48. kapitola

494 37 2
                                    


Changbin v kuchyni dopil své kafe, odfrkl si a rozhodl se pokračovat v načaté práci. Prošel všechny horní skříňky kuchyňské linky a nejenže objevil ještě jeden z Minhových oblíbených hrnků, které tam asi ze zvyku uklidil po mytí nádobí, ale našel i načatou krabičku s pamlsky pro kočky. Než se stihl otočit, aby sáhl po novinách, do kterých zabalí hrnek, něco se mu otřelo o kotníky. Když to mňouklo, nadskočil.

,,Minhooo!" zahulákal a pak se podíval dolů ke svým nohám na Soonie.

,,Jooo?" ozvalo se z druhého konce bytu, kde si brunet dobaloval poslední krabici s věcmi.

,,Můžeš do kuchyně?" volal Bin nazpátek. Po chvíli ticha se v kuchyni objevil brunet s tázavým výrazem ve tváři. Changbin se na něj upřeně podíval a pak sklopil oči ke svým nohám, kde stále tiše pomňoukávala Soonie v domnění, že už jí konečně dá pamlsek z té krabičky.

,,Budeš mluvit, nebo kadit písmena?" rozhodil Minho rukama.

,,Sorry, zaskočila mě. Jak to, že tu ještě je? Nemá už být s ostatními u Sungieho?"

,,Soonie pojede s poslední várkou."

,,A že bys mi to třeba sdělil? Nebo už jsi zapomněl, jak jsi hledal Dori? Co kdybych jí omylem přibalil do nějaký bedny?!" ptal se temný pán rozladěně.

,,Toho by sis všimnul."

Changbin si povzdychl a rozhodl se to dál nerozebírat. Minho je tu dneska naposledy a nechtěl jejich spolubydlení zakončit tím, že na sebe budou vrčet. Rozhodl se tedy otočit list a pokračovat načisto.

,,Jo, to asi jo... Hele, když už jsme u tvých koček, víš na co jsem se tě nikdy nezeptal?"

,,Na co?" zamrkal Minho a usmál se. Changbin pookřál společně s ním. No jo, rozhovory o dětech jsou parketa každé mámy.

,,Proč sis vlastně pořídil tu první? Nikdy jsi mi to neříkal. Vím, že ty zvířata zbožňuješ, ale zajímalo by mě, jak padlo první rozhodnutí."

,,Potřeboval jsem někoho na mazlení a lidi v tu chvíli nepřipadali v úvahu," pokrčil brunet rameny.

,,To je ti podobný," zasmál se Bin. ,,Jo a co ten incident předevčírem? Už jsi to rozdejchal?" dodal ještě.
Brunet se při té vzpomínce zamračil. 

,,Byla to holka, kdo ho objímal, takže jo. Ale kdyby se mi na Hannieho takhle pověsil cizí kluk, něco mi říká, že bych ho chňapnul, roztočil nad hlavou a zahodil."

,,To je celkem klidná a mírumilovná reakce na to, že jde o Sungieho."

,,Zatím jo, ale jen co ho budou obletovat kluci, pořídím si na ně vodní dělo."

,,Soucítím s tebou. Sápat se mi někdo po Lixiem, zmrzačil bych ho."

,,No vidíš, Bine. A to jsi měl strach z toho, že budu celebrita já." Poté se ozvalo řinčení domovního zvonku. ,,Vypadá to, že Hyunjin je zpátky. Máme kliku, že má někdo z našich kamarádů řidičák," zhodnotil to Minho.

,,Chan ho má taky. A pomohl by."

,,Ne, děkuju," zaprskal brunet.

,,Já myslel, že tohle už je za tebou?"

,,Dokážu se ovládat, neřeším, že se s ním Hannie stýká, ale nepotřebuju ho vídat víc, než je nutný. A rozhodně mu nehodlám nic dlužit."

,,Žárlíš, i když vůbec nemusíš, viď?" podotkl Bin.

,,NEASI. Jdu otevřít."

Minho se odporoučel z bytu, aby došel pro Hyunjina. Když se vrátili zpátky, král temnot seděl v předsíni na jedné z krabic, jenž budou stěhovat a na klíně měl předoucí Soonie, kterou uplatil pamlskem. Hyunjin se unaveně usadil na jednu z dalších krabic a hlasitě pronesl;

SpolubydlícíKde žijí příběhy. Začni objevovat