Padesát odstínů dary

28. Vnouče

S Mery jsme spolu 4 měsíce. Za tu dobu jsme spolu nespali. Jen si to dělali. No a ani se její máma neozvala. A Michal dal pokoj. Jinak Mery chodila krátce ke psychologovi. Až mě to překvapilo. Ale v tom dobrém. Bohužel je to mezi námi v poslední době takové....chladné. Mery se mnou vůbec nemluví.
Akorát jsme v práci a každý si dělá to svoje. To ticho je sakra nesnesitelné. Hned jsem přestal zamknul
D- ,,Takhle to dál nejde."
M- ,,Nechápu?"
D- ,,Udělal jsem ti něco? Proč se mnou vůbec nemluvíš?"
M- ,,Nic jsi neudělal."
D- ,,Tak?" sedl jsem si k ní. Odložila to a začala mě jemně líbat
M- ,,Jak ryche dokážeš udělat dítě?"
D- ,,Co?" zasmál jsem se
M- ,,Máma volala...je podezření, že je nemocná."
D- ,,Tto je mi líto." hned jsem jí obejmul a ona mě taky
M- ,,Vždy chtěla vnouče."
D- ,,A to tě trápí?"
M- ,,Jsme spolu jako pár necelých 5 měsíců. A jako milenci taky ne moc dlouho."
D- ,,Nechceš se mnou dítě?"
M- ,,Chci. Ale nevím jak ty. Plánovali jsme až za dlouho."
D- ,,Neřekli jsme si kdy."
M- ,,Takže-"
D- ,,Jdeme tvý mámě zadělávat na vnouče?" zasmál jsem se a Mery taky. Rychle si svlékla kalhotky a mně stáhla kalhoty i s boxerkami. Nadzvedla si sukni, sedla si na mě a začala se rychle pohybovat. Bylo to rychlé a spontánní. A o to dokonalejší.
Když jsem byl i já tak jsem to do ní všechno pustil. Ještě zadýchaně jsme se líbali a pak oblékli
D- ,,Ale víš, že to může nějakou dobu trvat."
M- ,,Vím...byla jsem i na testech aby se náhodou nestalo, že je ve mně problém."
D- ,,Není."
M- ,,Ne no." usmála se ,,A promiň, že jsem s tebou nemluvila a tak. Trochu jsem se obávala co řekneš."
D- ,,Jak obávala?"
M- ,,Že odmítneš a nějak nás to od sebe oddálí."
D- ,,Toho si se bát nemusela."
M- ,,Už vím." dala mi pusu na krk a já jí taky. No a šli jsme dál dělat svoji práci. Najednou byla Mery jiná. Uvolněná. Byl jsem za to rád.

Večer jsme pak šli společně na večeři. Měl jsem to dlouho v plánu a dnešek byl ideální
M- ,,Čím jsem si to zasloužila?" zasmála se
D- ,,Jen tak."
M- ,,Nikdy neděláš nic jen tak."
D- ,,Tak začnu...ale máš i pravdu."
M- ,,Já vím." zasmáli jsme se ,,Co se děje?"
D- ,,Nic vážně. Jen mi napadlo, že by jsme mohli oslávit naše oficiální zkoušení o mimíska."
M- ,,To je hezký." usmívala se
D- ,,Ale nebudeme na to moc tlačit...nebo?"
M- ,,Asi spíš ne. Budeme se snažit ale když to nepůjde tak nepůjde."
D- ,,Okej."
Objenali jsme si a povídali. Viděl jsem jak se Mery těší až bude mámou. Trochu jsem se obával. U nás v rodině to bylo s dětmi těžší. O mně se snažili 9 skoro 10 let. Doufám, že u nás to půjde rychleji🙏🏻
Nechci aby se Mery na to moc uplna a nakonec by mě opustila a hledala jiného, který by jí hned udělal dítě
M- ,,Lásko děje se něco?"
D- ,,Ne nic. Jen jsem se zamyslel." usmál jsem se a napil vína
M- ,,Fakt?"
D- ,,Jo neboj...přemýšlel jsem ve které poloze se bude nejlépe dělat."
M- ,,Ty." smála se a já s ní
Za jak dlouho se podaří?