12. Smlouva

100 7 0
                                    


M- ,,Říkal jsi, že ani nevstanu." sedla si na stůl ,,Zbytečně si se oblékal." zakousla si ret a pomalinku si sundával ramínko podprsenky. Přiběhl jsem k ní a dravě jí líbal. Doslovně jsem z ní ten obleček strhnul a odhodil ho někam do prostoru kanceláře. Líbal jsem jí na prsou až jsem došel tam dolů, kde jsem se jí věnoval. Zaklonila hlavu a vzechla.
Když byla, tak jsem si sůndal kalhoty i s boxerkami a přešel rovnou k věci

Měli jsme dravou, vášnivou a dlouhou noc. Nakonec Mery usla na gauči. Já nachvilku taky ale nebyl jsem zvyklej takhle s někým spát. Teď ještě doufat, že odsouhlasí mojí zábavku.
Ráno jsem nechal jak mně, tak i Mery objednat snídani. Nachystal jsem to a čekal až se vzbudí. Mezitím jsem dělal svoje věci
M- ,,Mmmm....dobré ráno." usmála se z gauče
D- ,,Dobré...máš tam snídani."
M- ,,...nechce se mi." smála se
D- ,,Já ti říkal, že ani nevstaneš." zasmál jsem se taky a přišel k ní
M- ,,Jdeme si udělat hezké ráno?" usmívala se
D- ,,Ne tak úplně...na večer nic neplánuj."
M- ,,Zase tady?"
D- ,,Pojď si sednout." odešel jsem zpátky na své místo. Mery nakonec taky
M- ,,Děje se něco?"
D- ,,Chci ti něco ukázat."
M- ,,Tak ukaž, ne?"
D- ,,U mě doma."
M- ,,Jdeš na to rychle." zasmála se a zakousla do toastu
D- ,,Co?" nechápal jsem
M- ,,Myslela jsem si, že nějakou dobu budeme spát jen tady. Ale ty hned takhle, jo? Okej no."
D- ,,Ukážu ti to jen pokud tohle podpíšeš."
M- ,,Co to je?" očistila si palce a koukla na to
D- ,,Preventivní smlouva. Budeš mlčet a nikdy nikomu neřekneš co je u mě. Nebo se mnou."
M- ,,Jsi nějaký sérioví vrah?" smála se a vzala pero
D- ,,Ne. Pokud o tom budeš hovořit tak podepisuješ, že tě můžu soudně stíhat za pomluvu popřípadně bude to ještě horší."
M- ,,Okej." šla to podepsat
D- ,,Všechny to dodržely, tak nebudeš mít s tím problém ani ty." tady se zastavila
M- ,,Jak všechny."
D- ,,Snad jsi si nemyslela, že jsi první."
M- ,,Ne." šepla ,,Jdu si pro kafe."
D- ,,Máš ho tady na stole."
M- ,,Tak na záchod." rychle vstala a odešla. Nechala tady ale tašku, tak mi bylo jasný, že se vrátí. Ale to jsi jako vážně myslela, že je první?

Mery:
Proč já kráva jsem si myslela, že je měl 2-3? Bylo mi jasný, že je sukničkář...tak ani nechápu, proč jsem se tak chovala.
Nakonec jsem nabrala odvahu a šla zpátky
M- ,,Podepíšu to a rozhodnu se jestli to chci vidět pokud odpovíš na mé otázky."
D- ,,Poslouchám."
M- ,,Kolik jich bylo?" chvíli počítal
D- ,,10...a plus které tam nikdy nebyly a byly jednorázovka jsou 7."
M- ,,Proboha."
D- ,,Co?"
M- ,,Nic...používaš ochranu, že?"
D- ,,Někdy."
M- ,,Tak začneš. Já nebudu s tebou spát pokud ho mít nebudeš. Nechci se nakazit."
D- ,,Uvidím."
M- ,,Budeš a tečka."

Nakonec jsme se tam ještě dohadovali. Skončili to nějakým kompromisem a šli jsme dál pracovat. Celý den jsme tvrdě dřeli...no a pak si David rozhodl, že dáme rychlovku na stole😂byla krátká to jo. Ale úžasná. No a pro moje štěstí jsme neměli žádného klienta. Celý den jsem byla v kabátě, pod kterým jsem měla jen spodní prádlo.
Večer jsme si vzali věci, napsala jsem Lucce a šli jsme k němu. Celou cestu byl vážný a já se začala obávat co skrývá
Co David skrývá?























Padesát odstínů daryKde žijí příběhy. Začni objevovat