Protože uvnitř jsi odporný jako já [Batjokes FF cz]

Twisted in da madhouse

"Pane Twiste, řekněte mi, kdo jste zač? Vaše oblečení vám totiž na důvěryhodnosti moc nedodává," optal se pan Gregson a položil svoje brýle znovu na hranu stolu. Pečlivě si mě prohlédl velice světlýma unavenýma očima a tázavě si odkašlal v napětí. "Za to se omlouvám, nejsem na tom teď finančně tak dobře. Po smrti mého otce zůstalo spoustu nevyřešených složek na mě a já nedávno při třídění jeho kanceláře objevil neuzavřenou složku se štítkem "důležité" a dozvěděl jsem se, že je Joker jeho dřívějším pacientem. Víc toho nevím, jen, že jsem dostal za úkol dokončit jeho práci a proto jsem dnes tady," snažil jsem se působit co nejgalantněji, doufal jsem, že mi dr. Gregson konečně alespoň na okamžik uvěří. On se jen zaujatě poškrábal v řídnoucích vlasech a koutkem rtů se usmál v údivu, při čemž pokýval hlavou. Obočí se mu podivně zdvihlo a jeho tvář vypadala velmi důvěřivě. Tedy, alespoň jsem v to doufal. "Dobře, budu vám věřit, ale proč jste tu složku hned nepředal policii anebo nám zde v Arkhamu, proč chcete mermomocí vyplnit ten formulář sám?" znovu vznesl otázku a mě docházela trpělivost, proto jsem dal na emoce a nechal sebe vypravovat citově náročný příběh. "Víte, můj otec se mnou nikdy neměl dobrý vztah. Nebyl jsem vždy svatý a hodně jsem v mládí zkusil, ale nikdy mě nenechal na holičkách. Pokaždé se mi snažil pomoc, já si toho však nikdy dost nevážil. Když zemřel, uvědomil jsem si, že mu toho spoustu dlužím a jeho velkým přáním vždy bylo dokončit práci terapeuta. Do dvou let jsem všechny jeho spisy uzavřel a už mi zbývá jen jeden poslední a já chci, aby můj otec věděl, že už na mě může být pyšný. Většinu svých peněz jsem investoval do plnění jeho snu a rozhodně toho nelituji. Vím, že nevypadám dvakrát důvěryhodně, ale chci, abyste věděl, že všechno, co potřebuji, je jen dokončit celoživotní práci mého otce. Dejte mi jen 40 minut a já vám slibuji, že už tu o mě neuslyšíte, nikdy víc,..." dořekl jsem unaveně a nepatrně se zamračil. Už jsem si připadal jako hlupák, když jsem si uvědomil, že jsem pro plnění snu mého vlastního otce vůbec nic neudělal. Pochopil jsem, že celá ta lež, kterou jsem právě vypustil do Arkhamu, je vlastně realita, kterou jsem nikdy neuskutečnil. V životě jsem svému otci sen nevyplnil,... Gregson se na mě usmál a natáhl ke mě ruku. Potřásl tou mojí a už po několikáté znovu uchopil své brýle a nasadil si je. "Pane Twiste, jeden z našich hlídačů se vás ujme a dovede vás na samotku. Pacient 4479 musel být přemístěn do soukromé haly a je odtržen od veškerého kontaktu. Je 24 hodin v kuse přivázán k vozíku a odmítá všechnu potravu. Museli jsme zrušit veškerou komunikaci, protože před dvěma dny pokousal dvě z našich doktorek a my jsme nechtěli riskovat další konfrontaci. Nejsem si tudíž jistý, zda vás tam můžeme vůbec pustit a jak bude na neznámého člověka reagovat. Počítám s tím, že ho navíc budete potřebovat odpoutat kvůli podpisu na ten váš formulář, ale to nepřichází v úvahu," řekl nervózně a já ho klidně ujistil. "Nebojte se, už dříve jsem se setkal s opravdu problémovými případy a přes všechny trable s nimi jsme to zvládli bez jakéhokoliv konfliktu," ujistil jsem dr. Gregsona netrpělivě a co nejvážněji. Už mi zoufale docházela slova a vymýšlet další falešné příběhy bylo čím dál obtížnější. Doktor se zatvářil chápavě, ale trochu v nesouhlasu zakroutil hlavou. Několikrát se to opakovalo, než řekl: "Nevím, na co jste byl zvyklí u jiných pacientů, ale to, s čím se setkáte nyní je zlo. Nebyl den, kdybychom se nesnažili o nějaký zoufalý čin, o nějakou, byť neúspěšnou terapii. Nic nezabírá, pacient 4479 je neléčitelný. V poslední době se jen snažíme udržet ho zde, zatím se nepokusil o útěk, ale v jeho případě s tím do budoucna musíme počítat. Pane Twiste, pokud opravdu věříte v to, že nedojde k žádné konfrontaci, budu tomu věřit i já. Ale pokud v tom nemáte jasno, raději odejděte a nechte tu záležitost neuzavřenou." V tu chvíli mi absolutně došla slova a proto jsem jen afektovaně hlasitě vydechl a ukončil diskuzi jednoduchou nenucenou větou: "Doktore, jsem si jistý, že k ničemu nedojde,..."

Šli jsme dlouho, Arkham byl naprosto gigantický a i chodby se zdály monstrózně dlouhými oproti prostorům Wayne tower. A o to víc byly ponuré a chladné, když jsme se pomalu přibližovali k samotkám. Ještě před několika doktory kousek ode mě, kráčela ochranka, která se navíc ještě musela zaobírat věcmi bezpečnosti. Já ale dobře věděl, že mi Joker nemůže nijak ublížit. Pokud nechtěl přerušit naši rovnováhu a zničit celý obtížný proces tolerance. Odbočili jsme do krátké uličky a hned před námi stáli dva muži jako strážní. Dr. Gregson s nimi několik okamžiků zabraně mluvil a potom jen pokynul rukou někam do prostoru a tím diskuzi ukončil. Muž z ochrany se ujal mě. Zavedl nás zbylých 5 do úzké místnůstky v zákoutí samotek a pečlivě nás prohledal. Byl vůči mě dost nedůvěřivý a proto pečlivě prohledal všechny moje kapsy. Byl jsem ve výhodě, díky návštěvě autopůjčovny jsem obdržel dvě prázdné složky, které jsem měl vyplnit. Pokud vím, byly zaměřeny na stav auta a jeho dodatečné závady. Podstrčil jsem mu je jako údajné formuláře. Bystrým okem prohlédl moji tvář a potom líně zvedl speciální tyč, která s jistotou potvrdila, že s sebou nemám žádné zbraně. Přesto se na mě afektovaně zamračil a něco zamumlal do vysílačky. Obrovské dveře se za zvuku nepříjemného vrzání těžkopádně otevřely. Za nimi na nás ale nečekala žádná malá výslechová místnost, nýbrž na oko nekončící hala bez oken, nenašel jsem tam nikde stát ani stolek, židli, lampu... Cokoliv, co by připomínalo nějaké známky dřívějšího života. Jeden ze strážníků mě hrubě chytl za rameno a párkrát mi zopakoval, jak se mám v přítomnosti pacienta chovat: "Vyhněte se fyzickému kontaktu," řekl, "pacient je pod vlivem léků, může mluvit z cesty, pokud dojde ke konfrontaci, držte se blízko žlutým pásem označené stěny a strážníci do pár sekund zasáhnou. Nesnažte se jím manipulovat, není tak lehko ovládnutelný jako ostatní pacienti. Zdržte se konverzace o jeho minulosti, při stejném tématu byly dvě z našich doktorek napadeny." Souhlasně jsem kývl. Aniž bych vůbec tušil, do čeho jdu, čemu budu vystaven a jak moc bude moje návštěva Arkhamu klíčová při hledání odpovědí.

Už to přichází,... milostné scény v nedohlednu, ale stále máme možnost pokochat se pěkným napětím, které nakonec vyústí ve vámi tak očekávané scény. A jak to vlastně bude se záhadami okolo Jokera? Proč už nikdo nemluví o jeho vodítkách v novinách? Co se skrývá za jeho nezájmem utéct? Jak brzy se provalí, že James Twist je jen jeden velký podfuk? Nechte se překvapit. Napište mi do komentářů nějaký hezký hejt, ať mi alespoň něco naruší pěkný spánek. Brzy na viděnou,... tedy,... na čtenou.

-Wolfie