Protože uvnitř jsi odporný jako já [Batjokes FF cz]

Across all sections...

Můj dech se zrychlil. Hleděl jsem přes prosklenou zástěnu a pozoroval mrtvé tělo obklopené shlukem vyděšených přihlížejících. Tlustý muž se prodral davem k oknu a opřel o sklo své upocené čelo. Podíval se na mě. Nijak vyděšeně, ale spíše podezíravě a nedůvěřivě. Zaklonil jsem hlavu a chytl se za temeno. "Proč se musí tohle dít? Proč už konečně nenajdou Batmana a neukončí to?" zaslechl jsem z koutu konferenční místnosti. Seděla tam mladá dáma oblečená do temně rudých koktejlových šatů a byla velice rozčilená. Mluvila do davu žen postávajících u okna a střídavě se nakláněla dopředu a dozadu na židli. Nepřestával jsem sledovat situaci u těla. Za tu chvíli přibylo spoustu zděšených lidí a několik mužů se mrtvolu snažilo probrat. Já ale věděl, že ten nedýchající objekt za sklem už dýchat nebude. Odtrhl jsem pohled od zoufalých na ulici a zahleděl se do místnosti. Každý z lidí nasadil jiné postavení. Už to nebyli sebevědomí diplomati s kamennými tvářemi a seriózními odpověďmi. Z těch nafoukaných parfémem pokropených žen zbyla jen hrstka zhrozených slepic v mocném kurníku. Kravaťáci na tom nebyli o mnoho lépe. Většina z nich byla přilepená na okně a s hrůzou v očích pozorovali mrtvolu, která z dálky vypadala jako mastný flíček mezi prťavými kamínky. Ruku jsem měl stále zaťatou v pěst a položenou na okně. Pomalu jsem ji zvedl a přiložil si ji k ústům. Moje roztěkané oči padly ke vchodovým dveřím. Zvažoval jsem další krok. V přeplněné místnosti bych ale už dlouho nevydržel, takže prvotní nápad utéct vyhrál. Rozeběhl jsem se po místnosti. Tučný pán se znovu otočil a jen rozhořčeně vykřikl: "Bruci, teď nesmíte opustit naši konferenci!" Na okamžik jsem zpomalil a nakonec se můj krok úplně zastavil. "Pro vás jsem pan Wayne a konference právě skončila."

Agresivně jsem začal mačkat tlačítko, které přivolávalo výtah. Nejspíš se proti mě v tu chvíli spolčila celá planeta, protože jsem po té vysoké budově neskutečně dlouho bloudil. Běhal jsem po uličkách, kolem kanceláří, až jsem konečně nalezl dlouhé schodiště zdobené moderním zábradlím s jednoduchým vzorem. Rozběhl jsem se po něm, mé kroky se rozléhaly po celé chodbě. Hlasitě jsem dupal a počítal každou vteřinu, jako kdyby místnosti míhající se za mnou obklopovaly plameny. Odstrčil jsem se od posledního místa, kde ještě bylo zábradlí. Za mnou už mizely poslední schody. Nervózně jsem se rozhlédl po chodbě plné lidí. Policisté s vysílačkami netrpělivě čekali na pokyny od komisaře. Zahlédl jsem Gordona. Postával blízko žluté policejní pásky, která se táhla podél mrtvoly. Doběhl jsem k proskleným dveřím. Naproti mě se postavil pár policistů a jeden z nich velitelsky natáhl ruku směrem ke mně. Udýchaně jsem sebou škubl. "Chci jen projít," řekl jsem už naprosto klidně. "Teď byste tam neměl být, pane Wayne," řekl jeden z nich, "vyzkoušejte postranní východ." Nervózně jsem se zamračil. Otočil jsem se zády k nim a rozešel se do chodby. Byla úzká a i přes moderně zdobené stěny se zdála být naprosto zanedbaná. Stěny pokrývala vrstva do hladka upravené omítky. Rozběhl jsem se co nejrychleji k nejbližším dveřím. Doufal jsem, že mě dovedou k východu. Dočkal jsem se akorát šatny pro pracovníky a jídelního areálu. Vrátil jsem se k dlouhému schodišti. Opřel jsem se udýchaně o zábradlí a prázdným pohledem podíval na proskleně dveře, do kterých mě muži nechtěli pustit. Byly opuštěné. Šum vysílaček se úplně vytratil. Venku už nepostávalo tolik lidí s nastraženými i phony, aby jim neutekly bezcenné informace. Nikdy jim nikdo nepoví pravdu, že vše se děje z jednoho důvodu. Pomalu jsem se odlepil od zábradlí a přešel ke skleněným dveřím. Zlehka jsem je otevřel a vyklouzl ven. Jim Gordon soustředěně obcházel nehybný objekt na zemi. Rozvážně jsem se proplížil do davu. Skulinkou mezi rameny dvou svalnatých mužů jsem dohlédl až k mrtvole. Byla přikrytá speciálním pytlem, ale stále byla poznat identita. Tmavovlasý muž s nápadně úzkými rty, hustým tmavým obočím a celkově atletickou postavou. Když jsem se na něj podíval znovu uviděl jsem před očima sebe. Ta vidina ve mě začala vřít. Cítil jsem, jak se stěny mého sebeovládání hroutí a pod nimi už je jen čiré zoufalství a strach. Projel mnou odporný pocit - z nadbytku adrenalinu, naopak nedostatku kontroly nad mým uvažováním. Jim Gordon stál znovu jako přibitý, v ruce žmoulal jakousi malou kartičku. Soustředěně si ji prohlížel a při tom naštvaně podupával. Vytáhl z kapsy druhou, identickou kartu. Z přední řady davu se ze spletí otázek všech redaktorů a všeobecně novinářů vydralo jedno slovo. V Gothamu často používané, ale tak jednoduché a zároveň mocné slůvko "Joker". Z úst člověka v popředí znělo tázavě a nedůvěřivě. Jako jsme ho vznášeli i my ostatní již mnohokrát. Dokud by nebyl Joker mrtví, neměl bychom nikdo z nás jistotu, že nám z jeho strany nehrozí žádná velice humorná hra. Zúčtování se kvapem přiblížilo, už jsem si nebyl jistý, zda dokážu Jokera zastavit. Zda ještě vlastně jde zastavit, protože byl vždy o krok napřed. Odstrčil jsem muže za mnou a prodral se davem do prázdna. Zíral jsem na šumící ulici, která dnes zažila tolik příběhů. Mohla by vyprávět tucty z nich, ale mlčela a jen šuměla dál. "Batman nezná hranice, ale já ano."

Badumtsss - autorská děkovačka:

Moji drazí čtenáři a čtenářky. Respektive - přátelé. Byla jsem nehorázně překvapená, jak se vyhoupla hladina "přečtení" na téměř 130. Samozřejmě, že kdybych vytáhla známější téma a nepletla do toho tyhle kočičáky možná bych dostala i víc. Ale přesto věřím, že poznáte snahu a oceníte ji. Tento díl, který vám zase nepřinesl žádnou útěchu prostě vyjít musel, protože představuje důležitý stojan pro budoucí díly. Navíc je neděle a to znamená, že je zítra pondělí a to znamená, že je zase škola a to znamená, že to nic neznamená a já budu publikovat i během školního týdne. Tento díl chci věnovat Nikol @TeaNicoleGrigori

Tahle úžasná holčina velice pomohla, protože se s mým příběhem podělila i na sociálních sítích atd. Skvělá autorka, rozhodně na ni mrkněte. Případně ji zhejtujte, ale bacha na ni, je to Nudistka.

Abych to nějak zakončila. Slash se týká dvou osob mužského pohlaví, zatím to vypadá, že si Bruce Wayne bude muset zpříjemňovat chvilky sám. Brzy dovalím s novým dílem a ten snad nebude stát tolik za pendrek, jako předchozí. A možná se tam dokonce objeví i Joker. Zatím se mějte, milujte se a množte se. Nebo.... perte se a žerte se.

-Wolfie