Catch me if you dare

10. Oči vraha

Následující dva dny byly pro velící dvojici hotové utrpení. Taehyung se svým povinnostem věnoval pouze napůl, protože stále truchlil ztrátu druhého potomka a Jungkook se snažil všechno udržet v chodu. Ale i on měl své limity, a tak třetího večera seděl unavený ve své pracovně a prohrabával se dalšími a dalšími spisy a hlášeními. Únavou na papíry přestával vidět. Již několikrát si protřel unavené a zarudlé oči. Jeho vnitřní alfa mu do těla vysílala neklidné a až podrážděné signály. Věděl proč. Každý večer se vracel do cely, kde byli dva vězni zajati při zákeřném útoku na jeho druha. Myslel si, že z nich potřebné informace snadno dostane. Ale brzy zjistil, že se přepočítal. Alfy odmítaly promluvit nehledě na to, jak moc je v cele trýznil. Nakonec jeden z nich podlehl svým zraněním a jeho tělo bylo spáleno. Z druhého dostal pouze jméno bety, která posílala informace zpět do Japonska. Vlk byl však vypátrán a nalezen usmrcen. Jejich protivník nenechával nic náhodě a zbavoval se každého, kdo by mohl promluvit. Popravdě začínal být pěkně vytočený. Ani se nedivil, že je jeho parťák v horší náladě. S povzdychem podepsal poslední papír a vstal ze židle. Zítra jej čeká velké shromáždění a potřeboval se na to aspoň trochu prospat. Dokonce napsal otci, který souhlasil, že se dostaví. Popravdě byl rád, že otce má. Jakožto předchozí velitel smečky mu může lecco poradit, protože se teď cítil v pasti. Jakmile za ním zaklaply dveře vydal se do pokoje syna. Chtěl jej vidět a popřát dobrou noc. Stále bylo relativně brzy a Jiyoo by měl být ještě vzhůru. Vyšel schody a zastavil před pokojem syna. Zaklepal na dveře a když se ozvalo malé dále, vešel dovnitř.

,,Otče!" ozvalo se hlasité vypísknutí a do náruče se mu vrhl Jiyoo. Nachystán ke spaní si pročítal velkou obrázkovou knížku, kterou shodil na zem při pokusu slézt z postele.

,,Chyběl jsem ti?" zasmál se tiše, zatímco si syna vyzvedl do náruče a odnesl jej zpět k posteli. Malá alfa pouze přikývla a nechala se položit do peřin. Jungkook zvedl knihu ze země, položil ji na vzdálený stůl a posadil se k synovi na postel.

,,Jak jsi se dneska měl synu?" zeptal se se zájmem v očích. Mrzelo jej, že jej celé dny neviděl.

,,Dobře. Měl jsem hodinu historie a táta mě dnes učil skok s kotoulem a pak jsem..." alfa s velkým úsměvem poslouchala synovo vyprávění. Byl rád, že byl Jiyoo ještě malý a probíhající situaci nevnímal tolik, jako kdyby byl starší. Spokojeně přikyvoval a občas položil nějakou otázku, na kterou mu bylo okamžitě odpovězeno. A když po hodině domluvili, popřál malé alfě dobrou noc, zhasl světla a pomalu se z pokoje vytratil. Po příchodu do jeho a Taeho ložnice se však zarazil hned ve dveřích. Omega byla pryč. Se zamračeným výrazem prošel celou ložnici, koupelnu i balkon. Taehyung však nikde nebyl. Přišlo mu to divné. Kde by mohl v tuto hodinu být? Otočil se na patě a vyrazil do jídelny, kde ještě sedělo pár generálů.

,,Kde je velící omega?" na jeho otázku po chvíli nechápaných pohledů a ticha odpověděl generál Seojoon.

,,Velící omega se po večeři rozhodla pro malou procházku. Prý si potřebuje vyčistit hlavu." Tahle odpověď mu stačila. Opustil budovu, změnil podobu a vydal se do lesa po čichu. Věděl, kde jeho druh bude. Jejich oblíbené místo bylo to jediné, kde se Tae mohl rozhodnout jít. Jeho instinkt to záhy potvrdil. Omegu našel v lidské podobě sedět na skalisku. V rukou třímal kus papíru a hleděl na něj prázdným pohledem. Jungkook změnil podobu a pomalu se k němu přiblížil.

,,Co tady děláš tak pozdě?" zeptal se jej tiše. Nechtěl jej vylekat. Přesto sebou omega slabě škubla.

,,Nic, jenom jsem potřeboval chvíli pro sebe." Alfa si k němu přisedla a nakoukla na kus papíru. Tělem mu projel záchvěv smutku. Omega v ruce třímala první a jedinou fotku ztraceného potomka. Ultrazvuk si dobře pamatoval.