Padesát odstínů dary

24. Letenky

Mery:
Chtěla jsem odjet. Aby jsme měli od sebe čas. Nebo já teda čas a odstup. Ale nešlo to. Otočila jsem se zády, že jdu. No těsně před nástupem jsem se otočila a běžela za Davidem. Ten furt stál na místě a nechápal. Skočila jsem mu do náruče a odmítala pustit
M- ,,Já nemůžu."
D- ,,Co nemůžeš?" hladil mě po tváři
M- ,,Odletět bez tebe."
D- ,,Ještě, že mám 2 letenky." usmál se. Já taky a políbila jsem ho. Vím, že je to asi nesmysl. Ale jedno káže mozek a druhé srdce. A srdce opět vyhrálo. Dali jsme si poslední pusu a společně jsme vešli do letadla

V první třídě jsme byli jen my dva. Krátce po vzletu si mě David vzal a posadil do klína
D- ,,Slibuju, že ti už nikdy neublížim. Ani v posteli."
M- ,,Vážně?"
D- ,,Jo...teď na to můžeme jít pomalu a jemně, co ty na to?"
M- ,,To by bylo skvělý." usmála jsem se a chvíli jsme se celkem vášnivě líbali. Nakonec jsem se přitulila a povídali jsme si
M- ,,Daví, znáš nějakého psychologa?"
D- ,,Jo, proč? Mám se začít léčit?"
M- ,,Ne, ty ne. Chci k němu chodit abych se tě přestala bát úplně...v noci jsem byla jak hysterka a teď ti věřím." zasmála jsem se ,,Tak chápeš."
D- ,,Jo." usmál se a jemně mě hladil po zádech ,,Ale můžu si za to sám."
M- ,,Mmm...nebudeme to řešit." políbila jsem ho na krk
D- ,,Ví o tobě máma?"
M- ,,Ne."
D- ,,Asi nebudeš souhlasit. Ale napadlo mi, že by jsme den dva byli jen my dva někde. A pak by jsme šli za tvou mámou."
M- ,,Jo, to zní fajn." usmála jsem se a David taky
D- ,,Lásko?" když to řekl tak jsem se usmála ještě víc. Ještě mi tak nikdy neřekl. A pokud jo tak jsem to asi neslyšela
M- ,,Ano?"
D- ,,Nesouhlasíš se vším co řeknu jen pro to, že se mě bojíš, že ne."
M- ,,Ne. Prostě se mi ten nápad líbí a souhlasím. I přes to, že si mi ublížil nebo nevím co tak ještě mám nějaké sebevědomí a dokážu říct ne."
D- ,,Okej." dal mi pusu na čelo

Po nějaké době jsem se vrátila na svoje místo a přistáli jsme. Vzali jsme si svoje věci a taxi nás odvezl na nějaký hotel

Tam jsme se ubytovali a šli si rovnou lehnout. Ne spát. Jen odpočívat
D- ,,Máš i plavky?"
M- ,,Ne. Nepůjdu do vody."
D- ,,Proč?" celkem naštvaně jsem se na něj koukla
M- ,,Ty se vazbě ptáš proč?!"
D- ,,Ježiši promiň...já si to neuvědomil." rychle mě obejmul. A to tak, že celý ležel na mně. Neměla jsem mu to za zlé. Nechtěla jsem to mezi námi kazit
M- ,,Nevadí." dala jsem mu pusu do vlasů, ve kterých jsem ho pak hladila
D- ,,Nechceš se pak někam zajít kouknout? Akvárium, město a tak."
M- ,,Máme ještě 2 dny. Něco vymyslíme."
D- ,,Dobře...a mám jít pak spát na gauč?"
M- ,,Proč?"
D- ,,Asi se ti nebude dobře spát vedle člověka co ti ublížil." bylo mi jasný, že narážel na ráno
M- ,,Daví už to neřeš, prosím."
D- ,,Dobře."
Jak proběhne setkání Davida a mámy Mery?