15. Rozhovor

171 17 4
                                    

!!Prosím přečíst poznámky na konci!!
Překlad:Draga mea=můj miláček

V pracovně mé paní jsme se obě posadily na svá místa. Rozhodně to bylo příjemnější pro vážný rozhovor. ,,Můžeš se začít ptát." Oznámila mi. Párkrát jsem se nadechla a vydechla, než jsem začala. ,,Nejsem si jistá, jak to mám chápat." Řekla jsem nejdřív. ,,Bude to jen nějaká záležitost na jednu noc nebo něco víc?" Optala jsem se. ,,Kdyby to mělo být na jednu noc tak tady teď nesedíme maličká. Rozhodně chci, aby to bylo něco víc." Odpoví vážně. Tohle tvrzení mě na jednu stranu uklidnilo, znamená to, že city, které k ní mám nejsou jednostranné. ,,Jak to tedy mezi námi bude?" Zeptala jsem se nejistě. ,,Jak jsem řekla už dřív. Chci tě. Už několik desítek let jsem k nikomu necítila to co cítím k tobě. Samozřejmě pochopím, když to nebudeš chtít, nutit tě nemůžu a nebudu." Bylo to snad poprvé, co jsem ji viděla tak nejistou. ,,Dlouho jsem k tobě něco cítila ale vždycky jsem si myslela, že bys semnou nechtěla mít nic společného." Odpověděla jsem. ,,Draga mea...když by si souhlasila tak bych chtěla, abychom byly víc, než jen paní a služebná." Řekla nejistě. ,,Ani nevíš, jak ráda Alcino." Na ta slova mě popadla za tváře a hluboce mě políbila. Své ruce jsem položila na její, které měla položené na mé tváři. Nakonec se odtáhla a na tváři jí hrál zářivý úsměv.

,,Změní se teď něco?" Zeptala jsem se. ,,Byla bych ráda, kdyby si byla stále mou osobní služebnou, nechci u sebe někoho jiného." To mě zahřálo u srdíčka. ,,Ráda budu. Jen se bojím co tvé dcery." Řekla jsem ustaraně. ,,Nemusíš se bát. Daniela a Bela tě mají rády. No a Cassandra bude v pořádku věř mi, nemáš se čeho bát." Měla pravdu děvčata mě měla ráda a i s Cass je to na dobré cestě. ,,Pojď ke mně." Řekla a ukázala na svůj klín. Zvedla jsem se ze své židle a šla k ní. Alcina mě chytila a vysadila mě. ,,Co kdybys dnes v noci zůstala u mne v pokoji. Alepoň bych tě měla na očích, kdyby se ti udělalo špatně." Nebyla jsem si jistá jestli bych měla být ráda nebo se bát. Alcina musela mé obavy poznat, protože mě hned uklidnila. ,,Neboj jen tě chci mít u sebe. Nemusíme vůbec nic dělat ano?" Na souhlas jsem přikývla a ona mě pohladila po hlavě. ,,Večer ke mně nechoď přijdu si pro tebe sama." Oznámila mi a já přikývla. Nejspíš chtěla něco říct ale z přízemí se ozval nějaký křik a rány. ,,Holky už jsou tady." Povzdechla si a zvedla mě na zem. ,,Jdi do svého pokoje a zůstaň tam dokud pro tebe nepřijdu. Najíš se u mne v pokoji." Řekla a hnala mě ke dveřím. Obě jsme se pak rozešly, já do svého pokoje a ona za svými dcerami.

V pokoji jsem naštěstí měla jednu knihu, takže jsem se ani moc nenudila ale musím přiznat, že čekání bylo zdlouhavé. Asi okolo deváté hodiny se ozvalo zaklepání na mé dveře. Pak se otevřely a do nich vstoupila Alcina. ,,Pojď maličká." Ukázala ven z pokoje. Nechala mě projít jako první, pak zavřela dveře a vydala se zamnou.

V jejím pokoji u jednoho stolu ležel talíř s dnešní večeří, u něj byla ještě jedna sklenka vína. ,,Sedni si a najez se, musíš mít hlad. Jdu se rychle vykoupat tak tu jen počkej, pro talíř někdo přijde." Pak zmizela za dveřmi své koupelny. Sedla jsem si a pustila se do jídla, měla pravdu, že musím mít hlad. Mé poslední jídlo byl oběd a od té doby jsem nic neměla. Musím uznat, že to bylo asi nejlepší jídlo, které jsem zde za poslední dobu jedla.

Po dojedení jsem si dala lok červeného vína a počkala až přijde služebná, která uklidní nádobí. Nakonec přišla, myslím, že se měla jmenovat Adele, nikdy jsem neměla příležitost se s ní bavit ale vypadala mile. ,,Děkuju." Řekla jsem než odešla. S úsměvem se na mne podívala a zavřela. ,,Chutnalo ti to maličká?" Zeptala se náhle Alcina, která na sobě měla noční košili. ,,Bylo to výborné." Odpověděla jsem. ,,Skvěle, teď se můžeš jít vykoupat a převléknout, noční košili tam už máš." Poděkovala jsem jí a zalezla si dovnitř.

Už jsem tady samozřejmě byla ale teď to bylo jiné. Mohla jsem se koupat v její obrovské vaně. Rychle jsem se svlékla a našla už připravené schůdky u vany. Musela jsem se na to gesto usmát. Neměla jsem v plánu být tam dlouho, protože jsem ji nechtěla nechat čekat. Vykoupala jsem se, usušila a pak si vzala košili, která ležela u umyvadla. Špinavé oblečení jsem složila u koše na prádlo.

Vyšla jsem ven a spatřila Alcinu, jak je v posteli opřená o čelo. Akorát odkládala cigaretu do popelníku. I v téhle podobě vypadala jako bohyně. ,,Budeš tam jen stát nebo si půjdeš lehnout ke mně?" Zeptala se náhle. Zrudla jsem a vydala se na druhou stranu postele. Musím uznat, že postel byla opravdu vysoká, takže vylézt na ni bylo o něco náročnější ale nakonec jsem to zvládla sama. Alcina zvedla kus přikrývky a pozvala mě k sobě. Roztřeseně jsem si lehla na jeden kus postele. ,,Když jsem řekla, že tě chci u sebe, tak jsem myslela přímo tady." Ukázala na místo těsně u svého boku. Přesunula jsem se blíž a Alciny ruka, která mě přitáhla úplně k ní, uzavřela mezeru mezi námi. ,,Není to lepší maličká?" Zeptala se škádlivě, protože přesně věděla na co mám teď výhled. Hlavu jsem měla přesně u jejích ňader, která mě jen lákala, abych se jich dotkla ale já ruce držela těsně u svého těla. ,,Dotkni se jich." Zazněl hlas. Podívala jsem se na ni jestli to myslí vážně a když přikývla, tak jsem se podívala zpět na ně. Pomalu jsem natáhla jednu ruku a položila ji na vrchol, začala jsem opatrně sjíždět níž až jsem se dostala k její bradavce, která se tiskla na látku její košile. Když jsem přes ni přejela a zakroužila po ni, z Alciny se ozval povzdech. Pak jsem cestovala níž k jejímu pasu. Sama nevím, kde jsem sebrala tolik odvahy. Dostala jsem se až k jejímu bříšku, cítila jsem, že je na krajích zpevněné ale když jsem se dostala do středu bylo měkké jako polštář. ,,Užíváš si to maličká?" Zeptala se a mě tím vytrhla z transu. ,,Bylo to moc?" Optala jsem se vystrašeně, když jsem svou ruku dala zpět k mému tělu. ,,Vůbec ne. Líbilo se mi vidět tě tak odvážnou, teď tu ruku polož zpět." Uposlechla jsem jejího příkazu a ruku vrátila na její prsa, kde jsem opakovala celý postup. Občas se z Alciny ozval povzdech, který mě vždy ujistil, že se jí to líbí stejně jako mně.

Po pár minutách mě Alcina přerušila, protože si musela všimnout, že začínám být unavená. ,,Pojď spát Draga mea. Vidím jak ti padají oči." Řekla a lehla si celým tělem na postel, otočila se na bok čelem ke mně. Tentokrát jsem se k ní přiblížila bez pozvání. Hlavu jsem si položila na její ruku, kterou tam měla položenou, svou jsem dala na její bok a přitulila se k ní. ,,Dobrou noc Rachel." Zašeptala a dala mi polibek na temeno hlavy. ,,Dobrou noc Alci." Řekla jsem ospale a usnula...

1180 slov
Začátek té kapitoly se mi upřímně moc nelíbí, protože jsem se tyhle rozhovory stále nenaučila psát ale zbytek se mi líbí. Protože začala škola rozhodla jsem se vydávat kapitoly jen jednou týdně, takže bych je nejspíš vydávala každé pondělí. Snad se líbí votes potěší. 🫶🏻

Little OneKde žijí příběhy. Začni objevovat