The nightmare

.8.

Jen si povzdechnu, ale nechám se dovést až do pokoje.

Bucky za námi zavře dveře a vydá se do koupelny. Já si mezitím Sednu na postel. Pořád se v myšlenkách vracím k tomu co se dneska stalo. Sleduji bílou zeď. Najednou mi to došlo. To kvůli čemu jsem tam šla nemám. Na maminčin medailon jsem úplně zapomněla. „Takže,", řekne Bucky. Podívám se na něj. Stojí tam a sleduje mě. V ruce svírá kufřík. Nejspíš to je lékárnička. „ Sundej si prosím aspoň trochu ten oblek. Ošetřím ti ty rány," řekne a sedne si vedle mě na postel. Kývnu a pomalu si začnu rozepínat jednodílný oblek. Rozepnu si ho až k pasu a nechám si ho spadnout z ramen. Podívám se na Nickyho a nemohu si nevšimnout jak celou dobu se zájmem sledoval mou ruku. Ve chvíli kdy si všimne, že ho sleduju si odkašle a rychle svým pohledem uhne. Začne hrabat v lékárničce a nakonec z ní i něco vyndá. To něco je desinfekce, nějaká mast a obvazy. Pomalu si ke mně přisedne blíž a začne mi desinfikovat bok ,který nevipadá o nic líp než včera. Pomalu a důkladně mi jí desinfikuje a dokonce mi jí i namaže. Pozorně sledují každý jeho pohyb. Jeho výraz je zcela soustředěný. Vezme obvaz a ránu mi obváže. Pořád mlčí. Zajímalo by mě co se mu honí hlavou. Jeho pohled se střetne s mým. Pořád nic neříká jen mi hledí do očí. Nadechnu se a chci něco říct, ale on je rychlejší. „Hotovo, jen ti ještě utřu ten nos," řekne. „ Myslím ,že to už zvládnu sama," řeknu a pomalu se zvednu. Vydám se do koupelny a po cestě si bandám na zpět na ramena svůj oblek. „Málem bych zapomněl,"řekne. Jeho slova mě přimějí zastavit a otočit se. „Něco jsem tam našel a.. a myslel jsem, že ti udělám radost ," řekne a vytáhne z jedné z kapes vesty náhrdelník s medailonkem. Medailonek mojí mámi, pomyslím si. Dojdu k němu. Mám neskutečnou radost. „ Děkuju," řeknu. Než si uvědomím co dělám tak ho políbím. Bucky vypadá, že takovouhle reakci nečekal, ale rozhodně mu má reakce nevadí a polibek mi oplatí. Přitáhne si mě k sobě,takže mi nezbívá nic jiného než se posadit na obkročmo na jeho klín. Z mého nepromyšlené ho polibku se stane smyslné líbání. Jeho kovová ruka spočívá na mích zádech a jeho druhá ruka spočívá na mém zátylku. Tím si mě k sobě tiskne ještě blíž. Moje ruce se někým způsobem dostanou do jeho vlasů. Bůh ví jak by to dopadlo kdyby....„Pardon,že vás ruším",řekne Steve. Rychle slezu z Buckyho klína. Všimnu si , že mám ještě pořád rozeplí ten oblek a tak si ho rychle zapnu. „ale tohle by jste asi měli vidět," řekne Steve a vydá se k odchodu. Já jdu hned za ním. Dojdeme do obýváku.
V televizi právě běží reportáž o tom ,že skupinka bívalých Avengers ,teď už válečných zločinců byla zatčena a převezena na Raft.„To nemyslí vážně,"řeknu a podívám se na Steva.„Musíš s tím něco udělat,"řeknu Stevovi.„Už jsem dostal nápad,"řekne a já kývnu. Čekám až řekne jaký .„Zítra se pro ně vypravíme na Raft",řeknu a já jen znova kývnu.„Mám docela hlad ",řekne Bucky.„Já taky," řeknu a nemůžu si nevšimnout Buckyho úšklebku.„Tady asi úplně moc jídla nenajdem ,takže co někam zajet?",zeptá se Bucky.„A čím jako to chceš prostě před Fastfood zaparkovat Quinjet?",zeptám se ho a usměju se. Steve se taky usměje. Dobře jsem Buckyho setřela. „No já se jdu podívat jestli tu vážně něco není, "řeknu a oni pokrývají hlavou. Prohledám špajz tam ovšem najdu ,jen konzervy a láhev vodky.„No",řeknu a dojdu do obýváku za těma dvěma.„Víc jsem nenašla",řeknu a položím konzervy a lahev před ně.„Ale aspoň něco k jídlu a k pití",řeknu a usedím se na gauč vedle Buckyho. Steve totiž sedí v křesle„Dojdu pro skleničky a něco čím to budeme jíst",řekne Steve a odejde do kuchyně. Bucky sedí pohodlně v křesle se zvláštním úšklebkem na tváři. „Dáš mi ten náhrdelník?" zeptám se Buckyho. On zahrabe v kapse vesty a vytáhne z ní medailonek. Natáhne ruku a podá mi ho. „Díky," řeknu, když si od něho medailonek vezmu. Nejdříve si ho prohlížím z venku, ale pak se konečně odhodlám a otevřu ho. Jsem v něm já ,jako malé miminko, má matka a můj otec. Prohlížela jsem si fotku a když Steve vešel tak medailonek zavřu. Zbytek večera jen pijeme,jíme konzervy a smějeme se různým věcem

. . .

Dojdeme k našemu Quinjetu a nastoupíme dovnitř.Letím jen já se Stevem, jelikož Bucky si prý potřeboval něco zařídit. Sedneme si, Steve pilotuje a já se věnuji moři pod námi.Cesta už nějakou tu dobu trvá, ale pak už uvidím jak se kousek od nás ,na moři něco nachází. Raft ,Pomyslím si. Přistaneme na přistávací ploše .„Počkej tu,"řekne Steve a já kývnu.„Až nás uvidíš,připrav se a až budeme všichni v letounu tak vzlétneš",dořekne a já kývnu. Pak odejde a já si přesedání na místo pilota. Prohlížím si všechny tlačítka a páčky. Snad to zvládnu ,pomyslím si. Minuty se vlečou a já stále čekám.Pak je uvidím. Dveře se rozrazí a ven vyběhnou Steve,Sam,Clint,Ant-man a jako poslední má sestra. Otevřu zadní dveře a sotva všichni vlezou dovnitř je rychle zavřu a vzlétnu.Je to jen tak tak jelikož ven začnou vybíhat strážní a začínají náš Quinjet zaměřovat.Zapnu neviditelný mód a odletím co nejrychleji pryč. Když doletíme zpět a vylezeme z letadla ,tak dojdu za Wandou .„Já ti musím ,něco říct,"řeknu a ona se na mě tázavě podívá.„Já ,když jsme byli se Stevem a Buckym v HYDŘE tak jsem tam našla jednu složku a na ní stálo..,"než to stihnu doříct tak si to Wanda sama přečte v mé hlavě a obejme mě.„Měli jsme bratra,líbila by jsi se mu,"zašeptá a já cítím jak jí začne po tváři stékat jedna slza za druhou.Její slzy začnou smáčet mé oblečení.„Hrozně mi chybí,"zašeptá a já jí obejmu ještě víc.Když se od sebe odtáhneme, tak jí utřu slzy z tváře .„Má mladší sestřička,"řeknu a ona se pomalu usměje .„Ale notak ne o tolik,"řekne a usmívá se dál.Po chvíli našeho smíchu se zarazí.„Co bude teď,"řekne a pokračuje.„Odejdeš?"zeptá se a já se usměju.„No víš já ,"řeknu a Wanda se usměje,zase se mi hrabe v hlavě.Chtěla jsem jí říct o tom, že se musím vrátit a vyjasnit si něco s Buckym.„Jen běž ,ale slib mi ,že se brzy uvidíme,"řekne a podívá se na mě .„Neboj, "řeknu a dívám se na ní. Spolu se Stevem se vydáme zpět na chatu. Bucky tam ještě pořád není. Jelikož už byl večer tak jsem se došla umýt a převléct se do pyžama. Mé pyžamo se skládalo z velkého trika a kraťasů, které jsem našla ve skříni. Potom jsem se vydala dolů kde byl Steve. Seděl v křesle taky už v pyžamu a díval se na televizi
Sedla jsem si kousek od něj na Gauč. Různě jsme si povídali a občas jsme se i smály. Bucky však stále nepřicházel a já jsem se začínala čím dál tím víc bát.

Tak tady je další kapitola.Doufám ,že se líbí. Violletti💗