Jeden z mála omylů ze života Robin Buckley (Ronance)

Kapitola čtvrtá - Z deště pod okap

"Panebože! Já už ti nikdy v životě na nic nepřistoupím," vyšilovala Robin a poletovala po chatce. Ruce měla plné špinavého oblečení, které nakonec bezradně nacpala pod postel. "To bude taková, taková katastrofa, Steve. Ona mě sežere zaživa. Zcela vážně. A následně rozšíří po celým městě, že mám chlamydii," chytla se za hlavu.

"Prosím! To vydržíš. Bude to jen jednou, a pak se s ní po celý zbytek tábora už nebudeš muset bavit," otevřel Steve okna, aby dovnitř vpustil trochu čerstvého vzduchu. "Nadosmrti ti budu zavázaný a budu tě kdykoliv krýt u Keitha, až zase přijdeš pozdě do práce."

Robin vzdychla. "Už bych stejně nevymyslela žádnou výmluvu, proč tu nemůžu být," sklesle padla na postel a následně si vzpomněla na peřinu, kterou asi před minutou pečlivě urovnala. "Sakra!" ulítlo ji a se vší pečlivostí postel urovnala a opatrně se posadila na krajíček.

"Nehrotíš to trošku?" otočil se na ni Steve. "Nemyslím si, že tu nebude kontrolovat hygienické podmínky."

Robin okamžitě vyskočila a výhružně jeho směrem namířila ukazováčkem. "Tak hele, ty mantáku - tohle všechno by se nestalo, kdybys do toho neukacal i mě. Jen proto, aby sis později mohl štrejchnout s Eddiem Munsonem. Takže ti vřele doporučuju, aby nezpochybňoval moje-," v další chvíli je přerušil klepot na dveře.

"Ne, ne, ne, ne, ne!" zašeptala hystericky a pevně chytila Stevea za paži, když si všimla, že se vydal ke dveřím. "Ještě je sem nepouštěj! Nemáme vůbec uklizeno. Rozcupuje nás."

"Nemůžu je tam přece nechat stát!" odpověděl ji taky hlasitým šeptem a rozhodil rukama.

"Prosím, ještě chvilku-"

"Ne, už musím -"

"Vůbec to tu není-"

"Ačkoliv je velká zábava stát za dveřmi a poslouchat vaši hádku, tak bychom vám neměli za zlé, kdybyste nás vpustili dovnitř," přerušil je hlas Eddieho Munsona a Robin leknutím nadskočila.

"Ne-o-po-va-žuj se," vyslabikovala slabým šeptem, když uviděla jak se její kamarád přibližuje ke vchodu, ale Steve na místo toho jen jejím směrem poslal omluvný výraz a otevřel dveře.

Jestli se jí podaří přežít tenhle večer, tak on si mohl být téměř jistý, že se dalšího rána nedožije.

—

Držela v ruce plechovku s levným pivem a ledabyle se opírala o postel. Už se setmělo a z otevřených dveří viděla na Eddieho a Stevea, kteří spolu o něčem živě diskutovali na terase. Jejich kolena se jemně dotýkala a vypadalo to, že oba hledají drobné záminky proto, aby se toho druhého mohli dotknout. Robin za ně byla ráda a rozhodla se už nelitovat toho, do jaké situace se to vlastně dostala.

I když to znamenalo, že ona i Nancy seděly na zemi v jejich neuklizené chatce a v trapném tichu popíjely ze svých plechovek, zatímco sledovali ty dva, jak se smějí a pod rozsvícenou žárovkou jim nad hlavami létají nejrůznější mušky.

"Gratuluju ke třetímu místu," ozval se najednou Nancynin hlas.

"Díky," kývla Robin a sevřela rty. Upřímně ji tenhle náhlý náznak konverzace zarazil, ale byla celkem ráda za celé přerušení ticha.

Nancy dopila pivo a načala novou plechovku. Robin ji s opatrným pohledem sledovala a sama trochu upila. Rozhodně nebyla žádnou velkou party-girl. Tvrdý alkohol ani nemohla cítit a nakonec vždy stejně skončila jen s kelímkem piva, ze kterého po celý večer pomalu upíjela. Z toho co však teď viděla, bylo jasné, že Nancy s alkoholem žádný problém neměla. Za poslední dvě hodiny už v ruce držela třetí plechovku a nevypadal na to, že by zrovna teď hodlala zabrzdit.