Padesát odstínů dary

23. Jediná

Mery:
David se celý den o mě staral a zajímal se. Dělala jsem, že se ho ani trochu nebojím. Ale vždy když se nějak prudce pohnul tak jsem se lekla. Doufala jsem, že to nepozná. Konečně mi dal šanci
A taky vždy, když jsem někam šla nebo se pohla tak mě rány zaboleli. David to viděl taky. V jeho očích jsem viděla, jak se za to proklíná. Alkohol je hrozná věc. Věřím, že kdyby byl střízliví tak by to nikdy neudělal
D- ,,Nejdeme do sprchy?"
M- ,,Sspolu?" trochu jsem se lekla
D- ,,Jo. Ale budu tě jen mýt. Pokud chceš, tak tam budu oblečený nebo v plavkách."
M- ,,Dobře." usmáli jsme se na sebe. Následně jsme šli do koupelny, kde jsme se svlékli. David si nechal boxerky a vešli jsme. Teplá voda hned začala padat na mé tělo. David stál hned za mnou. Vzal šampon a jemně mě myl. Ze začátku to trochu bolelo. Ale pak to bylo okej. Nakonec jsme se utřeli, já opatrně a šli jsme si lehnout. David čekal, že se přitulím ale nějak jsem to po tom nedokázala. Přesvědčovala jsem samou sebe, že mi neublíží nebo tak. Nešlo to.
Lehla jsem si zády k němu. Obejmul mě a tak jsem to neřešila. Raději

David:
V noci jsem se probudil na to jak Mery ze sebou házela. Dost jsem se lekl a snažil vzbudit. Vyděšeně na mě koukala
D- ,,Mery...nic se neděje. Jsem tu."
M- ,,Nech mě!" zakřičela a utekla. Běžel jsem za ní ale zamkla se
D- ,,Mery odemkni. Prosím."
M- ,,Ne."
D- ,,Mery prosím."
M- ,,Nech mě!" slyšel jsem jak plakala ,,Je konec."
D- ,,Mmery mluvíš ze spaní."
M- ,,Ne...prosím."
D- ,,Odpusť mi to." dál jsem nic neslyšel. Jen jak plakala. Došlo mi, že jak se celý den dělala okej, tak to nebylo. Zničil jsem jí život. Sedl jsem si a opřel se o dveře. Ztratil jsem jí. Ale můžu si za to sám

Ráno jsem se probudil na to jak Mery otevřela dveře
D- ,,Lás-"
M- ,,Davide...to nebyla jen reakce ze snu. Snažím se. A moc...miluju tě ale zároveň se tě neuvěřitelně bojím." říkala smutně
D- ,,Vím." řekl jsem smutně
M- ,,Promiň mi to."
D- ,,Já ti nemám co. Vážně nic. Spíš ty mně."
M- ,,Tak...teď se vidíme na-naposled." řekla a do očí se jí dostali slzy. Konečně jsem našel ženu svých snů, kterou miluju. A já jí takhle ublížim a ztratím jí
D- ,,Pamatuješ jaký jsem ti dal slib? Když...když to se mnou sekneš." kývla ,,Jdu to objednat." kývla a utekla do koupelny. Zamrkal jsem slzy. Bylo to snad poprvé co se mi vůbec slzy do očí dostali

Mery se mi celý den vyhýbala. A ani se jí nedivím. Večer jí ale letělo letadlo. Odvezl jsem jí tam. Nevím proč ale působila klidně. Nebo vím. Uvědomila si, že už se nebude muset bát
D- ,,Budeš mi chybět."
M- ,,Ty mně taky." řekla smutně a nesměle přišla blíž
D- ,,Můžu?" opatrně jsem naznačil na obejmutí. Nesměle kývla a obejmula mě. Nevím proč ale najdnou mě to tak moc dostalo
D- ,,Můžu tě přijít navštívit?" kouknul jsem se jí do očí
M- ,,Ty...ty brečíš?"
D- ,,Ne. Jen mi padlo něco do oka." znovu jsem jí obejmul a hladil ve vlasech. Pak jí volali do letadla. Jemně jsem jí pohladil a věnoval jí poslední dlouhý polibek
D- ,,Jsi jediná, kterou miluju a budu milovat." viděl jsem jak jí jednou nohou trhalo do letadla a druhou za mnou
Odletí nakonec? Jestli jo, kdy se zas uvidí?