Jisung seděl v obýváku který patří Minhovi s Changbinem, v náručí misku s cereáliemi k snídani a kromě cinkání lžičky o keramiku bylo v bytě hrobové ticho. Vzbudil se dost brzy a tak nějak si odvodil, že obsloužit se může sám. Bin to u něj doma taky tak dělá, tak proč ho zbytečně prudit, že už je vzhůru. Doongie utekla z pokoje když z něj vycházel, takže nechal pootevřeno a když už byl u přípravy snídaně pro sebe, dal jídlo do misek i kočkám. Soonie se mu celou dobu mazlivě otírala o kotníky, než položil její misku na podlahu.
Jisung se začínal nudit, takže si zapnul televizi a dost snížil hlasitost, aby nikoho nerušil. Proklikal se několika kanály až tam, kam potřeboval a spokojeně sledoval Spongeboba. Několik minut poté ale do místnosti zavítala další osoba, zjevně se skvělou náladou.
,,Dobrý ráno, Sungie," pozdravil ho Felix a přešel k němu.
Sebral ze země polštářek, který tam nejspíš včera zůstal ležet, položil si ho na gauč a pomalu se na něj usadil. Jisung sice nechápal proč to dělá, ale trochu divné mu to bylo.
,,Měli jste hezkej večer?" nadhodil taktně.
,,Za poslední dobu nejlepší, děkuju za optání," zasmál se Lix a upřel oči k televizi.
,,Ty a ty tvoje pohádky," zakroutil blonďák hlavou, ale vůbec to neříkal vyčítavě. Spíš to znělo pobaveně.
Sung si nabral poslední lžičku cereálií a strčil jí do pusy. Když dožvýkal, vypil z misky zbytek mléka.
,,Máte dneska ještě něco v plánu, nebo se mnou jdeš domů?" zeptal se pak.
,,Já bych chtěl být s Binniem, ale večer se vrátím, ráno brzo vstávám."
,,Fajn, užijte si to. Já se cestou domů stavím na nákup, jinak budeme zítra hlady, ale pak se hodlám královsky válet. Nepotřebuješ něco, když už tam půjdu?"
,,Pár věcí asi jo."
,,Seznam do zpráv a prašule na účet, jako obvykle?"
Felix mu to s úsměvem odkýval. ,,Děkuju, příště zas já."
Jisung se zvedl z gauče, došel do kuchyně a ze zvyku si po sobě umyl mističku i lžičku. Nejdřív uvažoval, že se prostě sebere a půjde, když aspoň někdo ví, kam se vytratí, ale po tom co mu Felix řekl, že má v plánu být s Changbinem, zauvažoval nad tím, jestli se náhodou Minho nebude chtít vytratit s ním. Pomoc s nošením tašek by se mu hodila, ale nutit ho do toho rozhodně nebude. Pak se vrátil zpátky do obýváku, a pokračoval i s Felixem v koukání na pohádky.
Necelou hodinu poté se v obýváku objevil Changbin. Hana pozdravil, Felix dostal pusu a pak jim zmizel v kuchyni. A jako by to měl načasované, hned po něm prošel kolem obýváku i Minho. Vydal zvuk, který měl být pravděpodobně pozdrav, ale znělo to spíš jako kočičí zavrčení. Když brunet v kuchyni sahal po rychlovarné konvi a jeho ruka se setkala s Changbinovou, zavraždil ho pohledem.
,,Moje," bručel a Bin se jí pro jistotu pustil.
,,Fajn, ale dej tam víc vody, ty sobče," oplatil mu bručivě.
Minho si připravoval ranní kávu a býval by mlčel, ale mozek už se pomalu budil a stála v něm jedna z těch zvědavých otázek, který Lee Know prostě musí vědět.
,,Tak co včerejšek? Zadařilo se ti?"
,,Cože?" vyhrkl Changbin, ale současně s tou otázkou mu došlo, na co se Minho ptá.
,,Trefil jsi jamku?" pokračoval brunet.
,,Vážně se budeš na něco takovýho ptát a ještě k tomu používat sportovní terminologii?" ozvalo se otráveně.
ČTEŠ
Spolubydlící
FanfictionLee Minho a Seo Changbin jsou už pár měsíců spolubydlící. Oba chodí na stejnou vysokou a když nejsou tam nebo na brigádě, tráví si čas každý po svém. Minho se svými třemi kočkami, s knížkami nebo procházkami po městě a Changbin ve většině případů se...