Rachel se rozhodne jít na hrad Dimitrescu, aby sama zjistila co je pravda na legendách, které se o něm tradují. Zjistí ale mnohem víc...například, že Alcina Dimitrescu je neuvěřitelně přitažlivá žena.
V pokoji byly ty nejkrásnější šaty. Byly černé se zlatými vzory, které jim dodávaly eleganci. Měly odhalená ramena a rozparek u nohou. Netuším, kde je Alcina sehnala ale byly dokonalé. ,,Líbí se ti maličká?" Zeptala se mě. ,,Jestli se mi líbí?! Jsou nádherné! Zbožňuju je!" Zaječela jsem a skočila k Alcině, která mě zvedla, abych ji mohla obejmout. ,,Moc děkuju." Zašeptala jsem. ,,Nemáš za co. Teď si je obleč." Položila mě na zem a já rychle běžela do koupelny. (Obrázek nahoře)
Vyšla jsem z koupelny zpět do pokoje, kde Alcina seděla na okraji své postele. Když mě uviděla hned se zvedla a přešla ke mně. ,,Vypadáš přímo královsky." Řekla a dál si mě prohlížela. ,,Pojď jídlo na nás už čeká." Řekla a svou ruku položila na mé rameno, aby mě vedla.
Myslela jsem, že půjdeme do jídelny ale tak se nestalo. Napadlo mě, že ještě můžeme jít na nádvoří, tam jsme však taky nešly. Alcina mě vedla neznámou chodbou směrem ke schodům do vyšších pater. Neměla jsem tušení kam by to mohlo vést. Prostor to byl docela malý, takže to pro ni asi nebylo dvakrát příjemné.
Po nějaké době jsme vystoupaly na vrchol schodiště. Alcina šla přede mne a otevřela dveře do neznáma. Pokynula mi, abych šla jako první a ten pohled byl neuvěřitelný. Dostaly jsme se do nejvyšší věže hradu, kde byl ten nejlepší výhled na vesnici. Uprostřed byl stůl a dvě židle, jedna menší pro mne a velká pro Alcinu. Pomalu jsem přešla k místu a prohlížela si to. Všude byly svíčky, které to osvětlovaly a dávaly tomu tu správnou atmosféru. ,,To všechno pro mne?" Zeptala jsem se a otočila se na Alcinu. ,,Samozřejmě Draga mea. Vše jen pro tebe." Musela s tím mít tolik práce. ,,Posaď se prosím." Řekla a já její přání splnila. ,,Ráda bych si tady s tebou v klidu promluvila. Nejdřív se ale najez, musíš mít hlad." A jako vždy měla pravdu, od oběda jsem nic nejedla, takže mi vyhládlo.
Jídlo bylo opravdu vynikající. Ať ho dělal kdokoliv dneska se překonal. Alcina svou rukou zakryla tu mojí a já věděla, že to co mi řekne je důležité. ,,Chtěla bych ti něco dát. Dlouho jsem nad tím přemýšlela a po dnešku jsem si uvědomila, že si to zasloužíš. Získala sis nejen mé srdce ale i mých dcer. Za tu dobu co jsi na hradě se spoustu věcí změnilo, hlavně já se změnila a to jen díky tobě. Znamenáš pro mne opravdu hodně a proto bych ti chtěla dát něco, co je pro mne opravdu cenné." Když to dořekla měla jsem slzy v očích. Bylo to tak dojemné a srdečné. Alcina odněkud vyndala malou krabičku, kterou mi následovně podala. Chvíli jsem na ni jen koukala, než jsem svůj pohled vrátila na Alcinu. ,,Otevři to." Pobídla mě. Když jsem tak udělala spadla mi čelist. Uvnitř byl nádherný prsten. Byl zlatý, zdobený a uprostřed měl nádherný rudý drahokam.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Je to rodinný prsten, který jsem kdysi zdědila i s tímto hradem. Já sama ho nosit samozřejmě nemohu proto jsem si řekla, že ho jednou dám své lásce a tu jsem konečně našla." Vysvětlila. Cítila jsem, jak mi na ruku ukápla slza. ,,Nevím, co říct..." Zakňučela jsem. ,,Ne prosím neplač." Řekla spěšně Alcina a okamžitě se vrhla na mou stranu. Když otevřela náruč na nic jsem nečekala a hned ji objala. ,,Je to dobré. Jsem tady maličká."
Po chvíli jsem naše objetí ukončila a s uslzenýma očima se podívala na Alcinu. ,,Nandáš mi ho prosím?" Ani neodpověděla a hned ho vzala mezi dva prsty. V jejím podání vypadal směšně malý. Byl majestátní. Měla jsem až pocit, že ho nejsem hodna. ,,Moc děkuju." Řekla jsem a znovu ji objala. ,,Nemáš zač maličká. Zasloužíš si ho." Řekla a pak se znovu posadila na své místo.
Strašně dlouho jsme si povídaly. Já se třeba dozvěděla, že před svou mutací byla v kapele, kde se jí přezdívalo lady D. ,, Už je pozdě měla by sis jít lehnout." Řekla Alcina. ,,Asi máš pravdu." Řekla jsem trochu smutně s vědomím, že tenhle dokonalý večer bude muset skončit. ,,Někdy si to zopakujeme Draga mea." Uklidnila mě.
Myslela jsem, že půjdu do svého pokoje ale Alcina byla jiného názoru. ,,Snad si nemyslíš, že tě nechám spát jinde, než v mé posteli?" Prostě vždycky věděla, co má říct, aby se mi podlamovala kolena. ,,Běž do mého pokoje, klidně se vykoupej a jdi spát. Já počkám na děvčata." Přikývla jsem na souhlas a už se otáčela k odchodu. Ruka mě ale zastavila. ,,To jako odejdeš bez rozloučení?" Zeptala se Alcina s falešným smutkem v hlase. Klekla si přede mne, aby byla zhruba v úrovni mých očí. Na nic pak nečekala a políbila mě na rty. Bylo to krátké ale smyslné. ,,Teď můžeš jít." Řekla s úsměvem.
•Alciny pohled• ,,Děvčata potřebuji, abyste do zítřejšího rána naplnily koupel krví. Nejlépe z čerstvé kořisti." Oznámila jsem jim ve sklepě, kde už připravovaly mrtvá zvířata. ,,Neboj se matko do rána to máš připravené." Řekla Bela. Vždycky jsem věděla, že na ni je největší spoleh z těch tří. ,,Děkuju." Řekla jsem. ,,A jak bylo s Rachel matko?" Zeptala se radostně Dani. ,,Skvělé." Odpověděla jsem jednoduše. ,,No tak, to nám víc neřekneš?" Zakňourala Cassandra. ,,Možná jindy." Řekla jsem a vydala se nahoru. Věděla jsem, že kdybych tam byla déle, tak bych jim to řekla a to jsem zatím nechtěla.
Když jsem tiše otevřela dveře do svého pokoje, kde byla Rachel, naskytl se mi pohled na malinkou postavu v mé obrovské posteli. Vypadala tak klidně. Očividně už byla v hlubokém spánku, takže jsem se šla tiše převléct do koupelny.
Po převlečení jsem si šla lehnout. Dnešek byl úžasný ale docela mě vyčerpal. Přisunula jsem se k její malé postavě a ruku jí dala přes bříško. ,,Nechtěla jsem usnout." Slyšela jsem tlumený hlas. ,,A já tě nechtěla probudit." Řekla jsem. Rachel se otočila čelem ke mně a líně se na mne usmála. ,,Dobrou noc." Zašeptala a hlavu zabořila k mým psům. ,,Dobrou noc maličká." Odpověděla jsem a rukou jí začala prohrabovat vlasy, dokud jsme obě neusnuly...
1000 slov Doufám, že se mi do příštího pondělí povede dopsat další kapitolu ale radši nechci nic slibovat. Můžu ale prozradit, že to bude docela odpal.🫶🏻
