Padesát odstínů dary

33. Paranoidní

Ještě chvíli jsme tam byli. Nakonec jsme se ale vrátili domů. Hned doma jsme dali společnou vanu, kde jsme se JEN koupali a mazlili
D- ,,Ani si neumíš představit jak jsem šťastný, že ho máme řekneme brzo." políbil jsem jí na krk a hladil po břichu
M- ,,Ale jo. Protože jsem stejně ráda." dala ruku na tu mojí
D- ,,Ale ty jsi mi dala." zasmál jsem se ,,Víš jak jsem se o tebe bál?"
M- ,,Umím si představit." smála se se mnou ,,Chvíli jsem se obávala aby jsi nezašel na policii."
D- ,,To mi ani nenapadlo. Doufal jsem, že tam budeš. Měl jsem i hotovost." zasmál jsem se
M- ,,Celkem mi trvalo než mi napadlo jak to řeknu."
D- ,,Co třeba, hej Davide jsem těhotná?"
M- ,,To by bylo pro tebe moc nudný...a je to taky zázrak, že tak brzo, ne?"
D- ,,Jo." usmíval jsem a chvíli jsme se líbali
M- ,,Věřím, že bude už jen dobře."
D- ,,Já v to doufám...a snad i Michal dá pokoj."
M- ,,Snad ano. A co vlastně tehdy chtěl?"
D- ,,Chtěl navázat spolupráci. A pak tě začal očerňovat a do toho jsem mu řekl, že díky tobě nikdo není podvedený."
M- ,,Aha."
D- ,,Ale teď vás budu už jen hlídat...holky moje nebo holko a klučino můj." zasmál jsem se a pořádně Mery políbil

Mery:
Akorát jsem ve 4. měsíci. Už dokonce i vím co budeme mít🥰máma je nadšená z vnoučete a rodiče Davida taky. Udělali jsme velkou seznamovací večeři, kde si rodiče sedli. Dnes jdeme s Davidem na večeři na naší věž. Chci mu tam oznámit koho budeme mít.
S Luckou jsme akorát na nákupech. Pak jdu za Davidem do práce a odtud společně na večeři do věže
L- ,,A mně neřekneš co budete mít?"
M- ,,Nene. První David." zasmála jsem se
L- ,,Ale dáš mi hned vědět."
M- ,,Samozřejmě."
L- ,,A připravuje se David na roli otce?"
M- ,,A jak moc. Už má celý pokojík i s věcma. Je neutrální ale nádherný...a taky si zjišťuje hodně věcí o otcovství."
L- ,,Páni. No kdo by řekl, že ten David Hofbauer se až takhle změní. Že ty ho změníš."
M- ,,Jo no." usmála jsem se, když jsem si to všechno spětně uvědomovala

Po nějaké době jsme se rozloučily a já šla za Davidem. Nevím proč ale celou cestu jsem měla blbý pocit. Jako kdyby mě někdo sledoval. Přesvědčovala jsem se, že jsem jen paranoidní a že je to z toho jak nikde nikdo.
Nakonec jsem byla skoro ve firmě. Ale někdo mě chytil za paži a přitáhl k sobě. Ten někdo byl Michal
M- ,,Nech mě!"
Mi- ,,Ale ale. Ulovila sis pracháče a nechala udělat děcko, jo?!"
M- ,,Co po mně furt chceš sakra!"
Mi- ,,Zničila si mi život!" dal mi silnou facku. Bála jsem se o malé. Neskutečně moc. Řval tam po mně a chtěl mi dát další. To jsem ho rychle kopla mezi nohy a utíkala pryč. Nebo teda za Davidem. Ten už skončil a hned jak se vyděsil
D- ,,Lásko?!" hned ke mně přiběhl a obejmul mě
M- ,,Michal on-" přerušil mě, protože mu to bylo jasný
D- ,,Ochranka!" poslal je před firmu a mě hladil po tváři ,,Moc to bolí?"
M- ,,Už ne." řekla jsem s úlevou a víc se natiskla
Objeví se ještě Michal?