„Co třeba k molu?" navrhl Louis. Maddy ten návrh ihned přijala, jelikož už si představovala, jak sedí na okraji betonového mola po boku svého nejlepšího kamaráda, kapky studené vody jim v pravidelném intervalu dopadají na nohy, nebe pomalu tmavne a slunce střídají hvězdy a měsíc. To byly přesně momenty, pro které žila. Silně vnímala krásu okolí a klaněla se Matce Přírodě za její ochotu. Spolu s Louisem se vydali předměstskými uličkami k danému místu. Rozhovor mezi nimi plynul jako rychle tekoucí horská říčka; nikdy se nezastavoval ani neškobrtal, tekl hladce a rychle. Měli si toho tolik co říct.
„Povídej mi o Evropě, prosím." Požádal ji Louis.
Dívce se vybavilo tucet perfektních okamžiků, které prožila v jiném světadíle. Evropa ji okouzlila. Byla v tolika různých městech, navštívila tolik významných památek a celkově prozkoumala velkou část světa. Obdivovala ten světadíl za jeho rozmanitost; tolik různých kultur. Začala ihned povídat o všech těch odlišnostech.
„Tam bych se taky rád podíval. Muselo to být něco úžasnýho." Přisvědčil hoch.
Brunetka přikývla. „Jak říkáš, nádherný."
„Možná, že v budoucnu se tam někdy podíváme společně. Jela bych tam klidně ještě jednou. Řekli bychom to i Hann, ta by určitě jela s náma a pronajali bychom si karavan. Podívali bysme se všude, do Paříže, Anglie, Švýcarska..."
Louise to její nadšení pobavilo, ale vzápětí, než si vůbec začal představovat nějakou dobrodružnou cestu se svými kamarádkami, zvadl jako květina.
„Maddy" Nerad ji přerušil ve vytváření báječného snového scénáře. Dívka se na něj pootočila. Jakmile uviděla jeho zvláštní výraz, ztichla. „Je to moc super. Vážně, to co vymýšlíš, zní vážně skvěle, ale zamysli se, tohle se asi nikdy nestane." Bylo mu poměrně trapně, že ji takhle utnul.
„Proč?" Brunetka se na chvíli zarazila. „Protože bys na to neměl? Louisi to je kravina! Nějaký peníze máš, s Hannou bychom taky něco přidali a zbytek by sis mohl vydělat. Chodil bys na brigády." Navrhla dívka. Chápala, že je to pošetilé, ale mohli by to dokázat, společně. Louisovi se ta slova líně převalovala v hlavě. Nejdřív nedávala žádný smysl. Nechtěl je sestavit, protože by to následně znamenalo problém. Svou trošku peněz si hlídal. Nebyl to sice žádný škrt, ale rozhodně je nerozhazoval za kdejaké blbosti.
Brunetka vycítila, že se její kamarád k odpovědi zrovna dvakrát nemá, a tak raději dodala „Promysli si to. Zatím jsou to stejně jenom hloupý myšlenky." Za to jí byl vděčný.
Cesta k molu uplynula vážně rychle. Když se tam dostali a posadili se na okraj, slunce už bylo téměř za obzorem. Mávaly na ně poslední paprsky, které pomalu ale jistě ustupovaly.
„A co holky?" houkla na něj najednou dívka.
„Jo, jo; Daisy a Phoebe furt dělají kraviny, Fizzy se učí na přijímačky a Lottie je pořád někde venku. Mají se dobře." Vyplivnul ze sebe Louis rychle, přičemž mu silně cukaly koutky.
„Hej!" žďuchla ho brunetka. „Ty víš, jak jsem to myslela." Louis propuknul v smích.
„Fajn, dobře." Pokoušel se uklidnit. Podíval se na ni. Vypadala nádherně. Široké hnědé oči, úzký rovný nos, smyslné rty a plno maličkých pih, ty se mu na ní líbily nejvíc.
„Možná někdo." Přiznal.
Dívce se rozšířily zorničky. „Vážně, kdo?"
„To je tajemství." Šeptnul a opatrně prsty odstranil medový vlásek, jenž se jí zatoulal přes obličej.
Maddy si všimla, jak se jí Louis podíval na rty. Nebyla si jistá, ale dobře věděla, co po tom většinou následuje. Vír, už zase v hlavě měla vír, který rozhazoval. Potom jí oddělal ten vlas, lehounce, tak že sejí vůbec nedotkl. Líbil se jí. Hlavně teď v téhle chvíli, ve světle zapadajícího slunce, jehož slabé paprsky se odrážely od jeho mírně opálené kůže. Ty oči, oceány. Neměla odvahu sjet pohledem níž, až příliš se bála.
„Dobrá, ale jestli k něčemu dojde, tak mi to řekneš, jasný?"
„Jasný."
Dívka odvrátila hlavu k vodě. Nebe už značně ztmavlo, ale nad nimi zářila první hvězda. Opřela se o Louisovo rameno. Po chvíli ucítila jemný dotek na druhém boku. Obejmul ji.
***
Pozn. autorky
HMMM Ahoj!
Tak tu je taková kraťoučká část. Klidně jsem ji mohla připojit k předešlé kapitole, ale to jsem ještě netušila, že bude tak krátká. Každopádně, co říkáte na Louise a Maddy? Mě to přijde strašně milý.
Mluvila jsem o Real s kamarádkami a rozhodla jsem se, že jedinou možností, abych přidávala aspoň nějaký čas pravidelně dlouhé části, je předepisování dopředu. Takže teď nějaký čas nepřidám (ale to vám asi už nevadí a kroutíte nade mnou hlavou, protože jste si asi už zvykli) a předepíšu si několik kapitol dopředu, abych pak mohla přidávat každou neděli, možná i častěji a vy z toho měli požitek.
No a jinak, doufám, že se máte krásně. My tenhle týden píšeme mega moc testů, tak mi prosím držte pěsti. Taky bych byla moc ráda za nějaké komentáře; kupříkladu, bych se vás chtěla zeptat, jestli neznáte náhodou nějakou dobrou fanfikci, která by stála za přečtení (tak mi ji sem můžete napsat)?
Moc vám děkuji za všechna ta přečtení, votes atd atd.. REAL Má už přes 700 přečtení a pomalinku se blíží k 1000, tak jsem šťastná jako králík.
ADIOS, Terka :)
YOU ARE READING
Real
Fiksi Penggemar"Takže, jestli to správně chápu - zamilovala jste se do imaginární postavy?" "Ano." ______________________________________________________ by b.Tereza