Real

týden 2. (1/3)

Dva dny volna brunetka strávila většinou venku s Louisem, Hannou i Jayem. Bylo to hlavně kvůli tréninku. Kluci se bavili, Jay se zlepšoval a dívky si aspoň mohli dlouhou dobu nerušeně povídat. Jakmile trénování skončilo, všichni se společně vydali na hlavní třídu za nějakým jídlem. Skutečnost, že s nimi byl po celou tu dobu Jay, nikomu nevadila. Sice mezi nimi byl několikaroční věkový rozdíl, ale dělali to hlavně kvůli němu. Navíc si rozuměli, opravdu, byla to zábava. Maddy byla ráda. Chtěla pro něj to nejlepší.

V nedělní podvečer se sourozenci vraceli domů. Jay měl pálku tentokrát přehozenou přes rameno, takže nedřela o zem a šlo na něm vidět, že má značně dobrou náladu. Vedli mezi sebou vtipný, odlehčený rozhovor.

„A máš zítra trénink?" zeptala se ho sestra.

„Mám."

„Jayi, ty budeš hrát. Vím to.

„Taky to vím, díky Maddy." Pověděl a pak začal pískat nějakou zvláštní melodii, snad z nějaké počítačové hry. Brunetka se pousmála.

***

V pondělí se nestalo nic zajímavého. Škola uplynula rychle, dokonce ani Stylese neviděla. Měli s ním mít hodinu, ale do školy se ani nedostavil. Odpoledne se stavila do knihovny. Chvilku si povídala s paní I, sebrala pár knížek a zbytek dne proležela v posteli. Přišla na ni taková ta podivná únava, které se člověk dokáže zbavit jen pořádným šlofíkem.

A tak tedy usnula už v 20:00.

***

Brunetka otevřela oči. Obklopovala ji tma. Podívala se z okna, ale neviděla žádné hvězdy ba ani měsíc. Povzdechla si. Byla to jedna z těch nocí, kdy se vzbudila strašně brzy a musela něco chvíli dělat, aby mohla znovu usnout. Zmáčkla tlačítko na budíku a jeho displej se hned rozsvítil. Ukazoval 3:23. Fůha. Dívka vstala, rozsvítila a pomaličku sešla do kuchyně. Přešla k ledničce, otevřela ji a chvíli jen tak zírala dovnitř. Poté popadla krabici mléka a napila se. Byla to speciálně její krabice, protože už nikdo jiný z rodiny neměl potřebu chodit v noci po domě a pít mléko rovnou z krabice.

Nalila do sebe několik doušků vychlazeného mléka, vrátila ho zpět na své místo do ledničky a otřela si pusu. Čas jít zase spát. Dívka došla zpátky do pokoje, tiše zavřela dveře a spadla do postele. Přetáhla přes sebe deku a znovu se ponořila do snů.

***

Píp-píp-píp-pííp-pííp-pííp-píííp-píííp....

Madeline líně natáhla ruku a pořádně praštila do časokrabičky. Nastalo ticho. Dívka zamručela. Doba, mezitím co podnikla svou noční výpravu do lednice a tímto momentem, se slila do jedné krátké vteřiny. Brunetce se zdálo, že nenaspala vůbec nic. Cítila se snad ještě unaveněji než včerejší odpoledne. Pomaličku se vyhrabala z postele a zabořila nohy do huňatého koberce. Musela na chvilku zavřít oči, aby se jí přestala motat hlava, teprve potom se rozešla směrem do koupelny.

Ocitla se před zrcadlem. Bože. Její vlasy vypadaly jako by se před chvílí ocitly ve středu tornáda, všimla si i velkých kruhů pod očima a celkově si připadla jako oživlá zombie.

Došourala se do kuchyně, kde už uřadoval Jay.

„Dbrý rán.." zabrblala Madeline, aby si jí všiml.

Jay se otočil směrem k ní a už, už se chystal také pozdravit, ale když ji uviděl, popadl ho záchvat smíchu. Brunetka se na něj zadívala propalujícím pohledem. „Tyjo, já nevěděl, že jsi byla včera ještě na nějaký pařbě. Vypadáš..ehm" zarazil se.