéct. A pak se temnota zhmotnila. Stále na sobě cítím ty oči." Omega se otřásla. Toho pocitu se bude zbavovat dlouho.

,,Ale byl to jen sen."

,,Správně Tae. Byl to jen sen." Jungkook jej chvíli hladil po vlasech a když si byl jist, že je Tae v klidu, opatrně se s ním posadil.

,,Vzhledem k tomu, že jsi již vzhůru, je čas na naše denní povinnosti velící omego Jeone Taehyungu." Zavrněl a omega jej praštila do ramene.

,,Nech toho! Stačí, že mě tak musí oslovovat ostatní. Ještě ty začínej."

,,Promiň, já musel." Alfa se tiše pochechtávala.

,,Ale máš pravdu. Musím vstát a zkontrolovat nějaké papíry a pak dohlédnout na výcvik nových rekrutů. A samozřejmě nesmíme zapomenout na toho našeho malého ďáblíka. Kde je?" zeptal se zatím co se oblékali do svých obleků.