Padesát odstínů dary

20. Miluju tě

S Davidem spolu spíme skoro 2 měsíce. Za tu dobu jsme se ještě víc sblížili. A já jsem si ještě jistější, že ho miluju. Tajím to ale je to poměrně těžký
Akorát jsme v práci a David se vrátil z jednoho setkání. Jinak firma Michala je na pokraji krachu. Nikdo tam nehodí a možná je i po ní. Mám z toho celkem radost. Ale víc mě trápí můj "vztah" s Davidem. Nechci ho ztratit. Takhle jsme aspoň nachvilku spolu
D- ,,Děje se něco?"
M- ,,Ne, nic." pousmála jsem se a dál dělala svoje věci. Jen kývl a dělal dál to svoje. Snažila jsem se na to, něj nemyslet a soustředit se na práci

Po práci jsem šla po celkem dlouhé době k němu. Kvůli práci a povinnostem jsme spolu nespali asi týden
D- ,,Mery co se děje? Celý den jsi mimo."
M- ,,Nic. Jen...někdy má člověk smutnější dny."
D- ,,Ty ne. Za ten čas si myslím, že tě znám dobře."
M- ,,Tak je mám no."
D- ,,Je to kvůli tomu, že si hledáš bydlení? Vím, že Maty bude tátou."
M- ,,Ne to není kvůli tomu. Je to úžasná zpráva a já se nemůžu dočkat až budu tetou. Miluju miminka." usmála jsem se a sedla si. To, že mi Lucka oznámila, že je těhotná mi jen zlepšilo náladu na nějaký ten čas. A pro to se stěhuje a byt prodává. David mi nabídl, že můžu být u něj. Ale já bych nedokázala žít pravidelně s ním bez toho abych mu řekla jak ho miluju nebo tak

Večer jsme si objenali pizzu a koukali film. Nebo teda David. Já byla furt u myšlenky jak by reagoval, kdybych mu řekla, že ho miluju. Z ničeho nic ho ale zastavil a koukal na mě
D- ,,Nejsem blbej. Došlo mi, že se něco děje. Takže co?"
M- ,,Nic."
D- ,,Meryyy. Mně můžeš říct vše."
M- ,,Tohle ne."
D- ,,Ale jo. Takže?" nic jsem neřekla a začala ho líbat. On mě taky. Rukou mi zašel pod tričko ale zastavil se. SÁM se zastavil
D- ,,Tak?"
M- ,,Miluju tě."
D- ,,...děláš si legraci, že jo?!"
M- ,,Nne...já jsem to nechtěla ale zamilovala jsem se do tebe."
D- ,,Tohle...NE! Promiň ale ne! Nemůžu." vstal a odešel. Praskl dveřmi a já cítila hroznou tíhu na srdci. Zamrkala jsem slzy a uklidnila jsem se. Doufala jsem, že se vrátí

David:
Ráno jsem se probudil úplně zničený s bolestí hlavy. Koukal jsem se kolem sebe a snažil se probrat. Naštěstí se mi to po chvilce podařilo a já se snažil přijít na to co se vlastně stalo. Poslední si pamatuju jak mi Mery řekla, že mě miluje a já odešel s Matyášem se stříškat. Pomalu jsem se postavil a uviděl věci Mery. Bylo mi jasný, že bude někde tady.

Hledal jsem jí po celém bytě. Nikde nebyla. Skoro. Slyšel jsem tlumený pláč z toho pokoje. Rychle jsem tam šel a uviděl Mery. Hned jsem se lekl. Byla polopřikrytá nějakou dekou nebo spíš plachnout. Klepala se, tiše plakala a...a měla na sebe rány od krve. Měla potrhané záda, ruce a celé tělo. Jako kdyby jí někdo mučil lekl jsem se a přiběhl k ní
D- ,,Mery." hned se oddálila, víc klepala a nastavila ruku abych nešel
D- ,,Co se stalo?" furt mlčela. Vypadala jako kdyby se mě bála
D- ,,Tto...kdo?"
M- ,,Ty." řekla tiše
Co se tam stalo?