Catch me if you dare

4. Nečekaná novina

Když se nad tím zamyslel, bylo to více než jasné. Taehyung prostě na tuto možnost nemyslel. Zimní měsíce se pomalu přesunuly v měsíce jarní a v mezičase proběhla roční vlčí aktivita, kterou si alfa nenechala ujít. A když mu jeho podezření Jin potvrdil den po odpoledni stráveném se synem, bylo vymalováno. Samotnému mu nepřišlo divné, že se cítil víc unavený a déle spal. Práce se v poslední době kupila hlavně díky výcviku nových vlků a hlášením z hlídání hranic. Tae musel řešit několik pokusů o násilné vniknutí na jejich území a souboje se zdivočelými vlky nekončily. Bylo to již pár let od velké války s Jiangem a vlci se chovali, jako by žádná válka nebyla. Zvláštní, jak rychle se zapomínalo na důležité události, jež ovlivnily historii. Ne že by každý věděl, že se vlčí bohyně znovuzrodila. Tohle tajemství zůstalo uzamčené v mysli těch nejbližších. A když se mluví o Seongje tak to byla ona, kdo mu do těla vysílal silné vlny znepokojení v posledních dnech. Musela si změny všimnout mnohem dřív a snažila se jej usměrnit. Ale jako vždy byl Taehyung tvrdohlavý a jejích signálů si nevšímal, dokud na změnu neupozornil Jiyoo. A Tae konečně procitl. Novinu měl v plánu oznámit na měsíční hostině, které se účastnili všichni přátelé a spojenci a na kterou se s Kookem chystali. Tělo mu vibrovalo nervozitou a v mysli se musel proplesknout, aby se uklidnil. Vždyť nejde o nic nového!

,,Proč se tak vesele culíš?" Jungkook svého druha již delší dobu pozoroval. Omega se culila od ucha k uchu, zatímco hleděla do listu návštěvníků. Napadlo jej, že se na někoho musí speciálně těšit a vnitřní alfa v odpověď nespokojeně zavrčela. Zavrtěl hlavou a přistoupil k němu zezadu. Zvědavě nakoukl do papíru, ale našel pouze jména jejich přátel.

,,Tae?" rukou omeze prohrábl vlasy a Tae sebou škubl.

,,Ano Kookie?" jeho krásné oči se do něj zabodly a alfa přestala dýchat. I po letech na něj měl Tae stejný efekt. V duchu zaklel a odkašlal si.

,,Na někoho se speciálně těšíš?" zeptal se opatrně aby jeho ton zůstal neutrální a možná zvědavý. Žádná žárlivost! Omega se na něj podívala nechápavě.

,,Ne, měl bych? Vídáme se každý měsíc." Odvětil a listem zamával. Jungkook zatřepal hlavou.

,,Promiň, asi už blbnu ze všech těch povinností." Podrbal se na hlavě. Tae se zamračil nad tím gestem. Alfa před ním něco tajila.

,,Co se děje Kooku?" udeřil na něj, ton vážný. A svou odpověď dostal okamžitě.

,,Tento měsíc nebudeme všichni."

,,Co..."

,,Yoongi a Jimin se tu od rána neukázali." Místností se rozhostilo ticho. I špendlík by byl slyšet.

,,Nejspíš mají hodně práce s průzkumem." Odvětila tiše omega, neklidná těsnost břišních svalů způsobila mírnou nevolnost. Hlasitě polkl a zhluboka se nadechl. Jimin řekl, že budou v pořádku, než odešli, a tak jim nezbývalo nic jiného než věřit.

,,Měli bychom už jít. Všichni na nás čekají." S přikývnutím se chytil nabídnutého lokte a vyrazili do jídelny, kde na ně čekali generálové, Hoseok a Lisa. Jin i když byl doktorem, s časem kývl na nabídku volné pozice generála, a tak byl velícím lékařem i generálem a nutno říct, že jeho jednotka jenom vzkvétala pod jeho dohledem. Sám Namjoon byl na svého druha pyšný. Stále měli jedno místo volné po zabitém zrádci, ale nespěchali na zaplnění. Potřebovali někoho schopného. A to měl na starost Tae.

,,Vítejte!" zvolala omega, když vstoupili. Jejich příchod spustil lavinu slov na přivítání a komplimentů. Hoseok a Lisa se s velící dvojicí objali.

,,Kde máte malou Taeyang?" omega se rozhlížela ve snaze najít malé vlče, ale Lisa zavrtěla hlavou.

,,Onemocněla, a tak se o ni stará otec. Moc se na to těšil, že s ní stráví více času." Omega přikývla v pochopení. Postupně se posadili na svá místa a pozvedli skleničky. Slovo si vzal Jungkook.

,,Chtěl bych vám všem poděkovat za vaši účast na našem každoměsíčním přátelském shledání. Vím, že sami máte spoustu práce a Lisa s Hobim mají stejně práce, jako my, a tak připíjím na vás všechny, jež dodržujete náš slib."

,,Kde máte Jimina s Yoongim?" zeptal se Hoseok rozhlížejíc se po místnosti. Alfa si povzdychla, pohled pochmurný.

,,Bohužel se nemohli dostavit. Jsou ponořeni do práce."

,,Tak připijme i na ně a jejich bezpečí při práci!" Lisa se postavila a do ruky vzala skleničku vína. Ostatní ji následovali. Ale skleničky se nestačily dotknout, když se ozval Taehyung.

,,Počkejte." Na omegu se otočily všechny páry očí. Jungkook se starostlivě mračil. Jak roztomilý pohled. Tae se pousmál.

,,K našim přáním byl přidal ještě jedno. Jak jistě víte, máme tu jaro a to znamená, že jsme všichni prošli zimními měsíci říje. A následky společného trávení říje přinášejí radostné noviny." Ruka mu sjela na břicho a oči alfy se rozšířily šokem. Zhluboka se nadechl a zamrzl v pohybu, jak si do mysli ukládal novou vůni. Tvář se mu rozjasnila společně se širokým úsměvem.

,,Tímto oznamuji, že za pár měsíců přibude nový člen do naší rodiny!" Tae vyměnil skleničku vína za skleničku vody, propletl si s Kookem prsty a s velkými gratulacemi se pustil do ťukání skleniček a přijímání gratulací. Radost a láska, které mu do těla skrz jejich pouto vysílal jeho druh, jej hřály na srdci stejně jako jeho láska hřála nový život spící v jeho nitru.

Krásný večer vlčata moje!

Já už na tu obrazovku nevidím, jak mám suché oči! Ale kapitola musela ven. Je kratší ale zato plná informací. Asi si říkáte: To je hezké, ale kde je to slibované utrpení, na které všichni čekáme? Tohle je vanilka jako vyšitá! Nebojte se. Důvodem, proč je tato kapitola venku už teď, je právě velké množství utrpení, které náš vagon od další kapitoly posune z kopce do hlubin pekel :-D Doporučuji vám si připravit kapesníčky a také něco, do čeho byste se mohli zakousnout. Věřte mi, vím co říkám. Užívejte vanilku! Utrpení nám klepe za dveře!

Vaše Tetsu-chan