Jeden z mála omylů ze života Robin Buckley (Ronance)

Kapitola šestá - Rozhovory o zlomených palcích

Nemohla říct, že by počátek "přátelství" s Nancy Wheelerovou byl jednoduchý. Vlastně to bylo dost těžké. Většinu času mezi nimi panovala rozpačitá vlídnost a opatrné obcházení ještě pořád okolo ne-tolik zapomenutého předchozího rozporu.

A tak přes jakoukoliv trapnost, která vznikla každou jejich interakcí a rozvážnými pohyby, se Robin snažila, aby tohle všechno fungovalo. Každé ráno ji pozdravila a přátelsky zamávala, Nancy jí vždy opatrně zamávání oplatila, u oběda si začali přisedávat k jejich stolu (k Steveově velké radosti) a i přes ostražité pohledy to vypadalo, že se všechno dostává na správnou trať.

Nancy totiž byla osoba, se kterou konverzace krásně plynula. Poznala, kdy má o určitém tématu přestat, co říct ve správnou chvíli a ačkoliv se jí Robin svěřovala jen s nejmenšími malichernostmi, aby ji ničím nepřehltila, tak Nancy byla vždy tak milá a vždy jí vyšla vstříc, což úplně vyvracelo její předchozí charakteristiku. Samozřejmě, že to bylo tím, že obě se snažily něco vybudovat a nemohly v tom případě být na sebe nepříjemné, ale Robin její vstřícnost ocenila tak jako tak.

"Slyšela jsi, že pan Clarke se dnes po obědě konečně vrací?" oslovila ji Nancy během dlouhé chvíle ticha, když společně čekaly u jídelních stolů na zbytek vedoucích, aby se dohodli na přípravě na páteční bojovku.

Robin se překvapeně otočila. "Vážně? Takže to znamená, že už nemusíme přijímat další buzerace od Jasona?"

Nancy se uculila. "Myslím, že on narozdíl od tebe z toho tolik nadšený nebude."

"Viď?" přikývla vehementně Robin. "Měly bychom ho pro jistotu hlídat - prevence sebevražd a tak dále. Protože jestli ztratí tohle svoje poslání, tak si nejsem úplně jistá, jak to s ním dopadne," zazubila se a Nancy se pobaveně usmála. Z druhé strany tábora zpozorovaly přibližujícího se Stevea s Eddiem, kteří šli proklatě blízko sebe a smáli se v podstatě každému slovu, který ten druhý vypustil z pusy.

"Myslíš, že už mezi nimi něco proběhlo?" drkla Robin do Nancy jemně ramenem a hlavou kývla směrem k dvojici.

Nancy pokrčila rameny. "Netuším, ale Steve je teď to jediné, o čem Eddie poslední dobou mluví. Občas mám z toho věčnýho adorujícího proslovu chuť si přehodit povlak přes polštář a udusit se."

Robin zasténala. "A to jsi ještě neslyšela tamtoho experta. Bojím se, že všechny jeho mozkové buňky byly nahrazeny jenom slovem Eddie. Je to trošku únavný. Jestli se nedají dohromady sami, tak je budu muset někam zavřít, dokud si všechno nevyříkají."

Nancy sešpulila rty. "To zní jako plán, ne?"

Robin přivřela oči. "Zveš mě na tajnou akci?" koketně si skousla spodní ret a lehce se k Nancy naklonila.

Nancy ztuhla a prudce se o pár centimetrů odklonila. "To byl vtip," sklonila pohled a rychle si zastrčila uniklý pramen za ucho. Robin okamžitě zrudla a nervózně se zasmála. "Jo, umm. Já to tak taky myslela. Jako vtip. Chápeš," vychrlila ze sebe aniž, by si předtím vůbec uvědomila, co říká a Nancy se stoickým výrazem ve tváři přikývla.

Robin se lehce odklonila a pevně stiskla oči. Kdyby se jen tak mohla zastavit. Uvědomit si, co za bludy zase vypouští z pusy a že možná na to, že se s nějakou náhodnou holkou zrovna začala bavit neznamená, že s ní musí žertovat, jako kdyby se znaly věky.

Nevěděla moc, proč je tak nervózní nebo i důvod, proč je v blízkosti Nancy Wheelerové tak nesvá. Když se začala bavit se Stevem, tak to taky nebylo postaveno na úplně nejlepších základech. Robin si ho pamatovala jako největšího kreténa ze školy a člověka, kterého nedokázala v žádné situaci vystát - i tak ale našli společnou řeč, a to aniž by se Robin hlídala, co říká nebo si ušetřila peprné poznámky a jedovaté připomínky. Ale u Nancy měla už od prvního setkání potřebu vypadat v jejích očích co nejlépe - proto i možná tolik napoprvé zabolelo, když zjistila, že o její společnost dřív menší dívka rozhodně nestála.