Jiyoo nebyl ranní ptáče. Pokaždé jej musel jeden z rodičů tahat z postele. A to chodil spávat docela brzy. Nemohl za to. Měl spánek moc rád. Dnes pro něj přišel Jungkook. Jiyoo byl již dostatečně starý na to, aby měl svůj vlastní pokoj, ale přesto byl pokoj a ložnice rodičů propojený dveřmi. Alfa tak po probuzení neměla problém dveře otevřít a zavolat na něj.
,,Vstáváme drobku!" přistoupil za nespokojeného mručení k oknu, kde roztáhl závěsy. Na velkou postel dopadly ranní paprsky a když alfa otevřela okno, do místnosti se přihnala vůně jara. Jiyoo se pomalu posadil na posteli a protřel si oči.
,,Už je čas vstávat?" zeptal se rozespale.
,,Ano. Snídaně je již nachystaná. Pak tě čekají hodiny historie a dnešní trénink si vezme na starost táta." Oči malé alfy se rozzářily nad tou informací. Vyskočil z postele a oblékl se do svého obleku v barvě černé s červeným lemováním. Vlasy délky po ramena mu Jungkook stáhl do vysokého culíku s menšími prameny po stranách. Čokoládové oči se na sebe dívaly v zrcadle.
,,Otče, komu se více podobám?" zeptal se JIyoo zamyšleně a alfa se zarazila. Na chvíli se zamyslel a syna si prohlédl. Nedokázal se rozhodnout. Nakonec zavrtěl hlavou a s malým úsměvem vzal syna za ruku.
,,To ti nemohu říct. Projevil ses jako alfa, a tudíž budeš mít povahu spíš po mě. Ale co se týká vzhledu tak se mi zdá, že se více podobáš na svého damche." Jungkook dovedl syna do síně na snídani a posadil jej před plný talíř.
,,Jez, já ještě zajdu probudit tátu. V posledních dnech hodně spí. Zvláštní." Poslední slovo si zamumlal pro sebe, když odcházel. Malý vůdce se za otcem chvíli díval. Čišela z něj síla a respekt. S přáním, aby z něj vyrostl stejně silný a respektovaný vlk se s chutí pustil do jídla. Po pár minutách se k němu připojili oba rodiče. Při prvním pohledu bylo jasné, že je táta unavený. Měl pod očima tmavé kruhy, jako by nespal a chyběla mu energie. Otec na něj naléhal, aby navštívil milého doktora Jina ale táta odsekl, že jenom špatně spal a tím konverzaci ukončil. Jiyoo se na rodiče díval se starostmi. Cítil, že se něco děje. Ale nedokázal říct co. Po snídani, která proběhla v klidu a nezvyklé tichosti se odebral za svým učitelem. Dnes jej čekala pouze historie, ale byla rozdělena na historii smečky, historii událostí a historii tradic a starých zákonů, které byly stanoveny za vlčí bohyně Seongji. Tyto zákony jsou stanoveny pro smečky po celém světě, a tudíž jsou vyučovány ve všech smečkách. Z každé kategorie měl jednu lekci a na konci hodin dostal malý kvíz, aby se zjistilo, jak dával pozor. Už teď bylo jasné, že historie tradic mu moc nejde. Ale v ostatních exceloval. Po kvízu jej učitel pochválil za dobré výsledky a doporučil více pozornosti v hodinách, které mu nešly. Ne, že by se Jiyoo nesnažil. Ale to říct nemohl. Pouze přikývl a odebral se na cvičiště, kde na něj čekal táta ve své majestátní vlčí podobě. Jeho srst byla huňatá a hebká. Pokaždé měl silné nutkání se do ní zavrtat. Ale už byl velký kluk. Svá vlčecí nutkání s úspěchem potlačil, proměnil se a stanul tváří v tvář svému rodiči. Do čumáčku jej udeřila vůně santalového dřeva podtržena slabou vůní vanilky. Párkrát nechápavě zamrkal a rodiče si pozorněji prohlédl. Vypadal pořád unaveně ale jinak v pořádku. Muselo se mu to zdát.
,,Můžeme začít" Taehyung se postavil do bojovné pozice a začal s výkladem.
XxX
,,Tati je všechno v pořádku?" Jiyoo kráčel po boku omegy v krátké procházce při západu slunce. Paprsky pronikaly mezi kvetoucími stromy a na zem dopadaly v tenkých pruzích. Zem se pod sluncem opět zahřívala po chladné zimě. Tae po něm loupl očima.
,,Ano je, proč se ptáš?" Zeptal se se zájmem. Vedl syna zpátky po prodlouženém tréninku a rozhodl se z cesty zpět udělat procházku. Povinnosti mu nedovolovaly trávit se synem tolik času, kolik by si přál a moc jej to mrzelo. Naštěstí jim to Jiyoo nevyčítal.
,,Voníš zvláštně." Poznamenal opatrně a poskočil dopředu. Stále měl krátké nožičky a musel dohánět. Omega se zastavila a zavřela oči. Vypadalo to, že chvíli přemýšlí. Na tváři se rozlil mírný úsměv.
,,Vypadá to, že tvého otce čeká překvapení." S tím se dal opět do pohybu. Malá alfa se za ním rozběhla.
,,Jaké překvapení?" Byl zmatený a nechápal, co tím jeho rodič myslí. Ale omega pouze zavrtěla hlavou a pokračovala v chůzi.
,,To se s otcem dozvíte zítra." JIyoo se rozzářil. Muselo to být něco velkého a už teď se nemohl dočkat, až se dozví, jaké překvapení má táta přichystané.
,,Jiyoo, víš, že na světě existují tři typy alf?" Začal líným tonem Taehyung. Když syn zavrtěl hlavou, pokračoval.
,,V našem světě existují tři typy alf. Alfy, které myslí hlavou, alfy, které myslí svaly a pak alfy, které myslí svými přirozenými nástroji."
,,Co je to přirozený nástroj?" Jiyoo se na tátu díval velkýma očima. Omega k němu natočila hlavu a čumákem jej drcla do stehna.
,,Přirozený nástroj máš mezi zadníma nohama zlatíčko. Až budeš starší, ucítíš potřebu jej použít. Tvé tělo ti dá znamení, že je připraveno jej použít. Ale teď je ještě brzy."
,,Otec říkal, že je to používáno na dělání vlčat." Jiyoo si zvědavě koukal mezi stehna, zatímco Taehyung svého druha desetkrát proklínal. Ten zmetek! Učit syna tak brzo! Vždyť ještě nemá na takové věci rozum! S povzdychem syna pobídl k chůzi.
,,Ano, je to tak."
,,Jaký je mezi nimi rozdíl?" Malý vůdce visel na každém slově. Cítil, že to, co mu táta říká, je moc důležité.
,,Alfy, které myslí hlavou jsou chytré. Vědí, co je správné a co špatné a než udělají rozhodnutí, tak si jej dobře promýšlejí, protože každé rozhodnutí má následky. Alfy, které myslí svými svaly jsou zvyklé, vše řešit soubojem a ukázkou síly. Věří, že ukázka síly je to jediné, na čem záleží a jsou na svou sílu velmi hrdé. Ale to není ten správný způsob myšlení. Všechno se silou nedá vyřešit. Tyhle alfy nemají dostatek inteligence věci promýšlet. Poslední typ alfy je nejhorší. Tyhle alfy věří, že ostatní, hlavně omegy, jsou hluboko pod nimi a jsou dobří pouze pro jednu věc, a to je spojení a zplození další generace vlků. Takoví vlci jsou agresivní a nectí zákony. Často takoví vlci skončí jako samotáři vyhoštěni ze své smečky." Došli na kraj lesa a omega se zastavila. Pomalu se k synovi otočil.
,,Jiyoo, já z celého srdce věřím, že se v průběhu let zařadíš do první kategorie alf. Už teď jsi velmi chytrý a já s otcem jsme na tebe pyšní. Přesto se může stát cokoli. Ale jsi náš syn a já vím, že uděláš, co bude správné." Jiyoo ucítil teplo nad těmi slovy. Rozlévalo se mu do celého těla. A pochopil, co se mu snaží říct.
,,Budu tou nejlepší alfou!" Zvolal a přiskočil, aby se zavrtal do hebké srsti na hrudi. Tae se spokojeným úsměvem sklonil hlavu a syna uvítal ve své vlčí náruči. Věděl, že se nemusí o syna bát.
Damche - znamená ten, který nosí. V tomto smyslu mířeno na Taeho, který syna odnosil a přivedl na svět.
Zdravíčko vlčata moje!
dnes tu máme kapitolu věnovanou malému Jiyoo. Ano já mu musela věnovat aspoň jednu kapitolu. A máme tu náznak překvapení :-) Přeji krásné čtení!
Vaše Tetsu-chan
ČTEŠ
Catch me if you dare
FanfikceOd války uběhlo sedm let a Taehyung nemůže být šťastnější. Má doživotního partnera, spoustu přátel, domov a smečku. Ale jeho největší hrdostí je pětiletý syn Ji-yoo. Malá alfa dělá rodičům jenom radost. Ale poklidný život je u konce, když Jungkook d...