KAMENNÉ TAJEMSTVÍ - Hluboko v srdci ✔

Epilog

Od všech těch pohrom uběhl už jeden úplněk a Hvězdná růže se na minulém shromáždění omluvila a vše se udobřilo.
Mušlík se za nějakou dobu zotavil a Brusinka s Cvrčkotlápkem se stali válečníky, nesoucí jméno Rudá bouře a Cvrček.
Monlou s Kuličkou se vrátila ke svým majitelům a Kamínek doufal, že se jim daří dobře.

,,Jak se vede koťata?" nakoukl do školky Kamínek.
,,Ahoj Kamínku!" zavolala Stébílka s Úsvitkou obklopeny pěti malými koťaty.
,,Vidím, že se o Srnčina koťata staráte dobře, jen tak dál!" zasmál se Kamínek a rychle odešel.
,,Čau šutříku." ušklíbl se Cvrček a šťouchnul do Kamínka.
Kamínek mu šťouchnutí oplatil a rozběhl se z tábora.
Kamínek se cítil jako nejšťastnější kocour na světě. Za tu dobu se něco trochu rozjasnilo a Cvrček se napravil a už se vůči Kamínkovi nechoval hnusně. I ostatní z klanu, kromě pár vyjímek, ho začali respektovat a přestali se mu posmívat.
,,Mušlík s tebou chtěl mluvit, prý řešit něco důležitýho." řekl Cvrček u Jezera.
,,A kde ho najdu?"
,,Tak kde vždycky." mňoukl Cvrček a začal čekat na rybu, kterou by mohl ukořistit.
,,Tak ahoj!" zavolal jen Kamínek a běžel zpátky do tábora.
Mušlík ležel u vodopádku v táboře a vypadal nešťastně.
,,Ahoj." mňoukl nejistě Mušlík a sklopil oči.
,,Ahoj, děje se něco?" zeptal se Kamínek a uhladil si srst na hrudi.
,,No..."
,,Hej vy dva! Neflákejte se, Kapřice si vás chce vyzkoušet ve vašich dovednostech." přišla za nimi Pampeliška.
,,Já ti to řeknu později." zamumlal Mušlík a Kamínek kývl.

Skupinka koček šla vysokou trávou, směrem k Dravčímu údolí.
,,Co cítíš?" kývla Kapřice směrem ke Kamínkovi.
Kamínek zavětřil.
,,Sysla."
,,Tak ho jdi ulovit, sejdeme se ve Dravčím údolí." kývla Kapřice a vedla Mušlíka s Pampeliškou a Bažantem do skal.
Kamínek pomalu stopoval hlodavce.
Sysel seděl u své nory a okusoval stébla trávy.
Kamínek se přikrčil a skočil přímo na kořist. Sysel se chtěl schovat, ale už to nestihl.
Kamínek se rozhodl, že toho uloví víc.
Když běžel k Dravčímu údolí, nesl dva sysly.
Potkal Kapřici s ostatními jak už se vrací do tábora.
Mušlík táhl velkého jestřába.
,,Dobrá práce." mňoukl Kamínek a Mušlík se vděčně pousmál.
,,Myslím, že si válečníky zasloužíte být, stejně jako Sněženka." řekla po chvilce ticha Kapřice.
,,Půjdu to říct Kůrovému měsíci, tak počkejte před..." Kapřice nedokončila větu, protože v táboře byl nezvyklí rozruch. 
Vzduch protlo orlí vřísknutí a máchání křídel. 
Kamínek pustil kořist na ušlapanou zem a díval se na mizícího orla s kočkou ve svých drápech. 
,,Kůrový měsíc!" zavolala Čtyřlístka.
,,Bažante, Ohnivý blesku, sledujte toho orla!" křikla Kapřice na dva nejrychlejší kocoury v klanu. 
Kocouři vystřelili z tábora a na mýtině vše utichlo. 
,,Co se stalo?" zeptala se Kapřice a snažila nepanikařit. 
,,Zachránil mi kotě!" zavyla Čtyřlístka a olizovala Úsvitku. 
,,Není nikdo zraněný?" zeptala se Kapřice. 
Kamínek pátral po Písečné tůni. 
,,Není, jen jsou v šoku." odpověděla Písečná a mířila s nějakými bylinkami k Srnce.
,,Kůrový měsíc zemře!" kňučela Srnka a krčila se ve stínu.
,,Kolik mu zbývá životů?" 
,,Přežije to?"
Kočky se překřikovali jedna přes druhou. 
,,Ticho!" okřikla kočky Kapřice.
,,Nechci vám lhát... 
Kamínek věděl, že chce říct pravdu o jeho posledním životu.
...Kůrovému měsíci zbývá poslední život."
Kočky rázem začali znovu panikařit a vyděšeně kvílet.
,,Takže je mrtvej?!" zavrčela Srnka a skočila na Kapřici. 
,,To nevíme, najdou ho!" vydechla Kapřice a snažila se dostat dál od Srnky. 
Srnka ji přišpendlila k zemi a vztekle jí vrčela do obličeje. 
,,Je to tvoje chyba! Necháš ho umřít a moje koťata budou bez otce! Ty kryso!" prskla Srnka.
V tu chvíli zasáhli Pampeliška s Jezerníkem. Chytili Srnku a odtáhli ji od Kapřice.
,,Puste mě!" zavrčela Srnka, ale nakonec se přestala bránit a vyčerpaně klesla na zem. 
,,Srnko, pojď se mnou, postarám se o tebe." pobídla ji opatrně Tůň a vedla ji do léčitelského doupěte. 
,,Takže jak to tedy bude?" zeptal se Cvrček.
Kapřice vyskočila na skálu a nadechla se, jakoby chtěla nabrat odvahu mluvit.
Než stačila něco říct, do tábora vběhl Blesk s Bažantem. 
,,Letěl na území Nížinného klanu, ztratili jsme ho." mňoukl tiše Blesk. 
Táborem se ozvalo vyděšené mňoukání. 
Kapřice je utišila s začala mluvit. 
,,Je mi to proti srsti, ale musíme se všichni smířit, že Kůrový měsíc zemřel. Zemřel čestně, tím že ochránil klan, jako ve slibu nových válečníků. Novou velitelkou tohoto klanu se stávám já a snad budu alespoň trochu stejně dobrá velitelka jako byl Kůrový měsíc."
Mezi kočkami se ozvalo pár slabých povzbuzovacích mňouknutí. 
,,Ještě dnes večer budeme bdít pro Kůrového měsíce a v noci vyrazím k Měsíční puklině."

Kočky seděli na mýtině tábora a tiše sledovali temnou oblohu posetou hvězdami. 
,,Teď už je jedna z nich." zašeptal Mušlík a sledoval hvězdy. 
Kamínek přikývl a díval se, jak Kapřice s Písečnou mizí z tábora. 
Po chvíli se Kamínek společně odebrali do doupěte učedníků, kde si lehli na svoje pelíšky.
Mušlík se nadechl, aby promluvil, ale Kamínek ho přerušil: "Promiň Mušlíku, jsem unavený, řekneš mi to ráno." mňoukl jemně Kamínek a zavřel oči. 

Od ranního návratu Kapřice s Písečnou tůní slunce přeplulo oblohu a začalo zase zapadat. 
Kapřice získala svých devět životů a nové jméno, Kapří hvězda a jejím zástupcem se stal Bouřlivák. 
,,Ahoj Mušlíku." pozdravil bílého učedníka Kamínek. 
Mušlík ho přivítal kývnutím a Kamínek z něj ucítil nervozitu. 
,,Chceš kousek?" nabídl Kamínek Mušlíkovi zajíce.
,,Ne díky, jedl jsem ráno." 
,,Jsi v pohodě? Poslední dny se chováš jinak." řekl Kamínek. 
,,Já? ne, jsem v pohodě, nic mi není." pousmál se Mušlík. 
Kamínek poznal že lže, ale dál to neřešil, protože za nimi přišel Cvrček. 
,,Máte jít za Kapří hvězdou do doupěte, chce z vás udělat válečníky!" mňoukl vesele Cvrček. 
Kamínek rychle spolykal poslední kousky zajíce a běžel s Mušlíkem v patách do velitelského doupěte. 

Kočky se shromáždili pod skálou a nedočkavě čekali co se bude dít. 
,,Jsou tu tři učedníci ze kterých bych už chtěla udělat válečníky." začala Kapří hvězda a všechny kočky se podívali na Kamínka, Mušlíka a Sněženku. 
,,Kamínku, slibuješ, že budeš chránit klan i kdyby tě to mělo stát život?"
Kamínek dychtivě přikývl, i přesto, že se snažil zachovat klid. 
,,Tak tedy od této chvíle budeš nazývám Skalák." řekla Kapří hvězda a dotkla se ho nosem. 
,,Tvůj otec by byl na tebe pyšný." zašeptala velitelka, když stála u Kamínka. 
Kamínek se usmál a olízl jí na oplátku rameno. 
Kamínek už dál moc neposlouchal, nemohl se soustředit. 
Přemýšlel nad jeho otcem a vším ostatním co se mu zatím za život stalo. 
Slyšel jen nová jména Mušlí soumrak a Sněžnice. 
Kočky jim začali gratulovat a jásat. 
,,Dnes v noci budete beze slova bdít." mňoukl na nové válečníky Bouřlivák s úsměvem. 
Kočky se začali rozcházet do svých doupat a ukládat ke spánku. 
Mladí válečníci si sedli vedle sebe doprostřed mýtiny a hleděli před sebe. 
Skalák zvedl hlavu k noční obloze a sledoval jasné hvězdy.
Kéž by jsi tu byl...

❤💙💚💛💜💟💞💝💕💖💗🐱
Aaaaaaa! Chce se mi snad brečet, že jsem tu knihu dopsala! :<<
Díky moc za všechny skvělé ohlasy, moc si toho cením! UwU
Snad vás ta kniha bavila, tak jako mě, i když nebudu lhát, ale bez vás co jste ji četli, bych ji asi nikdy nedopsala. Takže ještě jednou mooooc děkuju, jste nejlepší!!!
<3333

{\___/}
(  •  . •)
/>❤