Padesát odstínů dary

27. Mail

Máma seděla v obýváku a vypadala, že na nás čekala. S Davidem jsme se na sebe koukni a šli za ní. Samozřejmě jsme mezitím odložili věci
M- ,,Promluvíme si?"
I- ,,A o čem." řekla nevrle. S Davidem jsme si k ní sedli
D- ,,Paní Černá-"
I- ,,Ničíš si s ním život. To i ten Michal byl lepší."
M- ,,Nebyl. Michal mě podváděl s plátěnými ku***ma."
I- ,,Bacha na slovník."
D- ,,Mery se mnou bude už vážně šťastná."
M- ,,To už jsem."
I- ,,Mojí podporu nečekejte."
M- ,,Fajn....S Davidem dneska odcházíme."
D- ,,Mery."
I- ,,Klidně." vzala jsem Davida za ruku a šli jsme do pokoje, kde jsem začala balit
D- ,,Lásko počkej."
M- ,,Ne Daví. Nechce nás tu, tak nebudu-"
D- ,,Nemůžeme takhle odejít."
M- ,,Ale jo. Neboj...naposled když byla u nás, tak jsme se taky chytli a po měsíci volala s omluvou."
D- ,,No nevím jestli to bude i tenhle případ."
M- ,,I kdyby ne tak co. Ona střídala chlapi jak ponožky. Já mám a budu mít už jen tebe."
D- ,,Já taky." políbili jsme se a nakonec mi David pomohl balit. Při tom koupil letenky a dal domů vědět, že se má řidič připravit

Během hodinky jsme měli všechno. Máma byla v kuchyni
M- ,,My jdeme."
I- ,,Pamatuj...když ti ublíží nebo tak, tak tady jsi vítána a jeho zabiju."
M- ,,To nebude potřeba. David je jiný. Ve všech směrech."
I- ,,Čau." obešla mě. Trochu mě to zamrzelo ale celkem jí chápu. Asi bych reagovala stejně, kdybych uviděla svoje dítě tak domláceno.
Nakonec David vzal věci a šli jsme na letiště. Bylo to celkem natěsno ale to nevadí. Blížil se večer a já byla celkem unavená, tak jsem skoro hned usla

Vzbudila jsem se až když mě David budil, že jsme tady. I tak jsem byla unavená a tak jsem krátce po příchodu domů padla do postele a usla. Nebo skoro
D- ,,Lásko ještě převléknout."
M- ,,Nechci." zasmála jsem se. Nakonec mě David svlékl a převlékl
M- ,,Děkuju." řekla jsem v polospánku
D- ,,Dobrou noc." dal mi pusu na hlavu

David:
Trochu mě mrzelo, že je Mery s její mámou na nože. Doufal jsem, že se to spraví. Mery si zažila toho dost. Myslím si, že by si zasloužila mít konečně klid. Aspoň nachvilku.
Nebyl jsem unavený a tak jsem začal vybalovat. Pak jsem si sedl na postel a dělal něco do práce. Omylem jsem ale vzal notebook Mery. Co bylo ale asi i dobře. Protože ji přišel mail od Michala.
Jasně jí tam vyhrožoval. A nebylo to poprvé. Dost mě to naštvalo. Rozhodl jsem se za Mery odpesat, kde jsem mu jasně napsal, že pokud nepřestane tak podám žalobu na soud. Pak jsem to raději vypnul a lehl si k Mery. Pořádně jsem se přitulil a dal jí pusu do vlasů. Trochu jí to probudilo, protože se přitulila ke mně čelem
D- ,,Co se děje?"
M- ,,Nic. Mělo by?" řekla rozespale
D- ,,Nene...spinkej." hladil jsem jí ve vlasech. Hned usla ale já ne. Furt jsem musel myslet na to co všechno Mery prožívala. Ale nakonec jsem zalomil taky
Bude to ještě nějak vážné s Michalem?