Ráno mi moc do smiechu nieje.Nielen,že ma bolí hlava,zobudil ma Jakub neprestajným zvonením a tým teraz nemyslím Yza ale veľkého Jakuba.
"Múžeš mi říct co má tohle znamenat?"
Máva na mňa telefónom,Refresher ako vždy nesklamal."Raper Yzomandias a bitka v klube.Bola dôvodom záhadná bruneta?"
"To sa pýtaj suseda oproti."
"Ten mi neotevřel.Co se stalo?Skurvenej Refresher zase mele hovna?"
"Stalo sa presne to čo tam píšu,Jakub je dement a pobil sa v klube."
"Duvod?"
"Nepočul si?Hovorím,že je dement."
"Nemluv semnou timhle tónem a neříkej,že je dement nebo mě nasereš."
"Ale ja neviem ako inak ho nazvať.Proste mu hrabe.Žiarli ako šialený.Prišiel tam a začal biť kamaráta,vlastne to ani nieje môj kamarát.Kamarátkyn kamarát."
"Jasně jenom tak?"
"Tancovali sme.Úplne normálne,ledva sa ma dotkol.Jakub to videl a začal robiť scény."
"Musel ho hned mlátit jo?Tam psali,že ho brala sanitka kurva."
"No asi musel to sa pýtaj jeho."
"Kurva to je dement potřebujeme potíže."
"Uhm tak už je predsalen dement."
"Já to říct múžu."
"Ok.Teraz čo?Budeš ďalej nepríjemný alebo si dáš kávu?"
"Jo to bych si dal jěště jsem ani nesnídal.Otevřu oči a hned vidím skurvenej článek."
"Tak poď ja ti niečo spravím ale pozor dodržuj odstup.Nedajbože sa ma dotkneš a bude oheň na streche.Kde máš malú?"
"Ta je se svoji matkou."
"Aha."
Jakub si sadá do obývačky a ja robím omeletu so zeleninou a kávu.Raňajkujeme v úplnej tichosti,tú prerušil jeho telefón.
"Kde jako jseš?..Doma jo?..Okamžite sem naklusej..Jak kde?K Nine dopíči..Já jsem ti řekl,že zvedneš prdel a příjdeš sem.."
Za dve sekundy klope,fakt za dve sekundy.
Nemám chuť ho ani vidieť,otvára mu Jakub.
Yzo stojí vo dverách ako malý chlapec čo čaká na trest.Má kruhy pod očami,dredy na všetky strany a krvavé hánky."Jebe ti Jakube?Potřebujeme řešit další sračky?"
"Nebylo jiné řešení."
"Jak kurva nebylo jiné řešení?"
"Ta mrdka mi nadávala do feťáku a sápal se po moji holce.Co by si udělal ty hm?"
"Ale v klubu dopíči kde je milion lidí?"
"Vím,že jsem to posral a ne jenom sním.Už to spátky nevezmu."
"Víš co nejdřív si to urovnej tady a pak něco řekni na instagram.Já jdu,děkuju za snídani Nino.Čau."
Buchol dverami a už ho nebolo.Jakub zostal stáť v strede obývačky,ja sedím na gauči.
"Omlouvám se."
"Mal by si sa ospravedlniť jemu nie mne."
"Vím,že jsem to posral,nejsem dobrej přítel."
"Si vôbec môj priateľ?"
"No nevím ja myslel,že jo."
"Takto sa správať nemôžeš."
"Vím."
"Víš ale robíš to.Samé obviňovanie a konšpiračné teórie pritom to mohol byť pekný večer."
"Posral jsem to Nino promiň."
"Zjavne to nemá cenu.Ja nechcem sedieť doma alebo chodiť von so strachom,že zase niečo vyvediem aj keď nič zlé nerobím."
"Už se to víc nestane."
"Nestane."
"Jak to myslíš?"
"Asi bude lepšie keď budeme susedia čo sa pozdravia na chodbe.Nič viac nič menej."
"Říkal jsem ti,že to je semnou jako na housenkový dráze.Dělám píčoviny pak mě to sere.Dej nám šanci vřdyť jsme se nestihli ani pořádně poznat."
"Veď práve.Nepoznáš ma a pritom ma máš zaškatuľkovanú ako kurvu alebo neviem čo."
"Ne.Jseš dobrá holka a chci aby si byla šťastná,semnou šťastná."
"Všetko nasvädčuje tomu,že to tak nebude."
"Co mám udělat Nino?"
"Ospravedlň sa mu,priznaj chybu."
"Ale."
"Vidíš zase je tam ale."
"Dobře tak já to udělám."
Zobral do ruky telefón a na instagrame otvoril nový príbeh."No takže jak ste si už asi mohli přečíst včera došlo v klubu k menšímu incidentu.Chci se ti omluvit kámo snad jseš v pohodě.No a radeji neřěšte problémy násilím,jsou i jiné rozumnejší možnosti.
No a nakonec se chci omluvit taky Nině.
Promiň Nino asi to bude láska.Umm a vám všem přejí hezkou neděli i když teda venku chcaje a to je všěchno.Čau."
Mobil odložil späť do vrecka a svoj pohľad upriamil na mňa."Láska?"
"Už to tak vypadá."
"Som rada,že si si priznal chybu."
"Tak co sousedko vemeš mě na milost?"
"Stále sa hnevám."
"To je v pořádku,chápu.Jen mě neposílej k vodě."
"Už sa to nesmie opakovať."
"Slibuju."
"Tak dobre."
Prišiel kumne a objal ma.
"Mám tě moc rád."
"Aj ja teba."
V ten deň mi na instagrame pribudlo tak 500 followerov a mne začalo byť jasné,že mám zlatý lístok do lunaparku.