Padesát odstínů dary

7. Maty

Mery:
Rychle jsem se oddálila a uviděla klienta s nějakým kolegou Hofbauera. On se taky oddálil a otočil
Klient- ,,Co tohle má znamenat?! Já že tohle je prestižní firma!"
M- ,,Pane-"
K- ,,A Vy jste kdo?! Nějaká poběhlice?! Počkat...Vy jste chodila s pánem Tomáškem!"
M- ,,Jjo ale-"
K- ,,Fuj. Coura. S někým-"
D- ,,Tak hele. My jsme prestižní firma. Slečnu Černou jsme přijali v rámci pohovoru, protože odešla od pana Tomáška, když jí podváděl. Teď mě ošetřovala! Takže pokud chcete aby jste si ušetřili peníze tak si sednite. Nebo jděte pryč." zapnul si košili a dal sako. Celá nervózní jsem tam stála a čekala jak to dopadne
K- ,,A to jak jste jí šel šahnout na prdel?!"
Kolega- ,,Uklidnite se."
D- ,,A budeme upřímný. Kdo by to nezkusil, kdyby při něm stála taková kočka a navíc single?" všichni mlčeli a já se snažila působit klidně
K- ,,Tak začneme?"
D- ,,Jo. Sednite si na gauč. Mery můžeš jít s Matym." kývla jsem a šla s chlapem pryč
Hned jak se zavřeli dveře, tak se začal smát
M- ,,Příjde Vám něco vtipného?"
Ma- ,,Jo." smál se ,,Vy. Vy dva. Ten klient musí být úplné blbej, když neviděl, že se něco bude dít."
M- ,,Nic by se nedělo."
Ma- ,,Nemusíš lhát."
M- ,,Doprdele co všichni máte s tím tykáním! Já nikomu tykání nenavrhla." řekla jsem naštvaně a šla dolů
Psala mi totiž Lucka, že mi přinesla klíče, které jsem ráno zapoměla
L- ,,Ahoj."
M- ,,No čau." řekla jsem nevrle
L- ,,Stalo se něco?"
M- ,,Jo i ne."
L- ,,Jsi naštvaná?"
M- ,,...spíš se cítím trapně." koukla jsem se do země a zasmála
L- ,,Uuu...tak to chci slyšet. Co s pánem Hofíkem, byli téměř nějaké milostné hrátky?" smála se a chtěla jsem jí rázně říct ne. To by ale nesměl přijít ten Matyáš
Ma- ,,Tak nějak." zasmál se
M- ,,NE."
Ma- ,,Ale jo...a i tobě nebo Vám vadí tykání?" zasmál se a koukal na Lucku. Ta hned jak uviděla možnost zájmu, tak se začala usmívat
L- ,,Mně ne."
Ma- ,,Jsem Matyáš a tady Marie si téměř užila s Davidem." smál se a Lucka se začala taky
M- ,,Tak to ne!"
L- ,,No, musím souhlasit. Taková ona není."
Ma- ,,A ty?" usmál se a přišel k ní
M- ,,Já jdu."
L- ,,Okej, koupím víno?"
M- ,,Jojo." zasmála jsem se a utekla nahoru

Když jsem tam přišla, tak akorát klient odcházel
M- ,,Tak?"
D- ,,Nic poslal jsem ho pryč." zavřela jsem dveře a sedla k němu
M- ,,Doufám, že to není kvůli mně."
D- ,,Chtěl vyjednávat víc. To bych spracoval ale furt tě urážel a tak."
M- ,,To jste neměl...omlouvám se, nechtěla jsem Vám zničit obchod." řekla jsem provinile
D- ,,Neomlouvej se."
M- ,,Ale jo. Říká se tomu slušné chování." koukla jsem se a nadzvedla jedno obočí
D- ,,Když myslíš."
M- ,,Co by jste dělal Vy kdybych Vám tykala?"
D- ,,Opřel o stůl a rovnou by ho tam šoupnul." zasmál se. Ač jsem nechtěla tak jsem se zasmála i já

D- ,,Pak když bude nějaké příště, tak po mně skontroluj jestli jsem opravdu zamknul nebo jsem si to jen myslel." řekl z ničeho nic, když jsem odcházela
M- ,,Dobře." usmála jsem se a šla domů. Nebo teda k Lucce. A snažila připravit na její výbuch smíchu, když jí řeknu co se dneska s Hofbauerem dělo. Nebo tedy mezi námi
Jak Lucka zareaguje?