Sám jsi řekl,že SLÁVA JE NEJHORŠÍ DROGA/ Grey 256

Nemyslim na nic, mozek zahazuju pryč já

POHLED PEŤI

Najednou mi přišla zpráva a já i Lucy jsme se hned koukli na telefon.  "Kdo píše?" Zeptala se . "Martin" Odpověděla jsem . 

Martin : Zapomen na to co jsi ted viděla . 

Já: V poho prosimtě vždyt jsme kámoši

Martin: Kámoši

Martin" A nechceš přijít na kamarádskou návštěvu? 

Já: Takhle to nejde Martine nejde . 

Martin: Proč ne ?
Já : Zobrazeno

Moc dobře jsem  věděla jak by to dopadlo. Byla bych mu oddaná . 

"Tak co psal?" Zeptala se Lucy když jsem mobil odložila.  "Jestli bych k němu nešla na kamarádskou návštěvu" Řekla jsem a protočila oči.  "Měla jsi jít" Odpověděla Lucy.  "No to teda " Vykřikla jsem . "Ale proč ne ?" Zeptala se nechápavě . "No dopadlo by to no víš jak " Odpověděla jsem a ona hned pochopila .  "A ty to nechceš ?" Zeptala se. "Jsme jen kamarádi" Řekla jsem vážně . "No dobrá" Okomentovala Lucy.  "Nebo víš co já za ním půjdu" Řekla jsem po chvilce a Lucy málem vypadli oči. "No jak myslíš já stejně půjdu. "Odpověděla Lucy ale já ji zastavila . "ne ty půjdeš za Davidem . " Řekla jsem a ona poraženě kývla na souhlas. 

"Zazvoň ty " Řekla jsem Lucy ale ona zakývala nesouhlasně hlavou. "Fajn tak já"Řekla jsem nakonec . Zazvonila jsem a po chvilce otevřel David. David se zmateně na nás kouknul a důkladně si prohlídl Lucy, musela jsem se nad tím pousmát.   David nás pustil dál a za námi zavřel dveře.  "Takže ,co potřebujete?" Zeptal se David a já už chtěla odpovědět ale Lucy mě přeskočila. "Peťule jde za Martinem " Odpověděla za mě . "A proč jsi tady ty Lucy?" Zeptals e David s úšklebkem a to jsem už odpověděla já. "Jde za tebou" Řekla jsem rychle a Lucy mě propalovala pohledem.  David se překvapeně na Lucy koukl a Lucy odvrátila pohled na zem. "Martin je v pokoji" Oznámil mi David a já se tedy vydala za Martinem. 

Když jsem vešla do pokoje tak Martin seděl na posteli a koukal do mobilu. "Ahoj" Pozdravila jsem ho aby si mě všiml . Překvapeně si mě prohlídl. "Ahoj" Oplatil mi a já si k němu pomalu sedla. "Tak rád tě vidím" Řekl a opatrně mě objal, objetí jsem mu oplatila. "Nečekal jsem , že přijdeš" Řekl když jsme se odtáhli. "To já také ne" Odpověděla jsem popravdě. Najednou se Marin zvedl z postele, nechápavě jsem na něj zírala. "Teď jsme tady jenom my dva, dveře zamykám.Zamykám dveře, klíč zahazuju pryč já" Řekl . " Nemyslim na nic, mozek zahazuju pryč já" Doplnila jsem ho a šla ihned k němu . Jeho ruce mi položil na boky a já mé za krk. Pomalu jsme se k sobě přibližovali...

Pokračování příště