Stín minulosti // Niam//Larry

14

,,Jsem nervózní." Povzdechne si Harry a upraví si límec košile. ,,To je normální." usměju se na něj. ,,Louis je taky nervózní." Snažím se ho uklidnit. Tedy o to se snažím už třetí den. Jak se jejich svatba blížila začali být oba celkem nesnesitelní. Zatím co já a Liam prožíváme zamilované období, ti dva vyšilují. Ani nedokážu spočítat kolikrát mě v noci budili ze sladkého spánku v Liamově náručí. Ano, zvykl jsem si spát s Liamem, každý večer se nasáčkuju do jeho postele nebo on do mé. Nedokážu už bez něj usnout, teda asi bych to dokázal, ale prostě nechci. Usíná se mi s ním skvěle. Jenže tyhle dokonalé noci až moc často kazil Harry nebo Louis. Pravidelně volali, abych jednoho nebo druhého uklidnil. Dnes je to, ale nejhorší. Přebíhám od jednoho k druhému, uklidňuju je, pomáhám jim se připravit a Liam je na tom snad ještě hůř. Krom toho že lítá stejně jako já mezi nimi, koordinuje ještě hosty. Překvapivě na to má talent a každý ho bez problému poslechne. To ten jeho hlas. Taky bych udělal cokoli co by po mě chtěl. 

,,Rozmyslí si to, že ano? Chce utéct!" Harry se dokáže vystresovat naprosto sám k absolutní nepříčetnosti. ,,Ne! A ty se už uklidni. Bože." promnu si kořen nosu a zhluboka se nadechnu. ,,Ted si tady sedneš a budeš sedět! Já půjdu zkontrolovat Louise, odvedu ho k oltáři a pak přijdu pro tebe jasný!" Nečekám na jeho souhlas, prostě to tak bude. Louis bude čekat u oltáře, ke kterému dovede Harryho jeho mamka. Řeknou si ano a já budu konečně mít klid. 

,,Lou?" se zaklepáním otevřu dveře a nakouknu dovnitř. Louis pochoduje po pokoji jako lev v kleci. ,,Co se posralo?" vyjekne hned jak mě vezme na vědomí. ,,Nic. Všechno je v pohodě. Jen už je čas jít dolů." usměju se na něj. ,,Tak jo, to zvládnu." vydechne a prohlédne se v zrcadle. ,,Jo zvládneš. Bereš si Harryho." usměju se. ,,Jo, těším se až se budeš ženit ty. Jsem zvědavý jak moc v klidu budeš." ušklíbne se. ,,Pokud si budu brát Liama..." pokrčím rameny. ,,Ale, ale... tady už někdo plánuje svatbu." zasměje se Louis. ,,A divíš se? Podle všeho jsem si souzení. Tak co bych neplánoval?" Další škádlení si necháváme na potom. Ted už Louis opravdu musí jít. 

Dole je pěkný ruch, Liam akorát domlouvá něco s obsluhou na baru, jakmile mě ale uvidí jen něco rychle odsekne a jde přímo ke mě. ,,V pořádku?" strachuju se, protože jeho výraz byl lehce naštvaný. ,,Vše v naprostém pořádku. Podařilo se mi odvrátit další katastrofu a vše je nachystané. Louis je támhle s jeho rodinou a pro Harryho teď šla Anna. Takže bych řekl, že jsme to zvládli." usměje se na mě, tím sladkým úsměvem, kterým mě dostává do kolen. ,,Vypadá to že ano." spokojeně přikývnu. Hosté se začnou přesouvat do sálu, Louis jde na své místo a já po jeho pravici. Na druhé straně stojí Gemma, Harryho sestra, které jde za svědka jemu. Liam sedí ve druhé řadě a mám opravdu co dělat, abych od něj odtrhl pohled. Skoro si ani nevšimnu, že Harry vchází dovnitř. Upozorní mě na to, až když se Louis trhaně nadechne. Sleduju jeho výraz, není pochyb že je z Harryho unešený. Asi jako vždy když ho vidí. Dnes je to, ale pro oba speciální. A pro nás také. Konečně se vezmou! 

Během obřadu mám v očích slzy, jejich vyznání lásky, to jak se milují... Můj pohled utíká k Liamovi čím dál častěji, stejně jako jeho pohled ke mě. Ke konci obřadu už se díváme jeden na druhého s drobným úsměvem na tvářích. Harry s Louisem se usmívají na všechny strany a přijímají gratulace. Konečně jsou oba v klidu. ,,Nemůžu se dočkat až si tě takhle jednou vezmu já." ozve se u mého ucha a kolem mého pasu se objeví svalnaté paže. ,,Chceš si mě vzít?" usměju se na Liama, když k němu natočím hlavu. ,,Chci." přikývne tak vážně až mě to zarazí. ,,I já tebe. To ale nejdřív budeme muset vyřešit tvé doklady." pořád tu je ta záležitost, že vlastně nežije. Ještě jsem nepřišel na způsob jak to vyřešit, ale na něco přijdu. ,,Vyřešíme." nadzvedne mou bradu a políbí mě. Zbožňuju způsob jakým mě líbá. Tohle je prostě jedna z mnoha překážek co nás čekají, věřím že to společně zvládneme. Zkusím vše, aby jsme to zvládli. Při nejhorším si uděláme svojí svatbu, sice to nebude oficiální pro úřady, ale... ale stejně nebudeme moct nikdy vycestovat, nikdy nebudeme moct uvažovat o dětech. ,,Nemysli na to teď." Vždy pozná na co myslím, jako by byl opravdu má spřízněná duše. ,,Nebudu. Ted se půjdeme bavit." vezmu ho za ruku a následujeme ostatní do sálu, kde už je nachystané občerstvení a taneční parket. 

První tanec má samozřejmě Louis s Harrym. Ti si následně zatančí se svými rodiči a postupně se přidáváme i my ostatní. ,,Smím prosit?" ozve se vedle mě a Liama, když spolu tančíme. Liam se na Harryho usměje a přikývne. Harry mě bere kolem boku a začne se semnou pohupovat do rytmu. Ještě vidím Liama jak žádá o tanec Louise. ,,Vím co jsi pro nás poslední týdny dělal a přemýšleli jsme jak ti to oplatit." ozve se po chvíli Harry. ,,Harry to nemusíte. Udělal bych pro vás cokoli." Opravdu za to nic nečekám, dělám tohle pro ně rád. ,,Já vím a my pro tebe. Proto jsme vyřešili váš problém." tajemně se usměje. Jaký sakra máme problém? ,,O čem to mluvíš?" Absolutně to nechápu. ,,Hlídej schránku následující dny. Přijde ti něco moc důležitého." mrkne na mě. Než se stihnu vyptávat dál, je u nás Gemma, která Harryho odvádí kvůli krájení dortu. 

,,Vše v pořádku?" objeví se u mě Li. ,,Asi jo." usměju se na něj. To co Harry řekl mě může trápit i zítra. Nebo prostě počkám co ti dva vymysleli. To bude asi nejlepší. ,,Jak se ti líbí tvá první svatba?" podám Liamovi do ruky sklenku s vínem. ,,Vlastně to není má první svatba." zasměje se Li. ,,Cože?" To mi nikdy neřekl a to o svatbě mluvíme teď pomalu pořád. Tedy o svatbě těch dvou, ne naší. ,,Moje sestra se vdávala, ale to bylo něco úplně jiného. Hlavně šlo o domluvený sňatek." Liam měl sestru? Pane bože co o něm ještě nevím! ,, Ty jsi měl sestru?" vyjeknu. ,,Ano, měl. Dokonce dvě, obě byli mladší..." ,,Woho, brzdi. Obě byli mladší? Tak jaký domluvený sňatek?" ,,Vdávala se když jí bylo třináct Nialle, to bylo v mé době běžné. I to že si brala chlapa co byl skoro stejně starý jako náš otec." pokrčí Liam rameny. Neumím si to představit, kdyby tohle chtěl udělat někdo mé sestře asi ho zabiju. A to sestru nemám! ,,To je hrozné." vydechnu. ,,Bylo to normální. Možná proto se mi tato doba líbí o něco víc. Všichni tu jsou svobodní. A hlavně jsi tu ty. " otočím se v jeho náručí, odložím skleničku a obejmu ho kolem krku. ,,Já si tě najdu v každé době. I kdyby to mělo být o dvě tři století později. Není nic co by mi zabránilo být s tebou." vydechnu. Je to pravda, ať na osud věřím nebo ne, vím že jeho si najdu vždy. Každý můj nový život si ho najde. Vždy nakonec mi dva skončíme spolu. Otázkou jen zůstává na jak dlouho, kdy konečně prožijeme život po boku jeden druhého. Možná se to stane v tomto životě nebo možná až v tom dalším. Nezbývá nám nic jiného než si užívat každý společný okamžik. 

------------------------------------------------------------------------

Poslední kapitola, už bude jen epilog který bude opravdu krátký. Bude to vlastně jen náhled do budoucnosti a já si stále nejsme jistá jestli ho nepřepíšu. Nemohu se rozhodnout jak to vlastně skončí, protože s koncem který mám napsaný asi spokojená nejsem. No uvidíme. 

Počkáte si na epilog do příští středy nebo ho mám zveřejnit dřív? Třeba dnes? 

Fox_ie