Opatrně jí vytáhnu ven z rány.„Tak a je venku",řeknu a podívám se na Zema ten se donutí k něčemu co má asi být úsměv.„Tak teď to zašiju a bude hotovo",řeknu a on kývne.
Dny se postupně měnily v týdny, týdny v měsíce a měsíce v rok. Bude to rok co žiju v jednom domě spolu se Zemem .Staly se z nás velmi dobří přátelé .Často navštěvuji Wandu a co Bucky? To nevím .Od té doby co jsem odešla jsem se s ním neviděla. Zrovna se procházím po New Yorku. Byla jsem tu kvůli jedné paní .Začala jsem totiž zjišťovat kdo byla má matka, ale zatím se mi nepodařilo zjistit vůbec nic. Ani jméno ani to kde vlastně bydlela .Najednou mé myšlenky přeruší křik .O pár bloků dál se začíná zvedat k nebesům něco co má být asi mimozemská loď. Otočím se zády k té mimozemské lodi a vydám se pryč. Nechci s tím mít nic společného. Když se, ale vzápětí okolo mě přežene ten malej kluk v pavoučím obleku ,rozhodnu se podívat se tam. Za poslední rok se moje ovládání schopností o dost zlepšilo ,takže teď už vytvářím portály bez problému. Přemístím se do lodi. Před sebou uvidím chlápka v železném obleku ze ,kterého jeho ego přímo sálá.„Starku?" zeptám se a podívám se na něj. On sebou leknutím trhne a málem mě sejme jedna jeho střela„ Co tady děláš, čarodějko?" zeptá se mě a já se ušklíbnu. Všimnu si toho kluka má sundanou masku a stojí za Starkem.„Přišla jsem se podívat co se tu děje,každopádně tu nejsem sama,"řeknu a ukážu na toho kluka. Stark se na něj podívá pohledem se zvláštní snůžkou pocitů. Uslyším tlumený výkřik. Otočím se tím směrem. Když už jsem se sem vydala tak aspoň pomůžu, pomyslím si. Vydám se tam ,krom dělání portálů jsem se naučila poznat správné chodby a ihned jít tam kam potřebuji. No zkrátka si vytvořit v hlavě vlastní mapu. Potichu vejdu do jedné z místností. Je to místnost s ohromným sklem a řídícími panely. U řízení stojí nějaký mimozemšťan. Takoví tenký a vysoký chlápek s velmi nepřirozenou barvou pleti. A naproti němu je Strange, který ze sebe právě vydá další přidušený výkřik. O Strangovi jsem už párkrát slyšela, byl to nejvyšší čaroděj naší země. „Ten kámen dostanu tak jako tak,"řekne mimozemšťan.„Myslím ,že ne,"řeknu a mimozemšťan na mě upře překvapený a otrávený pohled.„A ty jsi kdo ,ty níž vládneš kamenem prostoru",řekne a vystřelí na mě jednu z jeho smrtících šipek. Přemístím se a objevím se vedle Strange.„Jsi jen hloupé malé dítě!Jdi mi z cesty nebo se ke mně přidej!"řekne a já udělám jeden jednoduchý pohyb ,kterým Mimozemšťana přemýstím. Někam hodně daleko do vesmíru. Tím pomine také jeho kouzlo a Strange upadne k zemi.„není zač,"řeknu mu ,když mu podám ruku. On se na mě podívá a přijme jí.„Emily Maximoffová,"řekne a já kývnu.„A vy budete Doctor Strange, už jsem o vás slyšela,"řeknu mu a on kývne.„Tak jo už jste si dopovídali nebo to bude ještě nějak pokračovat ,že bych si udělal popkorn,"řekne Stark a já si povzdechnu.„No nic já se podívám kam to vlastně jedeme,"řekne a já kývnu .„Letíme na Titan",řekne Stark po pár minutách zkoumání řídícího panelu .„A nejde to změnit, je tu nastaven autopilot,"dodá .„co budeme dělat ?"zeptá se ten kluk.„Doletíme tam,"řekne Strange .Po pár hodinách spatříme všichni čtyři planetu. Je na ní pusto .Loď však nevypadá na to ,že by se jí nějak extra chtělo přistávat spíš se začala řítit k zemi.„Starku?!" řeknu a ukážu směrem k místu kam brzy dopadneme.„Tak jo," řekne a dojde k ovládání. Spolu s tím klukem se jim nějak pokusí přistát. Přistaneme a já vystoupím jako první. V tu chvíli se na mě někdo vrhne ale já se přemístím. Ostatní vystoupí taky , Toho kluka .Zjistila jsem ,že se jmenuje Peter. Toho teď drží nějakej chlápek v masce. Stark stojí na nějakém mimozemšťanovi a já se strangem stojíme vedle Starka. Nakonec z nich vyleze , že stejně jako mi bojují proti Thanosovi , no nebo spíš Stark , Strange a Peter já jsem se sem jen připletla.„Kdo vlastně jste?", zeptá se jeden z nich ,když pustí Petera.„Avengers ," řekne mu Peter.„O vás nám říkal Thor," řekne mimozemšťanka.„A kde je thor teď ?" zeptá se Strange .„Letěl na Myrkheim," řekne ten co ještě před chvílí ležel pod Starkem.„Musíš za nimi," řekne Strange a podívá se na mě. Nechápavě se zamračím.„Myslím , že vím co chce udělat , musíš mu pomoct," řekne a podívá se na mě.„Ale..," chci něco říct , ale Strange mě nenechá. „Thor tě potřebuje a na zemi tě potřebují,"řekne a já kývnu. Nikdy jsem se mezi planetami nepřemišťovala . Zhluboka se nadechnu a vytvořím portál. Projdu a objevím se v nějakém mimozemském letounu. Okamžitě se na mě otočí dva páry očí. Než se na mě stačí vrhnout jeden z nich co vypadá jako strom , tak se přemístím o kousek pryč. Druhý pár očí patří stvoření co vypadá jako mýval, akorát umí mluvit. „Znáte Thora?"zeptám se ho. Zatím co se na mě mýval dívá z pozdviženým obočím. Strom se mi neunavě snaží podkopnout nohy.„Jo proč jako," řekne Mýval a založí ruce na hrudi. Prohlíží si mě velmi zajímavým pohledem. Chce se mi hrozně smát, ale udržím se „Nech jí Groote," řekne stromu a strom mě okamžitě nechá být.„Kde je ?" zeptám se mývala. „Tak za prvé ...." řekne a odmlčí se. Nevím o co se tu ten mýval pokouší, ale je čím dál tím víc komický„...Já jsem Rocke a tohle je Groot,"řekne mýval a ukáže na strom.„Já jsem Emily a ptám se znovu kde je Thor?"řeknu a tázavě se na něj zadívám. „Tam," řekne Rocket a ukáže na roztáčející se prstenec.„Snaží se to roztočit," dodá Rocket. Pomocí zmáčknutí jednoho z tlačítek otevřu dveře a vydám se ven. Samozřejmě s Rocketem a Grootem v patách. „Co chceš jako dělat?" zeptá se mě Rocket s pozvednutým obočím. „Pomoct mu,"řeknu s pohledem zabodnutým na Thora, který se to snaží marně roztočit.„Jak by asi holka jako ty mohla...", zarazí se a ohromeným výrazem mě pozoruje. Pomocí svých schopností začnu roztáčet prstenec.„No ty vole," řekne ohromeně Rocket. „Já jsem Groot", začne také ohromeně přitakávat Groot. Po chvíli kdy se prstenec roztočí se začne láva prolívat všemi možnými trhlinami až k formě připravené na kladivo.„Zvládl jsem to , mí věrní přátelé", řekne Thor, když se k nám snese. Při pohledu na mě se zarazí.„Upřímně spíš ona to zvládla ", řekne Rocket a ukáže na mě.„Já sem Groot", řekne Groot a ukážek k formě na kladivo. Thor se k ní rozeběhne a s pomocí Groota dostane kladivo, které se spíše podobá sekeře, svou rukověť. Thor ho mocně uchopí a všechny nás přemístí na zem. Dopadneme na zem. „Dramatický příchody mam rád", řekne rocket a začne střílet všechny mimozemské potvory okolo. Rozhlédnu se okolo sebe. Pár metrů před sebou ho uvidím. Sám se tam snaží vypořádat s třema těma hnusnejma potvorama. Všimnu si že se na něj chystají zaútočit další dvě. Neví to pomyslím si. Přemístím se a jen taktak Buckymu zachráním krk.„Bacha na záda", řeknu s pohledem zabodnutým na jednu další potvoru blížící se k nám.„Kde jsi celou tu dobu byla?" zeptá se mě. Pomocí schopností se vypořádám z jednou z potvor. „Neříkej , že jsi mě hledal," řeknu a ušklíbnu se. „Jo představ si , že jsem tě hledal a....", chce říct ještě něco, ale nestihne to. Otočím se k němu a uvidím jak se před mýma očima rozplynul v prach.
Taak tady je další kapitolkaa. Violletti 💗
ČTEŠ
The nightmare
FanfictionBylo mi pět, když vrazil k nám domů. Bylo mi pět, když se ozval výstřel a hned po něm i matčin výkřik. V tu dobu jsem ještě netušila, že už jí nikdy neuvidím a také jsem netušila co vše mě čeká. Teď už mi však ani zdaleka není pět let. Hydra za mě m...