2. Hajzl

95 8 2
                                    


Slyšela jsem jak si to ten idiot s někým rozdával! To je takovej....ehhh.
Vzala jsem kafe a naštvaně vešla. Uviděla jsem Michala s nějakou k**vou. Ona si mě hned všimla a postavila se
Mi- ,,Co se děje kotě. Byla jsi úžasná." postavil se taky. Ona se rychle oblékala a Michal se otočil
Mi- ,,Ku**a."
M- ,,Ty jseš takovej hajzl." řekla jsem klidně
K- ,,Já půjdu."
M- ,,Kam by jsi šla...oknem, ne? Pád bude tvrdej ale spravedlivej."
K- ,,Co si to dovolujete?!"
M- ,,A vy co si dovolujete chrápat s mým přítelem v jeho PRÁCI!"
K- ,,Zaplatil mě."
M- ,,Dobře." pustila jsem jí a přišla k Michalovi, který už byl oblečený
Mi- ,,Já věděl, že to vezmeš v klidu." usmál se a přišel ke mně. Já se usmála a vlepila mu facku. Následně jsem mu do jeho hnusného ksichtu vylila horké kafe a kopla mezi nohy. Skácel se k zemi a já si ten pohled užívala
Mi- ,,Co děláš krávo?!" řekl s vysokým hlasem
M- ,,To co jsi takové prase jak ty zaslouží." ještě jednou jsem mu dala facku a utekla

Doma jsem se zamkla a i přes to rozbrečela. Byl to nechutný pohled. Na zvracení. Nehodlám dál u něj pracovat. Ponížil mě jak nikdo. Kdyby si našel aspoň pořádnou milenku. Nebo aspoň uklízečku. Ale ne. On si musí zaplatit prostitku...
Začala jsem si balit své věci. Nechci tady zůstat. A Bůh ví s kterou šlapkou to kde dělal🙄snažila jsem se uklidnit a dát dohromady. Ale furt jsem na něj myslela. Jak já kráva jsem mohla tajně snít o tom, že mě požádá o ruku a budeme mít rodinu?! Jako, teď jsem ráda, že to nestalo. Ale taky už budu mít 30 a to bude pak těžký si někoho najít a mít rodinu. Teda asi.
Jak jsem si balila svoje věci, tak jsem narazila i na různé papíry, smlouvy ale taky podvody, které Michal dělal. A tady mi napadla dokonalá pomsta

David:
Ještě v ten den jsem zveřejnil, že hledám asistentku. Nebyl jsem 2x nadšený. Nemám rád změny. Ale za to, když to bude nějaká kočka, tak proč ne😏

Na druhý den jsem přišel do práce. Před mou kanceláří bylo hoooodně holek. Některé by za něco stály. Ale jinak nic moc. Nebudu lhát... sklamáni to bylo.
Po nějaké chvíli jsem začal. A víc nudnější den jsem snad ani nezažil🙄každá mlela to stejný. Jak jsou výkonné nebo nevím co. Některé měly zas místo mozku veverčí bobky. Jediné co měly byl vzhled. No i když...ani ten moc ne😂
Když se všechny prostřídaly, tak přišel kamarád Maty
Ma- ,,Tak...jak to jde?" smál se
D- ,,Hrůza. Vidím to tak, že beru tu s velkýma koz-"
Ma- ,,Dobře." smál se a já s ním. Povídali jsme si a já se oklepal z těch pohovorů. Najednou ale zaklepala a vešla nějaká ženská. Vlasy měla rozpuštěné a upravené jako byla i ona. Měla uplé červené šaty, které dokonale rýsovaly její krivky. A ty měla úžasné🤤rozhodně nejhezčí co tady za dnešek přišla
?- ,,Jsem tady správně na pohovor na asistentku ředitele?"
D- ,,Jo...ale jděte pozdě. Už je po."
?- ,,Mám něco co můj pozdní příchod omluví." řekla sebevědomě
Ma- ,,Tak já jdu." odešel
D- ,,Když myslíte....sednite si." sedla si a já si jí ještě lépe prohlédl
D- ,,Jak se jmenujete?"
M- ,,Marie Černá."
Jak dopadne pohovor? A co Mery Davidovi přinesla?

























Padesát odstínů daryKde žijí příběhy. Začni objevovat