Spolubydlící

8. kapitola

,,Hannie?"

Slyšel svoje jméno. Nebo tedy tu verzi, kterou nemá moc rád, takže místo odpovědi jen trochu zabručel.

,,Hannie, probuď se," někdo s ním jemně třásl.

Cítil, že se o něco opírá a to něco moc hezky voní. Pak mu došlo že usnul a prudce se vyšvihl do sedu. Srdce mu mlátilo do hrudníku jak se lekl, ale i při rozespalém pohledu na Minha mu došlo, že se po něm jen něco chce, že nezaspal do práce. Jasně... je pátek a on tu usnul při filmu, co si spolu pouštěli.

,,Hannie, promiň, nechtěl jsem tě budit ani děsit, ale strašlivě ti kručí v břiše. Jedl jsi dneska vůbec něco?" starostlivě se ho ptal Minho.

Rozespalý Jisung se zamyslel a vzpomněl si, že to poslední co dneska měl a dalo by se považovat za jídlo, byl jogurt o polední pauze, který v podstatě jen vdechl, aby mohl jít zase hned Hyunjinovi pomáhat. A kafe mu jako jídlo nikdo počítat nebude, ani kdyby bylo hodně sladký.

,,Asi moc ne," zareagoval nakonec.

,,Tak mazej do kuchyně. Udělám ti něco k jídlu."

Jisung ho poslechl a unaveně se přesunul ke stolečku v kuchyni. Teprve pak mu to seplo.

,,Ty umíš vařit?"

,,Ano, kdybych totiž doma nevařil, Changbin by nás navěky věků živil pizzou."

Han se pousmál. ,,Bin vařit umí, jen to dělá nerad."

,,Ne, to není správný slovo. Na vaření je línej jako vandrák po dešti."

,,Moc hezky o něm mluvíš," začal se Jisung zlehka smát.

,,Není to nic, co bych mu nevmetl do tváře. Sungie, nevadí, když ti prohrábnu ledničku?"

,,Dělej co musíš," pokrčil Jisung rameny, hlavu si položil na stůl a zavřel oči.

,,Veverko! Vstávej!" zahalekal na něj brunet.

,,Nebyla to rybka?" odpovídal Sung, když k němu zvedal hlavu.

,,Ano, ale ty rybka nejsi. Jsi malá, roztomilá veverka. Akorát na můj vkus nějak moc hubená."

,,To se ti jen zdá," odpovídal a na to zrzavé zvířátko nijak nereagoval. Po tom, co mu to Minho posledně vysvětlil, mu to od něj nějakým záhadným způsobem přestalo vadit.

,,Kéž by. Víš vůbec, co je to ODPOČINEK, nebo to slovo stejně jako Changbin považuješ za sprostý?" pousmál se Minho a tahal z lednice ingredience na Jisungovu večeři.

,,Poslední dobou nemám na odpočívání čas."

,,Tak jsi mě měl poslat do háje, a mít zítra aspoň dopoledne pro sebe."

,,Já bych si stejně vygeneroval nějakou činnost, na to se moc dobře znám. A navíc, já jsem s tebou moc rád, ale to už jsem ti myslím říkal."

,,Děkuju," usmál se na něj Minho od linky, ,,máš rád špagety?"

,,Miluju špagety."

,,Výborně, tak mi dej pár minut."

,,Nechceš nějak pomoct?"

,,Ne, seď a odpočívej."

,,Felix mi vždycky říká to samý, když mu nabídnu pomáhání, ale u něj je to čistě proto, že si mě zaškatulkoval mezi kuchyňský nemehla."

Brunet se na něj otočil, v očích ten jeho klasický kočičí výraz. ,,Jsi v kuchyni nebezpečnej, jo?"

,,Ne tak docela. Ale když jsem se mu poprvý a naposledy snažil pomoct, tak jsem KOMPLETNĚ celou tu omáčku vylil. Byl jsem unavenej zhruba jako teď a moje ruce ten hrnec prostě chtěly pustit."