Padesát odstínů dary

13. Šílený

Nakonec jsme dojeli k němu. Trochu jsem se bála vystoupit. David mi otevřel dveře a nabídl ruku
D- ,,Neboj se...pokud se ti to nebude líbit tak na tebe ani nesáhnu a můžeš odejít."
M- ,,Tak jo." přijala jsem mu jí a šli jsme do jeho pevnosti😂měl tam asi 3 bezpečnostní systémy
Nakonec jsme výtahem došli do jeho luxusního, obřího bytu s výhledem na park v Rubavě
M- ,,Páni...tady je to krásný."
D- ,,Užij si to." obejmul mě ze zadu a líbal na krk
M- ,,Měla jsem se bát toho, že mě hned obtáhneš?" smála jsem se a přešla jsem mu rukou po kalhotech, za kterými byl jeho kamarád. Bezeslov mě vzal do náruče a hodil na gauč. Během milisekundy byl nademnou a dravě jsme se líbali. Strhali jsme ze sebe všechno co jsme měli. Nejdřív mě rukou dráždil a do ucha šeptal slova, které mě ještě víc vzrušili. Jemně jsem vzechla a dýchala přímo na krk. Když jsem to nečekala tak přešel prudce k věci
S Davidem to vždy bylo dravé, vášnivé občas rychlé ale vždy naprosto dokonalé...
Po všem si oblékl boxerky a já jeho košili, která mi byla těšte pod zadek. Vzal mě za ruku a někam vedl
M- ,,Kam jdeme? Do tvé mučírny?" smála jsem se
D- ,,Ne...ale může to změnit tvůj pohled na mě."
M- ,,Rád se při tom koukáš na pohádky?" smála jsem se a on se taky zasmál
D- ,,Pojď." nakonec jsme došli do chodby a před námi byli dveře. David vytáhl spod květináče klíč a koukal na mě
M- ,,Děje se něco?" odemknul a nechal mě ať se kouknu. Vešla jsem a zůstala v šoku
Byla jsem v černo-rudém pokoji. Byla tam obří postel, gauč a...a řekneme asi mučící prostředky k tamtomu. David za námi zavřel dveře
M- ,,Ty...hráš se na Christiana Greye?" snažila jsem se aby to vyznělo v humoru. Zasmála jsem se ale David ne
D- ,,Ne...kámoši se chlubili a nadšeně říkali, že to zkoušeli. Dělání to s hračičkami...spadl jsem do toho jako kdybych bral drogy."
M- ,,Ale je tu toho méně než ve filmu." procházela jsem se po pokoji a koukala na věci
D- ,,Od každého jedno...na co mít xyz nevím. Bičů a tak." procházela jsem se a mlčela. Vůbec jsem nevěděla co dělat. Jindy bych asi utekla...ale teď, s ním jsem z neznámého důvodu to chtěla všechno vyzkoušet. David budil ve mně něco co jsem sama nechápala
M- ,,Moc je to bolí?"
D- ,,Nebyl jsem v jejich kůži...ale asi trochu."
M- ,,To bylo těch 10?"
D- ,,Jo."
M- ,,...tohle je šílený."
D- ,,Vím. Ale taky úžasný."
M- ,,Já nevím Davide."
D- ,,Jen to zkus. Nebo pokud chceš můžeš jít." koukal se upřeně na mě a čekal co odpovím. Sedla jsem si na gauč a koukala kolem. Ano lákalo mě to zkusit. Ale taky tam byl i menší strach z toho

David:
Neměl jsem z jejích myšlenek dobrý pocit. U jiných by mi bylo jedno jestli odejdou. Ale u Mery ne. Měla něco v sobě
D- ,,Potřebuješ čas?" zvedla se a dál procházela po pokoji. Celou dobu mlčela. Nakonec se zastavila při vitríně s věcma. Přišel jsem k ní a chytil za boky
M- ,,Ne."
D- ,,Chceš odejít?"
Co odpoví?