Spolubydlící

19. kapitola

,,Tak Sungie má dokonale odkecáno, tím pádem natrénováno, takže teď drapne kytaru a bude zpívat," oznámil Bin, jako hotovou věc.

,,Ne, děkuju. Zahraju vám co chcete, ale ze zpívání se odhlašuju," uvedl Jisung na pravou míru a došel si do stanu pro instrument. Když se vrátil, pohodlně se usadil i s kytarou a ladičku si položil na koleno. Zapnul jí, ale sotva stačil jednou brnknout, Changbin mu jí ukradl.

,,To myslíš vážně?" zabručel na něj Han.

,,Nepotřebuješ jí."

,,Binnie, nezlob ho," otočil se po svém příteli Felix.

,,O to umí i bez ní. A líp. Je to i pro vaše dobro," krčil Changbin rameny, mezitím co ho Jisung propaloval pohledem.

,,Bine, vrať mi jí. Prosím," Jisung se na něj nezlobil, ale nechtělo se mu s ním dohadovat.

,,Co za to?" zazubil se temný pán a začal laškovně hýbat obočím.

,,Aha, takže o tohle ti jde," pousmál se Minho, kterému už to došlo. ,,Nevracej mu jí," dodal ještě a začal se smát.

,,To od tebe vůbec není hezký, že nedržíš se mnou," reagoval na tu zradu Jisung a podíval se na Hyunjina, v očích prosbu o zastání.

,,Ode mě pomoc nečekej, taky tě chci slyšet zpívat."

,,Promiň," pozvedl ruce Jeongin aby bylo jasné, že s klukama drží basu.

,,Dobře, ale jen jednu a pak mi dáte svátek. Souhlas?"

Všichni se usmívali a naprosto s tím souhlasili, takže se Changbin natáhl zpátky k Hanovi a ladičku mu vrátil. Když byl Jisung připravený začít hrát, zeptal se; ,,Tak kterou?" a rozhlédl se po svých přátelích.

,,Happy!" začal s jiskřičkami v očích žadonit Changbin.

,,Tak tu ani omylem. Nebudu zpívat nic, co jsem napsal."

,,Říkal jsi, že jednu zazpíváš!" kňučel Bin a dělal psí oči.

,,Ale neřekl jsem jakou a kdy. Začneme něčím co známe všichni, jo? Až se trochu rozehraju, tak ti něco zazpívám, když po tom tak toužíš, ale ne ty moje," zatvářil se Jisung kysele.

,,Ty i skládáš?" podíval se na něj Minho překvapeně.

,,Už ne. A nebudu! AAAAAAAAAAAAAAAAA! A ticho tam! Jestli mám hrát, tak si HNED něco vyberte, nebo to balím!"

,,Umíš Way back home od Shauna?" vyhrkl Jeongin.

,,Jop."

,,Tak můžeme tu? To známe všichni ne?" rozhlédl se In po ostatních.

Když se ozvaly nadšené souhlasy, Jisung se zase usmál a začal hrát. Všichni kromě něj zpívali a bylo to naprosto úžasné. Když zjistili jak dobře jim to jde, střídala se jedna písnička za druhou až do doby, kdy se setmělo.

,,Auvajs, už necítím prsty," zaplakal Jisung a bříška prstů, která měl nejvíc otlačená od strun, si postupně vkládal mezi rty, aby jim ulevil. Každé pohladil jazykem a snažil se je zuby narovnat do původního tvaru. Minho ho velmi zaujatě pozoroval. Sám si nejspíš neuvědomil, jak hladově se na něj dívá, ale člověku co seděl přesně naproti, to zjevně neušlo.

,,Minho?" houkl na něj Hyunjin.

,,Tady...co?" nadskočil brunet a podíval se za hlasem.

,,Pojď se mnou pro matroš."